• Psst! Ano, Ty! Ještě nejsi zaregistrovaný na našem herním fóru? Přicházíš tak o možnost zapojit se do diskuzí a navíc si tu můžeš zkrátit čekání například při výstavbě nové budovy či jednotek. Zaregistruj se ještě dnes pomocí následujícího odkazu:

    » Vytvořit účet na fóru

10. Edwardův dlouhý luk - (27.8.-2.9.)

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

Biblos

Zasloužilý veterán
VIP
Registrovaný uživatel
Počet poděkování
1.322
10. Edwardův dlouhý luk - (27.8.-31.8.) - vkládání příspěvků prodlouženo do neděle 2. 9.
_______________________________________________________________________
 

DeletedUser

Guest
Někdy se stanou z legendy dějiny a historické události zní jako legenda. Tak to je i s Edwardovými dlouhými luky. Všichni si ze školních škamen pamatujeme, jak u Kresčaku Edwardovi lučištníci rozstříleli výkvět francouzské šlechty svými dlouhými luky. Do toho vykřikl český král Jan svou větu o neprchajících pánech zemí Koruny české z bitev všeho druhu, aby následně slepý padl pod ranami Černého prince Eduarda a jeho syn Karel popřel otcova slova a vrátil se z marné bitvy do Čech. Ale vy opravdu věříte, že jakýkoliv dřevěný luk, prostřelí plátovou zbroj, projde kroužkovou košilí přes prošívanou několikavrstvou kazajku a pak dokáže daného rytíře ještě smrtelně zranit? To proč Francie utrpěla porážku, ze které se vzpamatovávala sto let, mělo úplně jiné příčiny.
To odpoledne se přihnali francouzští železní páni na místo bitvy a hned byla vidět jejich jasná převaha. Nic nevadilo, že Angláni obsadili kopec. Převaha lilií byla drtivá. Král Filip IV. neměl šanci své rytíře zastavit. Nic nedbali únavy pěších jednotek, ani promoklé půdy po vytrvalých deštích. Ještě se pořádně nezformovali, a už se vrhli na ostrovany. Ti zatím čekali připraveni na návrší. Mezi lučištníky stáli sesedlí rytíři, aby je chránili a vyplňovali mezery v linii. S protiútoky král Edward III. nepočítal. Chtěl se jen bránit a udržet.
Když přijeli Francouzi pod návrší, zjistili, že se jim koně boří do bahna až po kolena a nedá se jet ani krokem. Protože po obou stranách budoucí bojiště rostl mohutný les, který se postupně směrem k anglickým pozicím zužoval jako trychtýř, začala se ve francouzských řadách tvořit zácpa a panika. Do tohoto chaosu se na Filipovi rytíře snášely první šípy. Sice neohrožovali jezdce, ale koně kosily spolehlivě. Ustoupit nebylo kam, pro stále se hrnoucí francouzskou elitu a zůstat by znamenalo nechat se ušlapat. A tak se náhle opěšelí Francouzi vydal ve čtyřiceti kilové zbroji směrem k vrcholu. Když se konečně vydrápali na vrchol, byli vlastně rádi, že je Angláni zajali a nemuseli se s nimi ještě bít. Zaplatí sice poměrně vysoké výkupné, ale do příští bitvy budou připraveni.
Pak ovšem nastaly komplikace. Na pravém křídle se Francouzům začalo dařit. Nějaký slepý král tam se svými rytíři Angličanům ošklivě zatápěl a navíc to vypadalo, že se Filip se zálohami chystá, vpadnou ostrovanům do zad. Pro Edwarda to přestalo vypadat dobře. Nejenže se začíná prosazovat francouzská převaha, chystá se obklíčení, ale navíc, stále více jeho mužů, se muselo věnovat hlídání zajatců. Proto se Edward rozhodl k šílenému kroku a dal podřezat vězně. Než se ukázalo, že se pravé křídlo podaří udržet, a že Filip neobkličuje, ale odjíždí od ztracené bitvy, skončilo tři čtvrtě tehdejších nejvýznamnějších šlechticů Francie stejně jako posvícenské husy. Nebyli to Edwardovi dlouhé luky, ale lukostřelecké krátké meče co stáli u počátků Stoleté války mezi Anglií a Francií.
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser

Guest
Edward byl ten nejlepší královský lukostřelec, vždy když střílel na terč, trefil střed, i v bitvě se vždy trefil, ale jakmile měl střílet do větší dálky, než bylo 200 kroků, tak minul, anebo mu tam šíp ani nedoletěl. Proto se rozhodl udělat luk, který bude mít větší dostřel i přesnost. Zkoušel vyrobit mnoho luků, ale žádný nebyl dost dobrý. Zjistil, že delší luky dostřelí dál, ale žádný nedostřelil, tak daleko, jak Edward chtěl.
Edward se rozhodl udělat luk ještě delší, aby dostřelil dál. Prvních pár luků se Edwardovi nepovedlo, byly buď špatně vyvážené, nebo v některých částech moc tenké. Nakonec, když málem ztratil trpělivost, se mu to konečně povedlo. Luk byl skvělý, dostřelil daleko a byl přesný. Edward měl radost a rozhodl se navrhnout králi Janovi, ať tyto luky nechá vyrobit. Král je hned nechal vyrábět.
Měsíc na to, se rozhodl vůdce barbarů zaútočit na krále Jana. Obránci byli připraveni bránit, ale barbaři neútočili, jejich vůdce chtěl zaútočit v noci, až to nikdo nebude čekat. Věděl, že královští lučištníci na takovou vzdálenost, kde je jeho armáda nedostřelí, ale nevěděl o novém druhu luků. Barbaři se rozhodli potrápit lučištníky a rozhodli se, jakože útočit. Doběhli na vzdálenost dostřelu bývalých luků a hned se vrátili, avšak lučištníci hned stříleli a hodně barbarů zemřelo, dokonce i jejich vůdce. Barbaři se lekli nových zbraní, a protože neměli vůdce, co by je povzbudil, ihned začali utíkat. Toto byl Edwardův velký úspěch.
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru