• Psst! Ano, Ty! Ještě nejsi zaregistrovaný na našem herním fóru? Přicházíš tak o možnost zapojit se do diskuzí a navíc si tu můžeš zkrátit čekání například při výstavbě nové budovy či jednotek. Zaregistruj se ještě dnes pomocí následujícího odkazu:

    » Vytvořit účet na fóru

Domobrana

Domobrana

Nový uživatel
Registrovaný uživatel
Počet poděkování
1
Má paní, dcero šlechtice z vesnice 001,

nevím, jestli se dopisy takhle začínají. Nikdy jsem žádný nepsal, běžně píšu pouze oznámení. Moje práce je dívat se, ne mluvit, a většinou to stačí.

Vím o tobě víc, než bych měl přiznat. Vím, kolik kopiníků hlídá tvoje hradby, kolik železa leží ve tvých skladech, na jaké úrovni máš kasárny. Můj pán mě posílá špehovat nepřítele a já jdu, protože to je to jediné, k čemu jsem. Ale jednou jsem proběhl kolem tvé vesnice a zastavil se, a od té doby se vracím, i když mě nikdo neposlal.

Znám tvou vesnici nazpaměť a často vidím, že si ráno stoupáš na hradby a díváš se na východ, než se někdo probudí.

V boji bych ti nebyl k ničemu a oba to víme. Kdybych se postavil sekerníkovi, netrvalo by to dost dlouho na to, abys stihla mrknout. Neumím ničit seláky jako katapult, nebo snižovat oddanost jako šlechta, i když zrovna teď bych to ocenil. Jediné, co umím, je dívat se a zmizet, než si někdo všimne, že jsem tam vůbec byl.

Od tebe zmizet ale neumím. Minule jsem se zapomněl rozhlížet po hlídkách, protože jsem se díval na tebe, a málem mě to stálo krk.

Vím, že tenhle dopis je to nejhloupější, co jsem mohl udělat. Celý život se schovávám a teď se prozrazuji na papíře. Ale vědět, že tě miluju, a nic ti neříct je horší než cokoliv, co mi hrozí v boji, a v boji mi hrozí skoro všechno.

Tvůj špeh
 
Zpět
Nahoru