Balada o Yarvišovi

  • Zakladatel vlákna DeletedUser42727
  • Vytvořeno
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser42727

Guest
Dávno tomu bylo, co Yarviš poprvé máchl mečem cvičným a dávno tomu bylo, co prvně táhl na divochy ohrožující jeho ves rodnou.
I když už mnoho zim vysálo čerň z jeho vousů a mnoho lét vysušilo jeho pleť, jeho srdce pro bitevní vřavu stále bije .
Vtrhnout skrze proraženou bránu do srdce nepřátelské vesnice, uzmout to, co uzmout jen silný od poraženého může!
Oběma rukama rozsévat zkázu, smrt a hněv, a oběma rukama přijímat slávu a bohatství od slabých, jako by zítřka nemělo být.
Kdo o Yarvišovi neslyšel, včera se narodit musel nebo hluchý byl.
(j)Elita válečnická z kmene každého, usilovala o hlavu jeho, aby to co Yarviš nabyl, pro sebe urvat mohla, avšak marně.

Kmen Yarvišův i dnes jako nejsilnější z boje vzešel!
M
uži dveře rozrážejí, sklady rabují, praporce strhávají nepřítele zničeného, aby v nich kořist snáze nesli.
Enormně obtěžkáni, krví muži zbrocení, opouštějí co dříve vesnicí bylo, vědíc, že naposledy tomu není.
Nikdo z Yarvišových mužů, ni ti nejstarší, před bránou své vesnice nestáli s tak kořistí velkou a s triumfem nehynoucí slávu dávající!
Yarviši, co blbneš,měli sme s nima DoNko a sklady máš plný!“
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.