DeletedUser41648
Guest
Kdysi dávno bojoval jeden mladý šlechtic válku proti svému starému sousedovi.
Jednoho dne se mu podařilo prolomit nepřítelovi hradby. Jeho armáda propadla panice. Pobíhali po nádvoří, utíkaly zadními vrátky, skákali z hradeb (prostě chaos).
Mladý šlechtic vyplenil jeho město, pozabíjel muže (krom starého šlechtice), ženy, chlapce a děti vzal do otroctví. Když odjížděli, z vesnice zbyla jen hromada dýmající suti.
Během cesty se šlechtic zakoukal do jedné z dívek, jejíž půvab daleko předčil ostatní. Zamiloval se do ní. Furt se na ni musel dívat. Připadala mu jako nejhezčí dívka na světě. Dovolil ji opustit kolové klece a dokonce ji dovolit jet na vlastním koni. Prozradila mu, že se jmenuje Izabel.
Celou cestu si povídali, dívka mu vyprávěla o svém životě. Prozradila mu, že je dcerou starého šlechtice. Mladý pán se tomu divil: „Jak to, že takoví nepohledný stařec, má za dceru takovou krásku.“
Když se vrátili do vesnice, požádal ji šlechtic o ruku. Dívka souhlasila. Týden na to se konala svatba.
Šlechtic si na sebe vzal svůj nejlepší šat a pro svou nevěstu pořídil přenádherné šaty.
Konečně nadešel den svatby. Ve všech pecích se pekly koláče a Velká síň se zdobila k hostině. Mladý šlechtic přivedl svou dívku před oltář. Konečně padla ty důležitá slova: „Bereš si ji?“ „ANO.“ „Bereš si ho?“ „ANO.“ Novomanželé se políbili. Dav propukl v ohlušující jásot.
Když vycházeli z kostela, všichni sloužící a vojáci vykřikovali slova blahopřání.
Hostina začala. Pilo se, jedlo, zpívalo se a tančilo. Prostě krása. Během hostiny se nevěsta tajně odplížila do žalářů. Tam vyhledala a propustila svého otce: „Jdi a přiveď tvoji útočící armádu.“
K ránu se už všichni lidé váleli po stolech, zatím co se skupinka vojáku, vplížila do vesnice. Vyhledali šlechtice, spícího tvrdým spánkem. Jeden z nich vytáhl luk, nasadil do něj šíp a ten mu prolétl hrdlem. :axe
aladin
Jednoho dne se mu podařilo prolomit nepřítelovi hradby. Jeho armáda propadla panice. Pobíhali po nádvoří, utíkaly zadními vrátky, skákali z hradeb (prostě chaos).
Mladý šlechtic vyplenil jeho město, pozabíjel muže (krom starého šlechtice), ženy, chlapce a děti vzal do otroctví. Když odjížděli, z vesnice zbyla jen hromada dýmající suti.
Během cesty se šlechtic zakoukal do jedné z dívek, jejíž půvab daleko předčil ostatní. Zamiloval se do ní. Furt se na ni musel dívat. Připadala mu jako nejhezčí dívka na světě. Dovolil ji opustit kolové klece a dokonce ji dovolit jet na vlastním koni. Prozradila mu, že se jmenuje Izabel.
Celou cestu si povídali, dívka mu vyprávěla o svém životě. Prozradila mu, že je dcerou starého šlechtice. Mladý pán se tomu divil: „Jak to, že takoví nepohledný stařec, má za dceru takovou krásku.“
Když se vrátili do vesnice, požádal ji šlechtic o ruku. Dívka souhlasila. Týden na to se konala svatba.
Šlechtic si na sebe vzal svůj nejlepší šat a pro svou nevěstu pořídil přenádherné šaty.
Konečně nadešel den svatby. Ve všech pecích se pekly koláče a Velká síň se zdobila k hostině. Mladý šlechtic přivedl svou dívku před oltář. Konečně padla ty důležitá slova: „Bereš si ji?“ „ANO.“ „Bereš si ho?“ „ANO.“ Novomanželé se políbili. Dav propukl v ohlušující jásot.
Když vycházeli z kostela, všichni sloužící a vojáci vykřikovali slova blahopřání.
Hostina začala. Pilo se, jedlo, zpívalo se a tančilo. Prostě krása. Během hostiny se nevěsta tajně odplížila do žalářů. Tam vyhledala a propustila svého otce: „Jdi a přiveď tvoji útočící armádu.“
K ránu se už všichni lidé váleli po stolech, zatím co se skupinka vojáku, vplížila do vesnice. Vyhledali šlechtice, spícího tvrdým spánkem. Jeden z nich vytáhl luk, nasadil do něj šíp a ten mu prolétl hrdlem. :axe
aladin