• Psst! Ano, Ty! Ještě nejsi zaregistrovaný na našem herním fóru? Přicházíš tak o možnost zapojit se do diskuzí a navíc si tu můžeš zkrátit čekání například při výstavbě nové budovy či jednotek. Zaregistruj se ještě dnes pomocí následujícího odkazu:

    » Vytvořit účet na fóru

1. Švýcarská halapartna - (25.6.-29.6.)

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser

Guest
Švýcarská halapartna

Švýcarská halapartna je nástroj, který používali už urození Paladinové, Švýcarská halapartna byl první nástroj, kterým se Paladinové vyzbrojovali a její příběh je hodně dlouhý, i když je to nástroj poměrně známý jen málo lidí ví, kde vlastně vznikla, vznikal na Divokokmenském světě 1 na severovýchodní straně (ne ve Švýcarsku!), po týdnech, měsících a dokonce i rocích se dostala do všech světů dokonce se dostala už i do světa 26.
Jak už jsem říkal nástroj známý i neznámý, málo lidí ví, jak nástroj vznikl, v podstatě nevznikla na světě 1, vznikla už na počátku středověku, nejdřív se v kovárně zkoumalo kopí, podle kterého napadlo pracovníky kovárny udělat halapartnu, normálnímu kopí přidělat na ostří další dvě ostří, ovšem Švýcarská halapartna byla něco úplně jiného, když jeden nováček se snažil vyrobit halapartnu nechal ve dvou ostřích na ostří díry a trochu se ostří zvětšila, zpočátku ho chtěl vládce propustit ovšem, předmět si vzal kopiník a šel útočit. Vládce kázal: „Popravit!“ , poprava se bude konat zítra v pravé poledne.
Druhý den se pracovník začal „připravovat“ (což znamenalo sepsat závěť), ovšem pak mu došlo, že nic nemá, vojáci se vrátili a říkali si: „Ta nová halapartna je skvělá.“ Říkal ten první.
„Jo je fakt dobrá.“ Říkal další.
Mezitím co si prohazovali poznámky si všimli, že na nádvoří jsou sami.
Nejprve si mysleli že na ves někdo zaútočil, potom viděli davy lidí u popraviště. Běželi co jim síly stačily kat už se napřahoval a do toho zařval Paladin: „Zastavte!“ „Vymyslel skvělý nástroj!“
„Co?“
„No ano. Kopiníci byli o 30% silnější.“Vysvětloval Paladin.
„A v obraně o 20“ Podotkl rádce.
„Tak dobrá, zprošťuji Vás viny.“
Potom co vojsko zemřelo, byly pověstné Švýcarské halapartny ztraceny, teprve potom ji vládci objevili na spoustě míst a od té doby je Švýcarská halapartna hodně chtěná zbraň.
PS:Má to asi 296 slov.
 

DeletedUser

Guest
Švýcarská halapartna

„Tak takhle by to teda nešlo“, prohlásil Alarik, když mu zase tak krásný kousek uprchl kvůli nedostatečné tvrdosti jeho oštěpu. Byl vskutku dobře vyroben, tím si byl jist. Osobně prolezl snad celé jeskyně, dokud nenašel vhodný pazourek, který by dobře vytvaroval, aby probodl i tu nejtvrdší kůži. Jak se ukázalo, i srst lišky mu odolá. Přece takhle vyzbrojen nemůže pomáhat při lovu mamuta straším mužům. Zatím ho nechtěli přijmout, prý je ještě velmi mladý. On si ale myslel své.
„Zajdu za Malenou, ta mi určitě poradí, jak vytvořit ještě účinnější zbraň“, řekl si pro sebe, a zamířil k jeskyni léčitelky, která věděla snad úplně o všem. Samozřejmě od ní neodešel s prázdnou. Poradila mu, ať nehledá velké pazourky, ale spíše ty menší, které jdou opracovat hůře. Když si s nimi pohraje a přidá pár švýcarských rouštíků, vznikne zbraň podobná oštěpům straších chlapců, možná ještě lepší. Bohužel rouštíci nerostou na každém rohu. Byl si ale jist, že s pomocí jeho sestry Alienor určitě nějaké najdou a dokážou tak připravit směs, kterou všechny části pazourků slepí dohromady, a přiváže ke svému původnímu oštěpu.
Alienor ho však odmítla podporovat se slovy: „Potřebujeme teď raději ulovit pár hrabošů, než se zabývat hloupostmi. Kdy konečně vyrosteš, Alariku…“. Nechápal ji. Vždy mu byla oporou. Teď se musí vypravit na lov sám a pokusit se při tom najít nějaký ten rouštík. O pár hodin později už se před vchodem do jejich jeskyně rýsovala pořádná hromada všelijakých jedlých zvířat od hrabošů, veverek, přes králíky, až po menší lišku. Jenže to už Alarik pracoval na svém novém oštěpu. Nechtěl, aby si starší chlapci a muži mysleli, že je podobný těm jejich, a proto mu dal jméno Švýcarská halapartna, a doufal, že opravdu bude tak účinný. S jeho pomocí se snad brzy zařadí mezi muže…


PS: Není to sice ohledně DK, ale nikde jsem nečetla, že je to povinné. Přece i takhle mohla vzniknout původní Švýcarská halapartna... ;)
 

DeletedUser36050

Guest
švícarská halapartna

Na začátku nebylo nic. Tedy ne, že by nebylo vůbec nic, ale nestalo to za to, aby se tím vůbec zabýval. A pak začalo být něco. Nejdřív to bylo jen maličké. Takový lesklý kousek vyčuhující z ničeho. Kdyby nevěděl kde hledat ani by si toho nevšiml. Takhle jen stál a díval se co se bude dít dál. Slunce pomalu stoupalo nad obzor a prvním paprskem ozářilo to ,,něco". Přivřel oči jak ho zabolely od odrazu slunce a pozoroval tu věc dál. Pomalu ,,to" vyrůstalo z písku a svojí délkou už mu ,,to" dosahovalo téměř do pasu. Zbraň. První z jedenácti. Ty další bude ještě muset najít. Pomalu se nadechl a natáhl ruku k halapartně, která už dosáhla své plné délky. Pokud on není vyvoleným pak... Raději nemyslet. Ještě jeden nádech a odhodlaně sáhl po halapartně. Jestli to dokáže pomůže svým lidem v boji proti nájezdníkům. Zavřel oči a stisknul rukou dřevěnou násadu Švýcarské halapartny. A... a nic. Zbraň lehce vyklouzla z písku a její kovové části se opět zaleskly v paprscích vycházejícího slunce. Nemohl tomu uvěřit. Opravdu je tím vyvoleným. On... Je krásné být paladin.
 

DeletedUser33651

Guest
Palidin

Pohádka a poladinovy.

Za sedmero horami a sedmero moři byla jedna malá vesnice. V té vesnici chlapeček, kterej si rád hrál na rytíře. Otec mu ze dřeva meč vyrobil a kluka bojovat naučil. Jednoho krásného dne kdy chlapec konečně dospěl byl jmenován ochráncem vesnice a dostal hodnost paladina. Ten den taky musel dostát tradice a jít na noční obchůzku. Obchzka neměla být náročná, ale nikdy není vše podle plánu. V té noci krásně svítil měsíc a odrážel se od průzračného moře. V tom zahlédl na moři nedaleko od kraje blyštivý předmět. Nased do nedaleké loďky a pádloval až ktomu předmětu. Ten předmět byla nádherná zbraň a né ledajaká, byla to Švícarská halapartna ručně vyrobená. Chlapec jí popad slyší hlas. ,,Synu jsi vyvolen. Vrač se do vesnice ještě před svítáním". Chlapec na nic nečeká a vesluje spátky i s halapartnou. Do vesnice beží co mu síly stačí a už jí konečně vidí. Když náhle uslyší dusot kopit a trubku ohlašující začátek útoku. Neohlíží se a běží. Jeden z jezdcu ho spatřil a jede za ním. Už je skoro u něj a tasí. Zas ten neznámý hlas říká chlapci ,,zabijho máš přece halapartnu" , chlapec nečeká a propích jezdce a zdrhá do vesnice. Bere si partu kopitníku a všechny jezdce pobijou. Chlapec se stal hrdinou a jen čeká kdy se na něj usměje další štěstí, protože podle proroctví ho čeká ještě 10 podobných zbraní a ovládnutí světa.
 

