karlosi

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

karlosi

Guest
Na západě se slunce pomalu, ale jistě chystá nastolit tmu. Všichni lidé jsou zalezlí, jen vojsko pochoduje dál a dál. Pěšákům se nohy boří do sněhu a i ti šťastní na koních se klepou mrazem. Ale pán poručil, a tak už několikátým dnem táhnou na vesnici o které nikdy neslyšeli, bojovat s někým koho ani neznají. ,,Už je pozdě, utáboříme se", mocně hřímá paladinův hlas. V mrazu práce postupuje pomalu. ,,Útulno jako doma", pomyslí si statný sekyrník. Sdílí stan s lučištníkem, šermířem a sedmi kopiníky, už je zná dlouho. Vejde do stanu a ujme se kolujícího měchu vína. Jeden z kopiníku se zvedne a řekne:,,Tak já jdu, dnes mám první hlídku".
Několikátý marný pokus zahřát si ruce dechem vyvádí kopiníka z míry. Ještě chvilku a střídá, ale taková chvilka trvá věčnost. Někdo mu najednou poklepe na rameno. Otočí se a spatří tři postavy: staršího muže v červeném, muže v černé kožešině, který je neustále krocen jiným mužem v bílém. Osoba v červeném ho oslovila:,,Dobrý muži, nebylo by něco k pití a k jídlu pro mne a mé dva společníky"? Kopiník ví že sami mají málo, ale postavy před ním vypadají unaveně a něco mu říká že by jim měl pomoci. ,, Dobrá tedy, pojďte za mnou, ale potichu"! Zavede je do stanu, kde se jeho společníci stále ještě pokouší usnout. Vysvětlí jim situaci a zeptá se na jejich názor. Ozve se lučišník, nejzkušenější ze všech. ,, Je advent, měli by jsme jim pomoci". Kopiník tedy pozve postavy k ohni kde všichni společně pojí, popijí a nakonec se uloží ke spánku.
Když se naši hrdinově ráno probudili, postavy už byly pryč. Ale něco za sebou nechali. U každého ležel pytel, uvnitř kterého každý našel několik malých postav z podivné hnědé hmoty. Když je ochutnali všechny napadlo že nikdy nejedli nic lepšího.
 

DeletedUser37060

Guest
hej, dobře já ;) :yeah

inak, pekný príbeh. Dobre sa číta a vôbec nie je náročný na pochopenie :)
v hlave som si popri čítaní vytváral imaginárny film (rozprávku) :) :great
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.