Ital --- Jarní král

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser42811

Guest
Ledová zima se chýlí ke konci a byla ta nejtemnější za posledních 50 let. Zvířata se vrací do svých domovů zničených krutou zimou, rostliny se začínají objevovat v krajině plné nádherných cest a plání, lidé zabalení do teplých kožešin z medvědů a vlků vycházejí ze svých obydlí a vzhlížejí vzhůru, stráže na strážné věži naopak hledí dolů na lid města, kteří vycházejí ze svých příbytků. Skladiště již bylo téměř prázdné a v kasárnách se vojáci mermomocí chtěli dostat na čerstvý jarní vánek. Na nebi se již objevuje slunce, které rozžhne úsměv na tváři každého človíčka v tomto městě.

Vladař Jeremiah V. byl již dlouhou dobu vzhůru, téměř celou krutou zimu nespal a myslel na krutou bitvu, která se odehrála v jeho panství minulého roku. Bitvu vyhrál, ale od té doby se král nedokázal usmát, protože v bitvě ztratil to nejcennější, co měl - Jeho půvabnou ženu jménem Husan. Toho dne se královi vlasy zbarvili do běla, oči pláli pomstou a skřípot horní řady zubů třoucí se o spodní, znělo po celém městě, ale dnes je čas, uzavřít kapitolu jedné části jeho života.

Mohutný muž, v lesklé zbroji s mnoho jizvami po celém těle a modrými zářivými oči, předstoupil před dav lidí, kteří se sešli na jeho počest. Byl to princ Jeremiah VI., syn krále, mocný paladin a generál armády. Když se muž zastavil a podíval se na dav lidí, kteří mlčky stáli a netrpělivě čekali na jeho proslov, prohlásil, "Drazí občané tohoto krásného města. Již je po kruté zimě, kterou jsme všichni trávili ve svých chýších. Avšak nás zima zastihla, byli jsme na ni tvrdě připraveni a nic nás nedokázalo ohrozit. Pozvedněte své poháry a nyní si připijeme na našeho krále. Krále, díky kterému tu všichni jsme!!!" Dav začal jásat, víno teklo proudem a oslavy začínaly být slyšeny na míle daleko. Král předstoupil před rozjásaný dav a hlasitě až z plnýh plic zvolal na uklidnění davu, "TICHO! Klid, dnes oslavujete své přežití kruté zimy a můj syn pronesl přípitek na mě, ale to ON je ten, na koho by jste si měli připít, to on nás ochránil před hordami banditů a stvůr ze samotného pekla. Dnešní den je onen den, kdy se budou měnit dějiny!" Nastalo mezi lidmi hrobové ticho, nikdo nevěděl, co tímto proslovem král myslí. Jeremiah V. přišel ke svému synovi, vytáhl jeho velký, těžký obouruční meč z pochvy připásané u jeho pasu a vyzdvihl ho nad hlavu. Slunce se začalo odrážet v kalené, stříbrné čepeli meče a lidé stále mlčky přihlíželi. Velký nabroušený meč byl pevně přibitý k jeho paži, která se pod náporem těžkého kovového předmětu ani necukla, jakoby ona zbraň vážila sotva pár gramů. Král zabodl meč do dřevěného pódia pod ním, postavil se k meči a zvolal „Mé dny se chýlí ke konci, moje vláda pomalu končí a proto všichni vzdejte hold novému králi!“. Král si sundal z čela zlatou korunu zdobenou temně rudými diamanty, které mají symbolizovat nesmlouvavého panovníka. Koruna byla vyzdvižena nad hlavy všeho lidu shromážděného na slavnosti příchodu jara. Král tvrdě, vstřícně, pomaličku kráčel zpět ke svému synovi, a když viděl jeho jasně modré oči po matce, bylo mu ihned jasné, že z tohoto muže bude nesčetněkrát výjimečný panovník. Král s vyzdviženou korunou řekl svému potomkovi, aby si klekl a vzdal hold svému otci, načež Jeremiah VI. uposlechl rozkaz krále a rychle padl na kolena. Mezi lidmi se začalo šuškat, ale po pár vteřinách dav opět utichl a vzhlížel ke králi, jak ladně drží korunu nad generálovo hlavou. „Jsi připraven na to, stát se vládcem města, které tě přivedlo na svět ?! Jsi připraven dávat tomuto městu vše, co bude potřeba?“ řekl vladař a jeho syn hlasitě a sebejistě zvolal „ANO MŮJ KRÁLI!“. „Inu dobrá. Nechť se tvůj úděl naplní!“ pronesl král a zvolna položil korunu na synovu hlavu. Jeremiah VI. vstal s již nasazenou korunou a sledoval jeho lid, jak na něj zírají s radostí a dojetím, ale i velkým zklamáním ze ztráty svého krále. Nový panovník předstoupil před meč zabodnutý v dřevěném podloží. Silou mohutného býka a obrovským nasazením zařval a vytáhl meč z podlah, meč vyzvedl nad hlavu se stále napínanými plícemi, ze kterých vycházel pozoruhodný řev, začal dav jásat a věděl, že nový král přivede do města spoustu dobra, protože ho všichni znají jako velkého válečníka plného elánu a odvahy. Tato neočekávaná korunovace padla na první jarní den, kterou, nyní již bývalý král, plánoval velice dlouhou dobu a proto se králi Jeremiahovi VI. začalo říkat „Jarní král“. Veselí se vesnicí rozhléhalo ještě dalších 5 dnů od korunovace a nikdo ani na moment nezapochyboval nad vládou nového panovníka. Vše se schylovalo k nesčetným vítězstvím a úspěchům. Jeho první přání bylo, nechat zavést na počest svého otce a jeho vlastní korunovace slavnost, kterou nazval “Příchod Jara“. Trvala 3 dny a za této slavnosti nebyli žádné války, jen naprostý mír a soužití mezi všemi.

Bývalí král a hrdý otec Jeremiah V. zemřel 2 roky po korunovaci svého syna na mor, který zachvátil jejich město, lidé města truchlili, ale nového krále to utvrdilo natolik, že lid svého města dokázal ze smutku vyprostit.

Od onoho dne, kdy se Jeremiah VI. stal králem uplynulo 5 let. Město za jeho vlády vzkvétalo a vzal si pod svá křídla několik dalších měst a vesnic a dokázal vytvořit mocné impérium, které všechno v okolí ovládalo s nadprůměrnou nadvládou. Zastupoval tvrdou roli krále, ale i roli velkého paladina, nechal naverboval tísíce bojovníků, kteří dobývali jednu ves za druhou.


By Ital
 
Naposledy upraveno moderátorem:
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.