Edward byl ten nejlepší královský lukostřelec, vždy když střílel na terč, trefil střed, i v bitvě se vždy trefil, ale jakmile měl střílet do větší dálky, než bylo 200 kroků, tak minul, anebo mu tam šíp ani nedoletěl. Proto se rozhodl udělat luk, který bude mít větší dostřel i přesnost. Zkoušel vyrobit mnoho luků, ale žádný nebyl dost dobrý. Zjistil, že delší luky dostřelí dál, ale žádný nedostřelil, tak daleko, jak Edward chtěl.
Edward se rozhodl udělat luk ještě delší, aby dostřelil dál. Prvních pár luků se Edwardovi nepovedlo, byly buď špatně vyvážené, nebo v některých částech moc tenké. Nakonec, když málem ztratil trpělivost, se mu to konečně povedlo. Luk byl skvělý, dostřelil daleko a byl přesný. Edward měl radost a rozhodl se navrhnout králi Janovi, ať tyto luky nechá vyrobit. Král je hned nechal vyrábět.
Měsíc na to, se rozhodl vůdce barbarů zaútočit na krále Jana. Obránci byli připraveni bránit, ale barbaři neútočili, jejich vůdce chtěl zaútočit v noci, až to nikdo nebude čekat. Věděl, že královští lučištníci na takovou vzdálenost, kde je jeho armáda nedostřelí, ale nevěděl o novém druhu luků. Barbaři se rozhodli potrápit lučištníky a rozhodli se, jakože útočit. Doběhli na vzdálenost dostřelu bývalých luků a hned se vrátili, avšak lučištníci hned stříleli a hodně barbarů zemřelo, dokonce i jejich vůdce. Barbaři se lekli nových zbraní, a protože neměli vůdce, co by je povzbudil, ihned začali utíkat. Toto byl Edwardův velký úspěch.