Ulrich byl jeden ze slavných potulných rytířů, nedávno bránil hrad proti Carolsovi a zabil ho, potom bojoval po boku Baptisty a jeho krále, proti ohromné přesile se nezalekl a bojoval v hlavník pluku, když bojoval proti Thogardovi, když chránil trpasličího šlechtice, to byl jediný boj, kdy odešel, protože zjistil, jak to vlastně je. Dnes je tomu už deset let, co Ulrich bránil trpasličího šlechtice a měl za sebou další řadu bojů. Dnes už bylo Ulrichovi pětačtyřicet let a jeho vlasy začínaly šednout, jeho vous také, stárnul a věděl to, kvůli tomu, že je válečník nenašel ženu, nezaložil rodinu, tak mu zůstal jenom boj. Ulrich byl vždy jenom obránce, jeho meč byl na to přizpůsobený a byl vytvořen z hvězdného kamene.
Ulrich putoval krajinou a hledal místo, kde by mohl pomoct, brzy ho našel. Král Vasco Ulricha našel a hned ho požádal o pomoc. „Naše země je pod útoky, a proto potřebujeme tvoji pomoc. Slyšel jsem, že jsi výborný vojevůdce a skvělý obránce, mohl bys nám pomoct?“ zeptal se král. Ulrich popřemýšlel a potom řekl: „Protože jsem zabil vašeho otce, pomůžu vám.“
Ulrich v lesklé zbroji rozdával rozkazy vojsku krále Vasca, výhra byla jistá, ale Ulrich věděl, že tohle je jeho poslední bitva, byl nemocný, a proto chtěl zemřít v boji. Dostal se do čela a bojoval proti nepřátelským vojákům. Kolem něj už byli jenom nepřátelé, dostal se už hodně dopředu a bojoval proti jejich vůdci, jeho jméno neznal, ale to mu nevadilo. Ulrich se převážně bránil proti meči nepřítele, ale potom zaútočil a nepřítel padl k zemi mrtvý. Jeden z vojáků mrtvého vůdce se naštval a bodl Ulricha do zad. Ulrich padl na zem, chvilku klečel a potom padl a zemřel. Nepřátelé se vzdali kvůli mrtvému vůdci a obránci zvítězili.
Ulrich měl nádherný pohřeb a jeho meč si nechal Vasco.