DeletedUser41870
Guest
Jak zmizela armáda v černém lese
Má žena prosí, brečí, křepčí…
Já však hraji co mě těší.
Dcera pláče, syn nadává,
že prý jsem jen vymyšlená postava….
Sir Jones, paladin, tasí z pochvy meč
A mocným hlasem zavelí
Vrhněte se všichni v seč
Ať nejsme zase v prdeli.
A jak si přál tak se také stalo.
Muži s rykem vydali se do boje.
Tisíce vojsko po poli utíkalo,
smrti a bolesti se neboje.
Když nepřátele spatřili to odhodlání,
odhodili své zbraně.
A bez sebemenšího rozjímání,
utíkali pryč, ale marně…
Paniku a děs v očích měli,
když se mí vojáci meči oháněli.
Hlavy z těl nepřátel padaly,
po chvíli jsme se v tratolištích krve brouzdali…
Krev se do několika potůčku ztekla
a z potůčku vznikla obrovitá řeka.
Tekla směrem, kde leží svatá Meka,
tam všechny duše padlých pokoj a klid čeká…
Sir Jones je hrdina.
U počítače nová epocha začíná.
Naši rytíři budou hrát další světy.
Ti jež prohráli, ti nepoleví.
Ti již vyhráli budou hráti dále,
budou hrát až do finále
A ti co již padli a nehrají více
Nechť neskončí v naši politice…
V černý les miří jednotky nyní.
Mnozí mlčí a většina jen civí.
Sir Jones táhne v černý les.
Nebude tam zítra a ani dnes.
Černý les je pln strachu a neřesti.
Číhaj tam jen samé pasti a bolesti.
Ti jež se z lesa prý sami jednou vyklestí,
Nechápou rozdíl co je to štěstí či neštěstí.
Sir Jones nečeká na vyslání špehů v tá místa
Nečeká ani na útok antikrista.
Sám zavelí armádě, sám napojí koně,
by nepadlí v leže by padli by ve stoje.
Zavelí armádě a on sám v první řadě,
míří k lesní hitparádě.
Kdo bude první a kdo poslední dnes?
To nevyžvaní ten pochmurný černý les.
Les mlčí a tváří se jako les.
Není tu žádný noční běs.
Koruny stromů tiše do tmy vše halí,
není však ničeho čeho bychom se báli.
Lesní pěšinka tváří se útulná docela,
když nečíhá nikde zde nějaká příšera.
Pěšinka končí a vidíme světla
Tahle pověst je blbost a asi se spletla.
Není černý les, nejsou černé mraky
Budeme veselí a nepadneme strachy.
Vesnice lidí nechtějí dávat životy v sázku
A vojákům netřeba umírat, když neznají lásku.
Desktop_men
27.11.2015
Má žena prosí, brečí, křepčí…
Já však hraji co mě těší.
Dcera pláče, syn nadává,
že prý jsem jen vymyšlená postava….
Sir Jones, paladin, tasí z pochvy meč
A mocným hlasem zavelí
Vrhněte se všichni v seč
Ať nejsme zase v prdeli.
A jak si přál tak se také stalo.
Muži s rykem vydali se do boje.
Tisíce vojsko po poli utíkalo,
smrti a bolesti se neboje.
Když nepřátele spatřili to odhodlání,
odhodili své zbraně.
A bez sebemenšího rozjímání,
utíkali pryč, ale marně…
Paniku a děs v očích měli,
když se mí vojáci meči oháněli.
Hlavy z těl nepřátel padaly,
po chvíli jsme se v tratolištích krve brouzdali…
Krev se do několika potůčku ztekla
a z potůčku vznikla obrovitá řeka.
Tekla směrem, kde leží svatá Meka,
tam všechny duše padlých pokoj a klid čeká…
Sir Jones je hrdina.
U počítače nová epocha začíná.
Naši rytíři budou hrát další světy.
Ti jež prohráli, ti nepoleví.
Ti již vyhráli budou hráti dále,
budou hrát až do finále
A ti co již padli a nehrají více
Nechť neskončí v naši politice…
V černý les miří jednotky nyní.
Mnozí mlčí a většina jen civí.
Sir Jones táhne v černý les.
Nebude tam zítra a ani dnes.
Černý les je pln strachu a neřesti.
Číhaj tam jen samé pasti a bolesti.
Ti jež se z lesa prý sami jednou vyklestí,
Nechápou rozdíl co je to štěstí či neštěstí.
Sir Jones nečeká na vyslání špehů v tá místa
Nečeká ani na útok antikrista.
Sám zavelí armádě, sám napojí koně,
by nepadlí v leže by padli by ve stoje.
Zavelí armádě a on sám v první řadě,
míří k lesní hitparádě.
Kdo bude první a kdo poslední dnes?
To nevyžvaní ten pochmurný černý les.
Les mlčí a tváří se jako les.
Není tu žádný noční běs.
Koruny stromů tiše do tmy vše halí,
není však ničeho čeho bychom se báli.
Lesní pěšinka tváří se útulná docela,
když nečíhá nikde zde nějaká příšera.
Pěšinka končí a vidíme světla
Tahle pověst je blbost a asi se spletla.
Není černý les, nejsou černé mraky
Budeme veselí a nepadneme strachy.
Vesnice lidí nechtějí dávat životy v sázku
A vojákům netřeba umírat, když neznají lásku.
Desktop_men
27.11.2015