Duch v opuštěném hradu

  • Zakladatel vlákna DeletedUser43133
  • Vytvořeno
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser43133

Guest
Koně už vyplivovali z posledních sil a hrstka kavalerie stále cválala pryč z té ukrutné bitvy. Poslední co si pamatuji je, jak na mě náš vůdce zakřičel Na co čekáte? Jeďte! v tu chvíli ti, co přežili začali pomalu bojovat mezi sebou aby se dostali pryč. Bohužel, koní bylo málo. Náš cíl byl jasný, vrátit se do naší vesnice a podat informace o přepadení našeho oddílu. Měli jsme namířeno na cizí vesnici. Našim úkolem bylo vyčistit ji pro naše šlechtice. To se bohužel nepodařilo a nepřítel nás překvapil dřív než jsme udeřili. Hrstka vojáků dorazila k opuštěnému hradu, už se pomalu stmívalo a tak se rozhodli zde utábořit, to ale ještě netušili co se stane. Brána byla stažena a tak se dostali lehce dovnitř. Nikdo zde nebyl a tak se rozdělili na skupiny. Jedna rozdělala ohniště, aby se ohřáli a něco snědli. Druhá skupina měla za úkol ulovit večeři, což nebyl těžký úkol, protože byl všude kolem silně osídlený les zvířaty. Třetí skupina měla uvolnit řetězy, aby mohli vytáhnout bránu a čtvrtá prozkoumat hrad. O hodinu později už se na ohni pekl divočák a většina vojáků seděla u ohně a oblizovala se až za ušima. Dokonce i třetí skupina, která měla opravit bránu se už přidala a splnila svůj úkol. Jediná skupina která chyběla byla čtvrtá. Neměli by jsme se po nich jít podívat? ozval se jeden mladý vystrašený voják, na to mu strze odpověděl jeden z nejstarších vojáků, dalo by se říct veterán Ani náhodu! Kašlu na ně! Já mám hlad, kdy už to bude?! Přesto se ale hrstka vojáků u ohně rozhodla, že se vydá hledat čtvrtou skupinu. Během pár minut uslyšeli vojáci u ohně křik. Začal foukat velmi silný vítr, který uhasil oheň a tak i se i oni museli přidat a začít hledat ztracené vojáky. Křiků stále přibývalo a dokonce se ozvalo i tasení mečů. Koně začali být neklidní a skupina vojáků se pomalu blížila ke křikům. Když ale dorazili na místo, nevěřili svým očím. Čtvrtá skupina zde bojovala s démonem, duchem. To stvoření mělo mnoho jmen. J-j-je to on!!! Raškrtník!!! Zakřičel jeden z mužů. Raškrtník bylo bájné stvoření, o kterém se pouze vyprávělo, protože ho nikdy nikdo neviděl. Nikdo nevěřil v jeho existenci, až do teď. Byl vysoký asi 2 metry a místo prstů mu z dlaní trčeli pouze drápy, kterými vraždil své nepřátele. Jeho jediné oblečení byl černý potrhaný hábit a jeho tělo pokrývalo shnilé maso. To není možné! Vždyť to jsou jen báchorky, nikdo ho nikdy neviděl! Pusťte se do něj, jsme v přesile!. V tu chvíli se ozval hlas, z kterého naskakovala husí kůže. Neviděl! A víte proč? Protože kdo viděl, už nežije! V tu chvíli většina mužů měla chuť odhodit své zbraně a vzdát se. Ale jeden hlas je všechny spojil a dodal jim odvahy, byl to mladík, který u ohně navrhl aby se šli podívat po čtvrté skupině. Notak! Přátelé! Čelili jsme větším hrozbám, přece nás neporazí stvoření z legend! Utvořte linii a do boje! Muži začali křičet a během chvíle zde nebyla banda ustrašených zbabělců ale elitní jednotka stmelená v jednoho. Nikdo z nich neměl v očích strach ale pouze vítězství. Raškrtník vycenil své žluté zuby, a kolem úst byla vidět pouze krev mužů které už zabil. To ale muže nezastavilo a pomalu mu začali zasazovat útoky a snažili se ho obklíčit. Raškrtník se dostal do rohu a v tu chvíli jeden muž zasadil finální úder a sťal mu hlavu. Muži místo jásotu vyrazili ke koním. Každý si svého osedlal a vyrazili do vesnice. Když tento příběh převyprávěli, nikdo jim nevěřil. Oni ale vědí, že se to stalo a už nikdy se neodváží vstoupit do opuštěného hradu.

Ke čtení doporučuji pustit si tuhle písničku, ale to už je pouze na Vás. :)

Předem děkuji za přečtení, snad se bude líbit, bylo to sesmolené hodně na rychlo.

Edit" lehce jsem poupravil první větu
 
Naposledy upraveno moderátorem:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru