- Počet poděkování
- 9
Hrdina z Orientu
V dobách dávných, kdy nehostinnou, rozpáleným pískem pokrytou Arábií kočovaly desítky divokých kmenů, sestávajících z neohrožených bojovníků ozbrojených šavlemi a cválajících na velbloudech, se nejstarší syn vůdce kmene Banu Bakr, mladý Abú Bakr, rozhodl vydat dobývat nová území do Evropy.
Po několikaměsíční strastiplné cestě se se skupinkou svých nejoddanějších souputníků ocitl na jihovýchodě Evropy v zemi, které se bůhvíproč říkalo Casual 7. Její panovník, král Phillipus Magalblablaus I., přezdívaný též „Tyran s nadváhou“, vládl zemi velmi špatně, a to se promítalo na náladě obyčejného lidu. Svými nezdařenými rabujícími útoky do nepřátelských vesnic již přišel o mnoho dobrých vojáků, a tak nové bojovníky musel rekrutovat i mezi jinochy mladšími patnácti let téměř každý den. Všechny rodiny tak zůstaly bez mužských potomků. Kvůli svým pompézním hostinám, kde víno teklo proudem a o smažená kuřata nebyla nouze, byly nižší stavy z okolních vesnic nuceny odesílat jako desátek až příliš surovin a lidé sami neměli co jíst.
A do takové země přijel náš protagonista Abú Bakr. Když se přiblížil k hlavní vesnici, nedělalo jeho malému, zato výkonnému vojsku žádný problém zničit provizorními katapulty strážní věž, beranidly rozbít hradby a dostat se tak k hlavní budově, kde zrovna zastihl „Tyrana s nadváhou“, jak se svým nejvěrnějším paladinem, zámeckým pánem Maksymem, hoduje na pečeném praseti z nedávné zabijačky. Tyto dva pro výstrahu pověsil za citlivé partie na panský dvůr, aby se jim mohli všichni kolemjdoucí posmívat.
Když byl hotov s čistkou, chystal se konvertovat nově získanou vesnici na své náboženství z Orientu, avšak všiml si kostela, který byl ve vesnici čerstvě dostavěn. Okamžitě přijal učení Pána Ježíše Krista a všechno šlo ráz na ráz, když rozkázal rozeslat nahromaděné suroviny chamtivcem Phillipem Magalblablauem I. zpět do menších vesnic spolu s podporou několika vojáků, dal postavit kostel a zesílit hradby v těchto vesnicích a radost se opět vrátila mezi lid. Abú Bakrovi, který přijal křesťanské jméno Paulus, postavili sochu a byl mezi lidmi oblíbený natolik, že se mu nepřátelské vesnice vydávaly bez boje, což zapříčinilo, že na konci sedmého století již Paulus I. panoval celému kontinentu.
V dobách dávných, kdy nehostinnou, rozpáleným pískem pokrytou Arábií kočovaly desítky divokých kmenů, sestávajících z neohrožených bojovníků ozbrojených šavlemi a cválajících na velbloudech, se nejstarší syn vůdce kmene Banu Bakr, mladý Abú Bakr, rozhodl vydat dobývat nová území do Evropy.
Po několikaměsíční strastiplné cestě se se skupinkou svých nejoddanějších souputníků ocitl na jihovýchodě Evropy v zemi, které se bůhvíproč říkalo Casual 7. Její panovník, král Phillipus Magalblablaus I., přezdívaný též „Tyran s nadváhou“, vládl zemi velmi špatně, a to se promítalo na náladě obyčejného lidu. Svými nezdařenými rabujícími útoky do nepřátelských vesnic již přišel o mnoho dobrých vojáků, a tak nové bojovníky musel rekrutovat i mezi jinochy mladšími patnácti let téměř každý den. Všechny rodiny tak zůstaly bez mužských potomků. Kvůli svým pompézním hostinám, kde víno teklo proudem a o smažená kuřata nebyla nouze, byly nižší stavy z okolních vesnic nuceny odesílat jako desátek až příliš surovin a lidé sami neměli co jíst.
A do takové země přijel náš protagonista Abú Bakr. Když se přiblížil k hlavní vesnici, nedělalo jeho malému, zato výkonnému vojsku žádný problém zničit provizorními katapulty strážní věž, beranidly rozbít hradby a dostat se tak k hlavní budově, kde zrovna zastihl „Tyrana s nadváhou“, jak se svým nejvěrnějším paladinem, zámeckým pánem Maksymem, hoduje na pečeném praseti z nedávné zabijačky. Tyto dva pro výstrahu pověsil za citlivé partie na panský dvůr, aby se jim mohli všichni kolemjdoucí posmívat.
Když byl hotov s čistkou, chystal se konvertovat nově získanou vesnici na své náboženství z Orientu, avšak všiml si kostela, který byl ve vesnici čerstvě dostavěn. Okamžitě přijal učení Pána Ježíše Krista a všechno šlo ráz na ráz, když rozkázal rozeslat nahromaděné suroviny chamtivcem Phillipem Magalblablauem I. zpět do menších vesnic spolu s podporou několika vojáků, dal postavit kostel a zesílit hradby v těchto vesnicích a radost se opět vrátila mezi lid. Abú Bakrovi, který přijal křesťanské jméno Paulus, postavili sochu a byl mezi lidmi oblíbený natolik, že se mu nepřátelské vesnice vydávaly bez boje, což zapříčinilo, že na konci sedmého století již Paulus I. panoval celému kontinentu.
