• Psst! Ano, Ty! Ještě nejsi zaregistrovaný na našem herním fóru? Přicházíš tak o možnost zapojit se do diskuzí a navíc si tu můžeš zkrátit čekání například při výstavbě nové budovy či jednotek. Zaregistruj se ještě dnes pomocí následujícího odkazu:

    » Vytvořit účet na fóru

Jak zmizela armáda v Černém lese

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser40017

Guest
Jak zmizela armáda v Černém lese
by Raidon
https://www.youtube.com/watch?v=l8zoqWa9RsE

sir_jon_fossoway_by_diegogisbertllorens-d5o47do.jpg



„Řekne mi už konečně někdo, jak nám mohla zmizet armáda v Černém lese?“ Bouchne rozčileně hejtman zemské hotovosti Bernard II. do stolu a zamračí se na tři velitele stojící vprostřed místnosti. Bernard II. nepatří mezi ty, kteří by nad pár ztracenými muži mávli rukou. Zná snad každého muže ve své armádě. To však neznamená, že by se s nimi kdovíjak přátelil. Tvrdí se o něm, že se vyžívá v tvrdých trestech, které z mužů v jeho armádě dělají pouhé stroje. Stroje, jenž bez přemýšlení plní rozkazy. Přesto vše by si ale spousta mužů přála být v hejtmanově armádě. Osvědčený vojevůdce, brilantní taktik a v neposlední řadě skvělý šermíř. Od té doby, co ale přestaly přicházet zprávy z patnáctičlenné výpravy do Černého lesa, je hejtman značně znepokojený.

„Smím-li mluvit, můj pane,“ vykročí jeden z velitelů vpřed, „do Černého lesa jsme již zvědy vysílali a nic nenašli. Tábor, ve kterém měla výprava bránit Černý les proti lapkům, není k nalezení a žádné jiné stopy taktéž.“ Hejtman si podloží hlavu rukou a zamyšleně se podívá na mapu. „Musíme je najít,“ prohlásí rázným hlasem, „nechte zde hradní posádku a se zbytkem se vydáme do Černého lesa.“

Druhého dne za úsvitu se vydal hejtman Bernard a 50 zbrojnošů na cestu. Černý les není místo, kam by se jen tak někdo odvážil vkročit. Již dlouhou dobu se o Černém lese tradují strašidelné historky o krvežíznivých stvořeních. Nikdo neví, co je na tom pravdy, většina lidí si tragický osud většiny kupců projíždějících lesem vysvětlujete jako útok banditů. Kdo chce přežít, musí sebou mít armádu, štěstí, nebo les obejít. Ale den cesty navíc je pro některé až moc, proto raději zvolí kratší cestu přes Černý les.

Když hejtman Bernard dorazil se svým vojskem do černého lesa, přesvědčil se, že nikde blízko vstupu do lesa hlídka jím vyslaná není. Utábořil se v lese, kousek od jeho kraje. Nechal muže odpočinout a sám přemýšlel, co se na tomhle místě děje. Všude okolo temné stromy s hustým listím, někde občas prosvitně paprsek světla, jinde je tmavo a mokro. Svolal si k sobě své velitele. „Každý si vemte deset mužů a pročesejte okolí na jednu světovou stranu. Já se půjdu se zbytkem vojáků podívat dál po cestě, jak to vypadá tam. “ Čtyřicet vojáků se rozešlo na čtyři světové strany, deset jich zůstalo hlídat tábor.

Zatímco všichni tři velitelé marně prohledávali páchnoucí močály Černého lesa, hejtman Bernard něco objevil. Kus od cesty, leželo pět hnijících mužských těl. „Už tu nejspíš nějakou chvilku leží… A… Vypadají jako naši,“ řekne nešťastně jeden z členů hejtmanovy výpravy. Bernard přistoupí k tělům. Jsou svlečení. Svlečení a rozsekaní na maděru. Hejtman Bernard již absolvoval mnoho bitev, viděl hodně lidí umřít, ale tohle ještě ne. Oddělené části těla od trupu, vysvlečeni. „Kdo mohl tohle udělat?“ Mohlo by se zdát, že hejtmanovi vytryskla slza. Nikdo z vojáků si ale neodváží takhle přemýšlet a jen čekají, co generál rozkáže. „Necháme je tu takhle, tady už nepomůžeme,“ odstoupí od mrtvol, „vrátíme se do tábora, přečkáme noc a vrátíme se zpět do hradu.“

Hejtman uspořádal padlým alespoň obřadní vzdání úcty. Spousta z přítomných je znala osobně, znala jejich rodiny, někdy to byli sousedé, občas dokonce i rodina. O to byl zármutek z jejich smrti silnější. Po obřadu začali muži postupně ulehat ke spánku, jen generál s pár věrnými zůstali u ohně sedět ještě chvíli. Po chvíli se i oni rozhodli spát. Uhasili oheň a vyšli směrem ke svým stanům. Než se kterýkoli z nich nadál, uslyšeli hvizd a šíp prostřelil trup jednoho z mužů. Tasili zbraně a vyběhli k místu, odkud si mysleli, že šíp přiletěl. Rachot vzburcoval další muže. Po chvíli bylo uprostřed temného lesa už skoro všech padesát mužů hledajíc tajemného střelce. Nežli se ale nadáli, tábor začal zničehonic hořet. Opět se rozeběhli k táboru, ale než se k němu dostali, oheň byl již moc silný. Propadli panice. „Tady už nezůstaneme ani chvíli,“ zvolal hejtman Bernard vystrašeným hlasem. S muži, kteří se ještě nerozprchli, se co nejrychleji dostal ven z Černého lesa. Celý udýchaný společně s dvaceti věrnými odpočíval těsně před začátkem hustého porostu. Vypadal vyděšeně. Tak, jako nikdy předtím. Otočil se a pravil: „Co se děje v Černém lese, to se asi nikdy nedozvíme.“ Mávnul na muže a vydali se na cestu zpět k hradu.
 
Naposledy upraveno moderátorem:

sakaal

Support Officer
Člen týmu
Support Officer
Speed Administrátor
Registrovaný uživatel
Počet poděkování
260
Napínavý príbeh...držím palce v súťaži :)
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru