DeletedUser42810
Guest
Jaro! Oslava návratu.
Zima byla krutá, většina obyvatelstva vesnice trpěla podchlazením, bylo vykopáno mnoho hrobů pro slabé jedince, kterým nebylo přáno i přes věčné modlitby. Vlajky byly stažené na půl žerdi. Zásoby dřeva se tenčily a lidé ztráceli chuť cokoliv vytvářet. Jedinou nadějí a útěchou v těchto temných časech byla vidina blížícího se jara a touha po spatření kvetoucí přírody. Válečníci trávili čas hodováním alkoholu v knajpě, aby je aspoň něco zahrálo, když už to nemohlo být ženské tělo. Matky a ženy se staraly o mladé může, kteří nemohli ještě býti válečníky vzhledem k jejich mladistvému věku, případně pomáhaly nemocným. V tento čas se nekonaly žádné nájezdy na cizí vesnice vzhledem ke krutosti zimy.
"Jaro! Jaro je tu!" volali děti běhající na tržišti. V očekávání dorazilo jaro, lidé opět začali toužit po budování, válčení, rozmnožování a dobývání vesnic. Avšak největší potěšení jim činila každoroční oslava, která se konala na počest vyslyšení modliteb přejících si příchod jara do vesnice.Všechny vlajky byly vytaženy a začátek oslav mohl začít. Dění oslavy započalo po dvanácti teplých dnech po sobě jdoucích, jež mělo označovat příchod tohoto období. Slavnost trvala tři dny, byla ve znamení dobrého jídla, pití a paření. Pro pohostinnost všech přítomných bylo obětováno mnoho dobytka, aby se naplnil každý bachor toužící po kusu masa. Jakožto nápoj síly se podávalo pivo a víno, nesčetný počet litrů bylo vypito! Lidé se smáli, pojídali byliny zpestřující smysly, prali se, vyprávěli historky, vymýšleli plány na obléhání nepřátel a uléhali do loží svých domovů, či pod širé nebe s touho rozmnožení, válečníci, kteří měli štěstí ulehli s více než jedním něžným pohlavím.
Takto tomu bylo po celých dvaasedmdesát hodin. Na závěr této slávy se vždy konala bohoslužba plná díků. Nyní to mohlo opět začít, jaro doprovázející dobrodružství.
