DeletedUser42809
Guest
Příchod svatého Mikuláše
Krutá zima, roku 1346
Sníh dopadá na malé město Rovena a světlo dne pohasíná. Přichází brzká zimní tma. Nad horami se zablesklo. Málo komu unikla tato chvilková záře. Oslnivé světlo vyvolalo v lidech mnoho emocí. Údiv i strach. Nevěděli jestli se jedná o svatý úkaz nebo výstrahu Boha. Většina z nich se ihned pokřižovala.
Mezi stromy lesa, se ze sněhové jámy zvedl muž v červené róbě. Přišel sem z nebe, jako každých sto let. Zvedl se a oprášil se od sněhu, který zvířil svým příchodem. Místními lidmi byl nazýván svatým Mikulášem. Rozhlédl se a vyšel směrem k městu, odkud vanul závan beznaděje i lásky.
Za jeho pláštěm se objevila malá černá postava, ohavného vzhledu. Byl to čert a následoval ho. Toto nechutné stvoření, sem bylo vysláno z pekel, aby vyvážilo sílu světce. Poskakoval svou nelidskou chůzí a držel se u Mikuláše jako klíště.
Před kostelem, kde probíhala sváteční mše, se u země krčil malý chlapec, zabalený v pytlovině a starých hadrech, které našel vyhozené za městem. Měl hlad, ale neodvažoval se krást. Věřil, že by za to byl potrestaný, a tak doufal, že mu lidé vycházející z kostela něco dají.
Nikdo mu nic nedal, ani polámaný měďák. Kluk se zvedl a smutně se šoural ke své bábě, kde býval. Nikoho jiného neměl, krutá válka mu je vzala.
Ze stínu budov sledoval malého chlapce muž v červené róbě. Učinil se neviditelným a šel vedle něho. Bylo mu ho líto. Mnul si svůj bílý fous, upravený nebeským olejem a přemýšlel jak mu pomoci. Čert, který musel přijmout také neviditelnou podobu, šel po jeho druhém boku. Přemýšlel, jak by klukovi ublížil.
Hoch zmizel v polorozpadlé chatrči za městem. Uvnitř byla jenom jeho bába, která vařila zbytky králíka.
Mikuláš i čert nahlíželi oknem. Viděli chudobu, lásku stařeny, ale i to, že tohoto králíka bába ukradla na tržišti. Každému tedy muselo být naděleno podle jeho činů, jak pravil zákon Nejvyššího. Před vchodem vykouzlil Mikuláš dobré jídlo pro chlapce a čert vykouzlil uhlí, jako varování pro stařenu, protože svým jednáním mířila do pekla. Čert se slizce usmál a zabušil na dveře. Mikuláš se obrátil, zrušil svojí neviditelnost a odkráčel k městu, pomáhat dalším lidem.
Kluk, který otevřel dveře, spatřil nadílku. Byl radostí bez sebe. Z uhlí se trochu polekal, ale moc tomu nerozuměl. Rozhlédl se kolem sebe. Po zachumelené cestě k městu kráčela vysoká postava a malá podivná postava skákala u něj. V té tmě nebylo víc vidět, ale tušil, že mu pomohli.
V tu noc mělo podobné zážitky několik lidí, a tak se vše brzy rozkřiklo. Za nedlouho se v předvánočním období objevili vtipálci, kteří se převlékali za Mikuláše a čerta a chodili městem, aby strašili lidi, nebo vybírali peníze za odpuštění hříchů, a někteří si k tomu vymysleli vlastní legendy, aby dosáhli svého.
Nakonec už jenom hrstka lidí věděla, kde je skutečná pravda.
Haruanornor