DeletedUser15465

Guest
Gunter! Gunter! Gunter!
Dav vyvolával gladiátorovo jméno. Boj na život a na smrt byla jeho práce. Proklatě nebezpečná práce, ale Gunter nedbal na nebezpečí. Za svou krvavou kariéru prohrál jen jednou. Byla to zákeřná finta, proto nedokázal ten úder vykrýt a vystavil svá záda sokovi. Ten ho složil na zem a nic mu nebránilo v tom, aby Guntera dorazil. Dav ale rozhodl jinak a Gunter tak dostal druhou šanci.
To ale bylo dávno.
Teď bojoval jiný boj. Tenhle Řek, se kterým bojoval, nemohl ustupovat donekonečna. Líbilo se mu, že nedával svou kůži lacino a oháněl se mečíkem, ale proti vytrénovanému gladiátorovi s nespočtem jizev neměl moc šancí. Po chvíli nahánění po cirku přece ten Řek změnil názor. Vrhl se na Guntera a málem by mu to i vyšlo, nebýt veteránovy připravenosti. Řek, více mrtvý než živý, se zhroutil do prachu arény. Gunter se rozhlédl – smrt. Pohlédl do očí toho umírajícího Řeka – a s mlasknutím vytrhl svou halapartnu z Řekova břicha.
Gunter! Gunter! Gunter!
Tahle halapartna patřila jeho bratrovi. Jeho bratrovi, který byl stejně jako on zajat, uvržen do otroctví a posléze vycvičen, aby jakožto gladiátor bavil diváky. Teď měl Gunter za sebou více než deset soubojů a platil za veterána. Zaplatil za to ale vysokou cenu. Sedmé vítězství totiž vykoupil životem svého bratra, poté co zbyli ze skupiny bojujících jen oni dva. Ten okamžik měl stále před očima, jak dav toužil po tom, aby svého bratra zabil. Bratr se pokusil vstát a bojovat dál, ale byl vyčerpaný a zraněný. Nebylo to vážné zranění – dav ale chtěl vidět jen jednoho vítěze. Gunter tedy nakonec bratra zbavil trápení. Uctít svého bratra jako gladiátor nemohl – tak alespoň bojoval s jeho zbraní.
Osud je nevyzpytatelný. Třeba se jednou vrátí do svého rodného kraje, do Helvetie*…


*Helvetie
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser34582

Guest
Mala víska v boji stála
i časem se rozvíjela,
luky, šermy, kopí
a jízda někde rabují...

nikdo už nic nezmůže,
ani alah jim nepomůže,
levá pravá do boje
i tohle území bude moje“
M
---------------------------------------------------------------------​
Úryvok je z básne, ktorá opisuje dávny príbeh slávnych hrdinov a zároveň aj príbeh švýcarské halapartny.
Príbeh sa odohráva v Turecku. Táto krajina potrebovala oslobodenie.

Veľa kráľov sa o to pokúšalo, ale takmer nikto neuspel až na jedného odvážlivca, známeho sira MilanaliMa.
Rozhodol sa, že túto krajinu oslobodí. K výprave sa ich pridala len hŕbka najodvážnejších.
Prešli mnoho ťažkostí, ale nakoniec došli až na miesto, kde si založili malú dedinku. Hneď sa stali objektom pozorovaní a len čo dostavali svoje príbytky už na nich išli prvé útoky. Určite si nepriateľ myslel, že hŕbka roľníkovnemá šancu ubrániť sa, ale mýlili sa...

Tieto boje ustáli bez väčších ťažkostí. Po týchto výhrach sa k nim pridali ďalší a ďalší, čo sa nepáčilo vládnucej mocnosti Turecka...
MilanaliM obsadzoval nové územia, lenže tlak na nich narastal. Tieto boje ustávali len vďaka jeho inteligentým a rýchlym ťahom. Počas nich prichádzalo k veľkým stratám, pričom to najhoršie sa ešte len blížilo....

O týchto udalostiach sa dozvedel jeho dávny priateľ Kokosman, zo Švajčiarska, ktorý hneď vyrazil na pomoc priateľovi. Situácia sa medzitým ešte zhoršila.
V ten deň, keď konečne dorazili prichádzala hlavná vlna útokov. Armáda, s ktorou prišiel Kokosman, prežili to najhoršie a spoločne s tým čo ešte ostalo ustáli tieto boje až do posledného.

Tým, že Kokosman prišiel a zachránil situáciu sa rozšírili medzi ľuďmi legendy o zbrani švýcarskej halapartne, s ktorou vtedy bojoval.

Když jedné temné noci,
obrovský boj opět probíhal,
když za přátelské pomoci
odvrátil úder a vyhrával...

sám muž v boji ?... už ne,
moc halapartny švýcarské
armádu jim posilňuje
nejen síla kokosmánka, ale tisíce mužů duch v ní žije...​

[SPOIL]Ak môžem poprosiť tak vedúci súťaže, ktorý to bude počítať mohli(neviem či môžem tykať :D) by ste pre istotu prepočítať slová ? malo by ich byť presne 300 ale istota je istota :) ďakujem :)[/SPOIL]
 

DeletedUser

Guest
Dva Švýcaři, oba byli oděni v kroužkové zbroji, lesklých kovových helmách a s halapartnami v rukách, stáli před letohrádkem a hlídali jeho vchod. První z nich byl vysoký, hnědooký mladík jménem Matteo. Druhý byl menší, hnědooký veterán s dlouhou jizvou, která se táhla přes pravou půlku obličeje a končila pod bradou.
Jednoho dne se z lesa, kousek od letohrádku, vynořilo 9 jezdců na koni. Pět z nich mělo jedenapůlruční meč a zbylí čtyři měli kopí, všichni měli kožené oblečení. Jezdci si vybrali právě tento den, protože na letohrádek přijel král se dvěma strážci a sluhy, zbytek ochrany měl dorazit další den. Matteo si jich všiml první a okamžitě o nich informoval druhého strážného. Jezdci se zastavili 100 metrů od strážných, prohlédli si je a pousmáli se.
První vyjeli jezdci s kopím a mířili přímo na strážce, kteří stáli u sloupu. Vyhnuli se, dvoum jezdcům těsně před sloupem zastavili koně a jezdci vyletěli ze sedla a skončili v mdlobách. Další dva na ně mířili z obou stran, strážci odskočili a sekli, oba jezdci spadli s ránou v břiše. Ostatní jezdci se rozjeli proti strážcům. Matteo se rozběhl do letohrádku, protože mu druhý strážce řekl: „Běž chránit krále!“. Strážce stál v bojové pozici s halapartnou namířenou na jezdce, kteří ho obklíčili. „Teď zemřeš!“ řekl jeden z nich, ale strážce se nečekaně rozmáchl, zasáhl ho a muž spadl z koně. Než ostatní zjistili, co se děje rozmáchl se strážce a jednoho z nich podřízl halapartnou a druhého poslal do mdlob násadou. Halapartnou zachytil strážce, co byl oslněn sluncem a shodil ho přímo na kameny. Jejich vůdce seskočil z koně a rozběhl se proti strážci, ten se však otočil a zabořil halapartnu do mužova těla. „Skvělá halapartna“ zašeptal útočník. Strážce se usmál „Protože je švýcarská.“
 

DeletedUser23979

Guest
Vážení soutěžující,

vyhlašuji zde vítěze soutěžě o nejlepší báseň:

[SIZE=+2],,Švýcarské halapartny ,,[/SIZE]


[SIZE=+2]Vítěz : [/SIZE]

[SIZE=+2]Tickler[/SIZE] 100PB + 3 body

2) Alingwen : 2 body

3) bílitygr + drekt : 1 bod

Body jsou započítány do dalších kol, pro hlavní výhru.

Děkujeme, za Vaše články, které jsme si rádi přečetli.

Soutěžte dále, protože hlavní výhra čeká.

Gratulujeme,

DK tým
 
Naposledy upraveno moderátorem:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru