Novinky ze světového dění

DeletedUser33829 · 5. čer 2016

Moje kompilace ze tří článků od sociologa Petra Hampla, protože mě ten člověk zaujal svými názory a podle mě jeden z mála, který píše na rovinu o co skutečně jde, místo blamáže a obalu lží a nesmyslů, které se denně objevují a kterými nás balamutí média, knihy i řada vzdělanců, analytiků a expertů.:hi

DeletedUser33829 · 10. čer 2016

Korporativní řízení společnosti

Ti co byli v kmenu BRUSEL na s46, tak ví o co jde.

[SPOIL]Jedná se o dva procesy řízení, ze shora a ze zdola. Ten první má za úkol kontrolovat uživatele systému (záměrně neříkám „občany“, viz. uprchlíci a jejich práva v EU) a poskytovat jim základní služby, které sami o sobě uživatelé systému nejsou schopni nebo ochotni si zajistit sami. Ten druhý má za úkol vytvářet tlak na elity v horním procesu řízení, zpětnovazebně, ale v systému globalizace je tento dolní systém transformován do zrůdného, maligního a rozvratného procesu. Řídící procesy ve státě zajišťují tedy právě tyto dva mocenské útvary, které se dělí na transparentní a skryté:

Transparentní mocenské útvary (Proces řízení ze shora)

Legislativa
Exekutiva
Justice

Skryté mocenské útvary (Proces řízení ze zdola)

Lobby (vnitřní lobby – průmyslníci, oligarchové, domácí banky, podnikatelé)
Neziskový sektor
Média
Kapitálové trhy (deficitní rozpočty státu kryjí zahraniční investoři)
Externí mocenská centra (vnější lobby – ambasády, poradci vlády, think tanky, cizí nadace a fondy)
Permanentní hrozba revoluce (neustálé nebezpečí rozvratu sociální bezpečnosti)

Při pohledu na obě skupiny mocenských útvarů si všimněte, že zatímco transparentní mocenské útvary státu používají procesy řízení ze shora, skryté mocenské útvary jsou „maligně“ (zhoubně) prostoupené všemi vrstvami společnosti a organismus a samotná společnost a mainstream společnost se bude léčbě ukrutně bránit. Také si všimněte, že externí mocenská centra nejsou zařazena mezi procesy řízení ze shora, ale ze zdola. Viz americká ambasáda, která působí na neziskovky v ČR a skrze ně ovládá chod českého státu. Komunikace ze shora z externího útvaru probíhá, ale nemá vliv na společnost, pouze na konkrétní vládu, která může a nemusí tuto komunikaci respektovat, viz neuposlechnutí české vlády a propuštění pana Fajáda do Libanonu, navzdory americkému působeni ze shora na ČR.

Metastázový vývoj systému řízení ze zdola není v principu chybný, pokud by byl zajišťován národními a vlasteneckými subjekty. Pokud skryté mocenské útvary ovládnou celou společnost, transparentní útvar se stane zbytnělým, funkce státu jsou převedeny na skryté mocenské útvary směrem dolů, vzniká systém řízeni ze zdola. Proces, který zajišťuje přesunování moci z transparentního útvaru do skrytého, se nazývá „privatizace státní moci“. To je jeden z klíčových procesů, ale dobrá zpráva je, že je to až jeden z úplně posledních a konečných procesů implementace, který začal zatím jen v USA (privatizace věznic a privatizace policejních okrsků v malých městech).

Důvod, proč globální elity oslabují role transparentních mocenských národních útvarů a přesunují řídící procesy dolů do skrytých mocenských center, je fakt, že společnost, která bude řízena ze zdola skrze manažery namísto politiků, bude imunní vůči revoluci a bude samoříditelná jako autoimunitní organismus. Jakmile ve společnosti vznikne jakýkoliv problém, celý organismus na problém zaútočí a zlikviduje ho jako bílé krvinky. Je možné už dnes vidět, jak fungují počátky tohoto autoimunitního řídícího procesu směrem ze zdola. Jakmile někdo narušuje proces imigrace, okamžitě se dole aktivizují občané, dobrovolníci a koordinátoři, kteří za pomoci externích center moci a médií pořádají protesty proti xenofobii, státní média tyto informace amplifikují, firmy přijímají kodexy multikulturní vstřícnosti a když jedinec začne protestovat proti migraci, je vyloučen z kolektivu, onálepkován, vytěsněn na okraj společnosti, zaměstnavatel s ním dokonce rozváže pracovní poměr. Jde tak doslova o autoimunitní odezvu organismu, kdy není třeba, aby proti jedinci ani na okamžik zasahovala transparentní centra moci.

V jakémkoliv živém organismu, ať už jde o organismus biologický, společenský nebo politický, dochází celkem ke dvěma typům procesů. Jednosměrným a obousměrným. Pro pochopení fungování státu, společnosti, lidu, režimu a globální politiky je naprosto nezbytné, abyste byli schopni pochopit zásadní rozdíly mezi oběma typy procesů. Než se dostanu k popisu procesů, uvedu jeden příklad s otázkou.
Narodí se člověk. Je malým dítětem, potom mladíkem, potom dospělým, potom seniorem a nakonec starcem, který zemře a na jeho místo nastoupí již za jeho života potomek, který po něm převezme nejen majetek, ale i styl chování, jednání, priority. Ne vždycky se to takto povede, ale pro fungování biologického zachování procesu to stačí. A teď se zeptám: „Je možné tento vývoj vrátit zpět a udělat ze starce dítě a vzít zpátky rozhodnutí a životní chyby a začít znovu od začátku?“ Ne, nelze. Tento popsaný příklad je typickým jednosměrným procesem. Jednosměrným proto, že ho nelze už nikdy vrátit. Nelze vzít zpět chyby a špatná rozhodnutí.
Obousměrné řídící procesy (lze je revertovat). Obousměrné procesy jsou např. výše daní. Ty se dají měnit, vracet, modifikovat. Obousměrným procesem je elekce zastupitelských elit do transparentních útvarů moci. Pokud občané zvolí politickou stranu, která nepracuje dobře, za 4 roky jí vymění a vrátí k moci ty, co tam byli předtím. Ale pozor, již nelze vrátit rozhodnutí a zejména mezinárodní smlouvy, které neúspěšná vláda podepsala. Tam už jde totiž o jednosměrné procesy. Obousměrný proces platí pro některé domácí zákony, ale jen některé, a to ty, které nemají majetkový, bezpečnostní, arbitrážní nebo soudní dopad. A takových zákonů, jsou-li zrušeny a nemají žádný dopad tím, že jsou zrušeny, mnoho není.
Jednosměrné řídící procesy (výsledky jednosměrných procesů jsou nezvratné). Bohužel, systém řízení společnosti je taktéž jednosměrným procesem, který nelze vzít zpátky, aniž by z takového pokusu nevznikl „Frankenstein“. Pohled laika na politické rozhodnutí je takový, že když stát udělá špatné politické rozhodnutí, je možné ho vzít zpátky. Taková je laická představa. To ale není možné. Každé politické rozhodnutí v sytému má za následek „proces stárnutí“, podobně jako v biologickém světě. Přijetím zákonů začnete působit na systém v celé společnosti, a ta se celá začne měnit. Když v roce 1990 nastal proces transformace, národní majetky a infrastruktura státu se přesunula do zahraničních rukou. Skrze prostředníky, šíbry, lobby sektor a dosazené národní prozápadní elity. Tento proces nelze vrátit, tedy bez znárodňování. Dalším nevratným procesem je zadlužení státu. Dluh, který je vytvořen a struktura státních výdajů na zachování sociální bezpečnosti a chodu státu, je takový, že je vyloučeno jeho splacení. Jde o nezvratný proces, který násilně lze korigovat vyhlášením defaultu státu nebo prohlášením dluhů za neplatné.

Soukromý sektor v ČR je celý produktem transformačního procesu po roce 1989. Jeho vývoj je nezvratný, tedy bez znárodňování a kolektivizace. Systém ekonomiky je nastaven jako systém exportní, je závislý na souhlasu ostatních zemí globálního systému, že ČR smí na trhy ostatních zemí vyvážet, aby soukromý sektor mohl v ČR zaměstnávat a generovat profit, aby zaměstnanci mohli spotřebovávat, tzn. nakupovat cizí zboží v cizích supermarketech na území ČR, aby si mohli půjčovat peníze v cizích bankách na území ČR a mohli tak mít hypotéky, jezdit na dovolené atd. To všechno jsou jednosměrné procesy, které nelze vzít zpět, aniž by to nezpůsobilo převrat, uvalení sankcí na zemi, mezinárodní arbitráže cizích firem, bank a fondů proti ČR za zmařené investice a znárodněné majetky, revoluci a zhroucení systému sociální bezpečnosti.

Představte si, že ve věku 27 let (od kontrarevoluce/Sametové revoulce) by si člověk řekl, že se chce vrátit zpět, že chce být opět dítětem a miminem, a že tudíž přestane jíst a udělá všechno proto, aby se změnil a vrátil se do mládí. To je pochopitelně utopie. Může se o to snažit, ale nikdy se mu to nepovede. Naopak, může hladověním ublížit sobě, nebo i ostatním, pokud je k takovému reverznímu procesu nutí. Jednosměrné procesy jsou zkrátka kletbou a já zjišťuji, že lidé se snaží o reverzi jednosměrných procesů ve svém boji proti globalizaci, proti prvkům globalizace.

Záchrana české státnosti, odpor proti migrantům a odpor proti nádnárodnímu řízení nemá nic společného se zlem, které reprezentuje EU. EU je jednosměrným procesem, který je řízen nadnárodními elity. Jde o duální proces ze shora i ze zdola (transparentní i skrytý), který je nastaven směrem k likvidaci národů a kultur zemí EU. Tyto procesy jsou duplicitní v každém státu Evropy. Lidé si mylně myslí, že tyto procesy se zničí tím, že stát X vystoupí z EU, anebo vstoupí do svazku s Ruskem nebo s BRICS. To jsou naivní představy. Systémy řízení (viz výše popsané koncepty řízení moci) jsou již v zemích EU pevně vybudovány, a to jak ze zdola, tak i ze shora a nelze tyto procesy zrušit pouhým vystoupením z EU, ani vstupem do jiného sdružení, protože ty procesy ve společnosti po vystoupení z EU pořád zůstanou.

Česká republika je země, která uprostřed Evropy nemůže fungovat izolovaně, protože to by vyžadovalo izolované procesy řízení, které však byly po roce 1989 zcela a kompletně zničeny (centrálně řízená ekonomika, systém dozoru nad kontrarevolucí mohutný tajným aparátem StB, potravinová soběstačnost, zaměstnanecká nezávislost na vývozu na západ, závislost na systémech řízení z Moskvy) a byly nahrazeny v rámci transformace v 90. letech jinými elitami v ČR a jinou strukturou řízení. Stát jako organismus zestárnul, změnil se a proces nelze vzít zpět. Pouze lze nastoupit cestu, která povede k vytvoření nových elit, nových procesů řízení, které vyvedou zemi z područí globalizace Západu. Záměrně neříkám z područí EU, protože to nebude stačit na osvobození. EU je totiž součástí globálních elit, je to jeden z procesů, který byl implantován do organismu České republiky ze shora i ze zdola tak hluboko, že země je už sama o sobě „ta“ EU. Země je v této chvíli na procesech EU závislá, a to jak politicky, tak finančně, kapitálově na financování provozu státu, tak i bezpečnostně, protože armádu jsme si v 90. letech během transformačních procesů na povel západních elit zlikvidovali.
Vzpoura proti Západu vyžaduje vytvoření nových národních elit!

Cesta suverenity bude vyžadovat nový restart českých elit. Ty nejsou vytvořeny, neexistují. Ani dnes ČR neřídí české elity, ale Brusel a Evropská komise a česká (j)elita je tvořena poklonkovacími „servily“, kteří jezdí do Bruselu a do Washingtonu pro nóty. Bude nutné zničit pro-EU systémy řízení zezdola i ze shora, což bude vyvolávat obrovský odpor uvnitř společnosti v ČR i ze zahraničí a trestem budou sankce za tyto destrukční procesy. Podívejte se na Polsko, kde tento proces začal po zvolení nové vlády a už jsou na stole sankce v Bruselu proti Varšavě. Jenže v Polsku jde o proces pro-amerického příklonu, takže Polsko se neosvobozuje od EU, ale padá přímo do náruče Washingtonu. Polsko tak nic neriskuje z ekonomického hlediska. Má totiž za sebou teď USA, které Polsko od velkých sankcí Bruselu ochrání. Ale likvidace řídících procesů EU běží v Polsku na plné obrátky, probíhají čistky ve státní správě. To jsou tzv. lehké procesy.

Skutečné osvobození by vyžadovalo vyvolání tvrdých procesů, tj. odpoutání se od cizích bank, čistky na všech úrovních státu, zatýkání osob, likvidace neziskovek, znárodňování, omezování soukromého vlastnictví a podnikání, likvidace mainstreamových médií, posílení tajných služeb mezi lidem na zabránění kontrarevoluce řízené z Bruselu, zajištění financování státu a deficitu, zajištění potravin a zboží, regulace centrální banky, v určité chvíli i zrušení volné konvertibility české koruny, což by bylo nezbytné, regulace devizového trhu, ochrana trhu, ekonomické uzavírání hranic kvůli ochraně trhu a zaměstnanosti.

Lidé si představují globální moc a její projevy jako systém rozhodnutí, které se dají vrátit. Ale to tak není. Jde právě o jednosměrné procesy. Představte si právě zmíněné dospívání člověka nebo i strom, který zasadíte a on vyroste křivě. Už s tím nelze nic udělat. Nelze to vrátit. Je to jednosměrný proces. Vstupem do EU to nezačalo. Začalo to již v 90. letech během procesu transformace v ČR. Vybudovaly se nové systémy moci, systémy řízení, napojené na západní globalistická a americká elitářská centra. To jsou horní procesy řízení. Dolní byly vybudovány klikou Václava Havla. Neziskový sektor, Česká televize, Český rozhlas, kompletní mediální sektor v ČR pod kontrolou ciziny a/nebo oligarchů, regionální politici, samosprávné kraje napojené na evropské dotace. To jsou dolní procesy. Všechny tyto procesy jsou závislé na implementaci globalizace, přímo totiž z procesů globalizace benefitují. Samotný stát si půjčuje na svůj provoz v rámci kapitálových trhů na globalistických bankovních trzích. A všichni se budou rvát do krve za zachovaní tohoto systému, na kterém jsou závislí. To už není ani kolaborace, to je vybudovaná závislost organismu.

Zvrácení jednosměrného procesu je nemožné, možná je pouze redirekce! Neexistuje jednoduché řešení zvrácení jednosměrného procesu nastoupeného pro roce 1989. Tak to nefunguje. Řešením je vytvoření nových českých elit, které budou garanty vybudování nových procesů řízení v zemi, které povedou k postupnému vytlačení prvků elitářských sil a všech podporovatelů a benefitorů těchto maligních procesů v národě vybudovaných za posledních 27 let. A to nebude ze dne na den. Tento proces zatím zahájila pouze Ruská federace a je to proces, který vyžaduje pevné a silné vedení, sjednocení národních elit, posilování armády, vnitřního vlastenectví a obranu proti sankcím zvenčí a proti vnitřní diverzi v Rusku ze strany Západu.

Když máte zamořený dům, nemůžete z něho odejít bydlet na ulici. Tedy ano, můžete, ale nájemníci (lid) za vámi nepůjdou, když je k tomu vyzvete. Většina se vám vysměje. Takže máte dvě možnosti. Buď přesvědčíte většinu lidí v domě (v EU), aby dům rekonstruovali (restrukturalizace EU), anebo se rozhodnete, že spolu s hrstkou nespokojených majitelů dům opustíte, postavíte nový dům a postupně ho vybavíte a zařídíte, aby se v něm žilo stejně pohodlně, jako ve starém paneláku, ale bez zamoření, bez švábů, krys apod. Ale musíte mít systém řízení nastavený tak, že v novém domě to bude řízené lépe, budou to mít na starosti lepší elity, které budou nezávisle na vnějších tlacích kontrolovat procesy uvnitř domu tak, aby nedošlo postupem času k úplně stejnému zamoření paneláku, jako byl ten společný, unijní. A vybudování nových elit, nového domu, jeho zprovoznění, bude trvat poměrně dlouho. Je na to ČR a český národ už dnes připraven?

Náhlé a nepřipravené vystoupení z EU samo o sobě by vedlo k tomu, že současné slabé a servilní české elity by byly pohlceny cizím kapitálem a cizími zájmy, což by vedlo k upadnutí země do náruče Američanům, Moskvě, Pekingu anebo komukoliv, kdo by ČR nabídl dotace, půjčky na financování deficitů českého státu a kdo by zajistil sociální smír, aniž by se elity v ČR museli začít bát znárodňování, přerozdělování a o vlastní život, jako třeba Janukovyč, když mu Američané rozdělali v Kyjevě revoluci směrem ze zdola přímo pod okny jako součást globalistické diverze proti jeho systémům a procesům řízení.
Evropská unie je jako metastáze uvnitř společnosti!

Problém jednosměrných procesů je v jejich zákeřnosti, že když se snažíte je revertovat, způsobíte obrovské škody a destrukci, protože jde o násilný a nepřirozený proces. Není to tudíž o vystoupení z EU typu „bum bác a hotovo“, protože my sami jako národ jsme už dávno ta zlá EU, ne oni, ale my všichni jsme už EU, je to o změně řídících procesů v ČR. Toto musí lidé pochopit, aby dokázali rozumět tomu, jak funguje globální moc uvnitř jednotlivých států a jak státy jsou existenčně a na globalizaci závislé na všech úrovních, aniž si to lidé uvědomují.

Otočíte kohoutek s vodou a teče vám voda od francouzské firmy. Otočíte vypínačem na sporáku a hoří vám plyn z Norska a z Ruska. Otočíte vypínačem na elektřinu a teče vám ze 20% proud z českých elektráren a z 80% z polských uhelných. Bydlíte v domě nebo v bytě na hypo, ale hypo je od německé nebo britské banky, a ty si půjčují pro změnu u FEDu a v ECB. Bydlíte díky penězům zahraničního kapitálu, ani o tom nevíte. Upečete si buchtu doma a mouka je přitom z Kanady a z USA, protože na českých a slovenských polích roste všude řepka. Džem v buchtě je z Polska, kde ho vyrobili pro změnu z ovoce ze Španělska. Knedlo, vepřo, zelo je z mouky z Kanady, vepřové z Německa a zelí z Maďarska. Oblečení z Číny, boty z Číny. Hodinky, mobil, počítač a domácí elektro komplet z Číny, Taiwanu a Malajsie, anebo jejich součástky a montuje se to potom dohromady v montovně u pásu v ČR za pomalu minimální mzdu a čeští politici se plácají do zad, jak pěkně klesá nezaměstnanost.

Pokud se rozhodnete nakupovat jen české výrobky, s hrůzou zjistíte, že český farmář prasat krmí prasata polskou krmnou směsí. Kdyby nekrmil, to kilo vepřového boku by stálo třikrát tolik a farmář by zkrachoval, protože tak drahé maso by nekoupili ani skalní čeští vlastenci. Ty procesy jsou tudíž uvnitř ČR všude. Podívejte se, co máte na sobě právě teď. Od spodního prádla až po kabát. Kde to bylo vyrobeno, za kolik? Do čeho oblékáte své děti? Kde bylo oblečení vyrobeno? To jsou všechno procesy globalizace, které pronikly hluboko do společnosti, a ta je teď na těchto produktech globalizace (nízké ceny za zboží vyráběném v jiné zemi) zcela závislá.

EU je jako rakovina uvnitř ČR, lidé, zaměstnavatelé, co vám dávají výplaty, i stát je závislý na EU, na globalizaci a kapitálových trzích. Vystoupením z EU a z projektu globalizace tyto procesy nezmizí. Vůbec ne. Je to jako rakovinová metastáze. Tím, že odříznete zemi od největšího zdroje zla, tím ji nevyléčíte, protože ty metastáze v ČR zůstanou i po vystoupení z EU a budou zhoubně bujet a dál růst. Jednosměrný proces systému řízení nelze zvrátit, lze ho pouze nasměrovat jinam a závislý organismus postupně a pomalu zbavit závislosti. Ale to lze pouze tehdy, pokud budou existovat národní elity, které kontinuálně a trvale povedou zemi další desítky let mimo tento systém.

Pokud nebudou existovat nové pro-národní elity, které vytvoří nové procesy řízení zcela nezávislé na skrytých útvarech moci, dojde po pár letech k tomu, že organismus (lid, národ) léčbu odmítne a vrátí se radostně zpět do náruče EU a konceptu globalizace, viz Řecko, které když si uvědomilo, co by to znamenalo pro životní standard řeckých rodin každý den, kdyby země odešla z Eurozóny a z konceptu EU, tak raději zařadilo zpátečku a radostně se jako hlava šelmy rozhodla, že žádné odřezání hlavy od těla EU nebude, že by to prostě moc bolelo. Řecko nemělo silné elity, které by dokázaly Řekům zajistit důchody a platy z jiných zdrojů po odchodu z Eurozóny. Sociální bezpečnost v zemi by se zhroutila, zemi by zachvátila revoluce, povstání, stávky a znárodňování. Řecko musí nejprve vybudovat nové národní elity a vytvořit takové procesy řízení, které zajistí sociální bezpečnost v zemi, prosperitu a zároveň suverenitu a normální vztahy s ostatními zeměmi.

Pokud ale bude kdokoliv v ČR usilovat o reverzi jednosměrného procesu transformace z 90. let v ČR, namísto svobody a suverenity vznikne Frankenstein, zrůda, která zničí zemi, národ, její ekonomickou a sociální bezpečnost, jistoty důchodců, státních i soukromých zaměstnanců a kvůli znárodňování a zatýkání subjektů, které se budou reverznímu procesu bránit a budou ho sabotovat zevnitř státu (protože systém řízení globalizace je již prostoupen na všech úrovních společnosti) budou na zemi uvrženy sankce a země bude izolována od zbytku procesů EU jako odumřelý orgán v lidském těle, který byl organismem odpojen od přísunu živin a vitálních funkcí.
[/SPOIL]

luki28n · 10. čer 2016

ten text moc dobře znám

Ale z toho předchozího mě hodně zaujala tahle myšlenka

McDonaldy dokázaly prodávat svou směšnou napodobeninu jídla za nehorázné ceny jen díky čistému a ryze nekuřáckému prostředí. V první fázi tam chodily ty rodiny s malými dětmi, které si to mohly dovolit (tedy z vyšších tříd), postupně to prostředí pro své schůzky objevili i byznysmeni. Jakmile do nich začali masově chodit lidé z nižších tříd, ozývají se hlasy, že škodí zdraví a mají na ně být uvaleny zvláštní daně, nebo mají být dokonce zakázány. Kdyby chudí lidé začali hrát golf a bohatí přešli na ping-pong, nejpozději do desíti let bude vědecky prokázáno, že golf poškozuje životní prostředí.

Někam si ji zapíšu a přečtu to rodičům

DeletedUser33829 · 11. čer 2016

Ano, byla to zajímavá poznámka, jen škoda že si nevybral jako alternativní sport nějaký jiný než ping-pong. Mlhavě si vybavuji parodii na Václava Klause, kde říká, že pinec a minigolf jsou varianty pro chudé.:mocking
Zní to legračně, ale hranice mezi legačností a stavem, kdy je to bráno většinou společností za zcela jasné, prokázané v čele s militantními inkvizitory je skutečně tenká. Vzpomínám si jak tu Biblos před rokem a něco dával článek, kde autor kritizoval, že lidi sekají trávník, aby jej měli co nejkratší, nejhezčí, pak jej zalévají, a pak znovu sekají a pořád dokola, bez využití jakýchkoli dekoračních prvků. To samé můžeš aplikovat na golf, do toho si připočíst kolik je vyplýtváno fosilních paliv do sekaček, jak životnímu prostředí škodí odpálené a zapomenuté míčky v křoviscích a na dně rybníků, pošlapávání a odsekávání trávníku. My máme golfové hřiště uprostřed dostihového areálu jako kluci jsme někdy chodili míčky lovit do rybníku a nezapomenu na jednu událost, kdy na nás úmyslně a bez upozornění dva golfisté pálili míčky. Nechci ani domyslet co by se stalo, kdyby někoho trefili do hlavy. Takže tu máme téma pro novou studii, jak golf způsobuje agresivitu. Také nesmím zapomenout, že ten golf jezdí k nám hrát kolikrát cizinci, takže další promrhaný benzín na cesty. A kolik způsobuje ročně zranění, kolik to stojí peněz zdravotnictví, jak brzdí ekonomiku, a pak třeba místo v práci budou doma na nemocenské, přičemž by nemocenskou neměli dostat, pokud se prokáže, že si to způsobili při hraní golfu a léčbu si zaplatit ze svého. A ještě by se našli neukáznění hráči co odhazují odpadky. Jestliže někteří jezdí za golfovým hřištěm i stovky kilometrů (to by v případě chudých moc neplatilo), tak mě napadá téma na novou vědeckou práci jak hraní golfu způsobuje dopravní nehody. Při rozšíření golfových hřišť a staveb nových hřišť lamentovat nad pokácenými lesy, úbytkem polí a zavést minimální výši poplatku za to, že můžeš hrát golf a ten každý rok zvyšovat minimálně o úroveň inflace. Pořád je to sranda? Připočti si ještě čas a pořád to opakovat, přidávat nové důvody a „důkazy“ a výsledek máš tu.:great

[SPOIL]McDonaldy bych možná s klasickými restauracemi nesrovnával, přeci jenom filozofie je ve stylu „objednej si a vypadni“, tam je pravé krédo kapitalismu, co nejvíce zákazníků v co nejkratším čase, i když se tam můžeš zdržet, ale sami Tě neobslouží. Viděl jsem asi před měsícem Simpsonovi z roku 1996, jak jedna ze dvou sester Marge Simsponové byla v luxusní restauraci a zapálila si... uzené plíce jsem si neobjednal

... tak to kdysi bylo, dnes už to moc neplatí, že by byly nekuřácké jen nóbl restaurace, kde chudina nechce chodit, protože závidí kuřákům gulášek s knedlíky za 50 Kč a oni by zaplatili dvojnásobek (myslím cenově dříve, dnes už za 50 Kč oběd člověk nesežene v restauraci). Dnes v noci jsem se díval na Hvězdnou bránu, film z roku 1994, protože jsem zjistil, že existuje režijní verze, která je o 9 minut delší, tak mě zajímalo co vystřihli. Tam vojáci kouřili na velitelství Hvězdné brány i Kurt Russell alias Jack O'Neill. To už v seriálu nebylo, tam akorát tak chlastali, pokud měli volno, což ve filmu nedělali, ale tak nejlepší byl metrosexuál Ra.

S těmi korporacemi to vystihl také přesně. To ohánění se tabákovou lobby je velice směšné, viděl někdo stránky tabákových firem? To je spousta keců o škodlivosti, o tom jak nepodporují kouření u nezletilých, jak bojují proti ilegálním cigaretám, jak podporují vlády v regulaci. Do jaké míry to myslí upřímně či jen na oko, to ví jen ony samy, rozhodně ne jejich kritici. Každopádně žádnou propagandu tu nemají, a to že se kdysi na ně naštvaly v USA, je problém USA, ne náš. Vždyť je to směšné a ještě více, když tady nikdy nebyly a tabák měl na starosti stát, poprvé se sem dostali až po roce 1989, až tento režim je sem dotáhl, aby mohl proti nim bojovat. Kocourkov. Ať je znárodní, ať odkoupí Kutnou Horu, ale to není cílem. Ten paradox jde vidět i na novém protikuřáckém zákonu, kdy chtějí nechat vodní dýmky a cigarety zakázat v restuaracích (vždycky jsou to jen restaurace, ale jde i o hospody, kavárny, bary, diskotéky, čajovny a kdovíco ještě). Však říkají, že vodní dýmka je horší a ta má zelenou? Do čajoven moc lidí nechodí, ne ti dělníci z fabrik, a navíc myslím že to odpadlo, před 10 lety bylo u nás módní si pořizovat vodní dýmku, dnes to už mládež nedělá, ty lákají elektronické cigarety. Pobavil mě argument, že elektronické cigarety zakázat, když už ne ze zdravotních důvodů, tak protože je to vstup ke klasickým cigaretám.:rofl To zaznívá u různých návykových látek často. Vzpomínáš si na ten anglický text o škodlivosti chleba, který jsem překládal?
[SPOIL]10. Chleba je často „vstupní brána“ k dalším potravinovým položkám. Vede uživatele k „tvrdším“ komoditám, jako jsou máslo, sádlo, džem, med, arašídové máslo, sýr a dokonce i uzeniny nebo hořčice.
https://forum.divokekmeny.cz/showthread.php?25059-Kavárna-Svět-46&p=428540&viewfull=1#post428540[/SPOIL]
To byla velice zdařilá parodie, protože uváděla 13 bodů, které prokazují škodlivost a návykovost chleba, přičemž nemůžeš říct, že některý bod by byl úplně vycucán z prstu, tam zazněly skutečné události, kromě možná konkrétních procent, které si autor vymyslel, krásně na tom vidět, že je to z USA byla vidět i ta kolonka kolik komunistů jí chleba. Ty body prostě ve své podstatě jsou pravdivé, jen zůstává rozum stát, že zrovna chleba z tisíců a tisíců dalších možností zrovna může za tyfus, za pojídání klobás, nebo proč musí být nebezpečný, protože se peče za teploty při které by člověk umřel atd. Zajímavý je jen ten proces příčiny a důsledku. Ale ještě zajímavější byl čtrnáctý bod, který případnou protistranu předem uzemňuje, předem opovrhuje, není se o čem dále bavit, těch předchozích 13 bodů dogmatizuje, kdo se odváží oponovat je automaticky uživatel chleba a je naprosto neschopný rozlišovat mezi významnými vědeckými fakty a nesmyslnými statistickými bláboly. Ale nejdůležitější je ten poslední patnáctý bod, to je účel té „studie“, začít ostrakizovat, kriminalizovat chleba.
Stejné to máš i s těmi výzkumy ohledně tabáku, prostě Ti média předloží výcuc nějakého výzkumu, a dále už to 99 % lidí nijak nezkoumá. Biblos ve srazu psal o tom, že nepodporuje sebedestrukci v kuřácké místnosti, když odmyslím, že asi tak milion ne-li déle žili jeho předci v kouři a měl by být vytrénovaný, tak vím o třech výzkumech od EPA, které mají desítky stránek a zkoumaly pasivní kouření nejen v hospodách, ale i kancelářích, doma, kde jeden z manželů kouří. Dělaly ty výzkumy mezinárodní týmy placené Kongresem USA, všechny dospěly k podobným výsledkům, které se lišily jen v číslech, ale u všech byla čísla tak nízká, že pokud pasivní kouření škodí, tak je tak velice slabé, že nemá žádné dlouhodobé následky na zdraví a nestojí ani za zmínku, dokonce se může jednat jen o statistické odchylky. Ale to říkat nesmíš, to budeš obviněn, že jsi tabákový lobista, přitom se to na stránkách této státní agentury dá vyhledat.
Připočtu si, že spousta lidí dýchá v práci zdraví škodlivý vzduch, často by to šlo řešit jen roušky a respirátory, nedělá se ale vůbec nic.
Bavili jsme se tu o tom, že dnešní mladý člověk si sežene jakoukoli ilegální drogu, pokud ji chce, každý rok se upije jen v této zemi několik možná desítek mládeže, ale správný bojovník bojuje proti tabáku. Kolik té mládeže umřelo na následky zapálení cigarety? Viděl bych to na nula, ale určitě to už jsou miliony. Tady někdo staví dům od střechy. Většina děcek již dnes začne kouřit na ulicích, v opuštěných prostorách a ne v hospodách. Proč to neudělají opačně? Protože cílem je potupit, ponížit člověka.
Mně z toho nevychází boj proti tabáku, boj proti tabákovým korporacím, dokonce ani boj za zdraví. A opět Biblos udeřil hřebíček na hlavičku a prokázal to textem ke kouření diviziny. Ten proces je špatný, ten je potřeba vymýtit, to je ono. Kouření jako proces sám osobě a forma příjmu látek je špatná, tu je potřeba zničit. Mně to vždycky i dnes připadá jako boj uplakánků, kteří někdy ve 13 nebo v 15 letech si frajersky zapálili, pak se z toho rozkašlali, spolužáci pukli smíchy na zem, a tak teď to všem zakážu! Umíš kouřit, umíš machrovat s kolečky, líbí se to Tvojí kamarádce? Zakážu Ti to, protože já to neumím! Na toto téma byly i některé reklamy z toho projektu HELP pro život bez tabáku. To je ono. Pak zakážou žvýkačky, protože nějaká lama neumí dělat bublinu nebo má mindrák, že jí praskla přes půl tváře a někdo se jí vysmál.
Krásně je vidět, jak se to dostalo i sem, můžeš si tu založit kmen pivních bratrů, alkoholickou párty... prošla mi a dodnes tu je reklama na tvrdý alkohol... Octopussovi přistál na profilu z jiné verze na profilu joint marihuany... ale já byl upozorněn na smazání aktů žen s cigaretou v ruce. Dříve jsi měl tabákem vonět, dnes to smrdí.
Mně z toho vychází, že je to boj proti svobodě, na prvním místě.
Skutečný problém tabáku není ani tak ve škodlivosti, ale v návykovosti a návyk je věc vrchovatá a to nemusí být jen na návykových látkách, může to být na hmotných věcech, také lidech (dítě fixované na matku, JFK a ženy...) a dá se druhými lidmi snadno využít/zneužít (jen úhel pohledu) proti lidem a to se tu přesně děje. Jenže nikdo si dětinským způsobem, aby mu stát zařídil, aby chodil do hospody s kamarády a oni nekouřili, prostě nepomůže. To je ono, někteří mají mindrák, že kamarádi si jdou zakouřit a prostě dají přednost cigaretě, jak jim, a tak to bude dále. Záleží i na dalších faktorech, jak kdo chce kam s kým jít. A každý má vlastní rozhodování. Stát nepomůže těm, kteří neumí si prosadit svoji v kolektivu. A to je pro některé stále to ponížení, že není po jejich i v době militantního boje proti kouření. Stále nejsou na koni.

Mně se líbila Čína nebo nějaké město v Číně, kdy problém s automobilovou dopravou se rozhodli vyřešit, že jeden den smí jezdit automobily s lichým koncovým číslem na SPZ a další den se sudým. Bohatí lidé mohou mít dvě auta, ale je v tom spravedlivost pro ta auta, každé auto může jezdit stejně často, jako jakékoli jiné, žádné není upřednostněno. I když někomu to zkomplikuje život, obzvláště pokud nepracuje ve stejné firmě jako soused. Ale je tady jakási snaha k rovnosti. Jak by k tomu přistoupila u nás města, EU nebo USA? Zavedením nějaké daně, silničního poplatku, městského poplatku, mýtného, kde by ještě zásoba potravin a člověk, který by prokázal že v dané oblasti bydlí, tak by měl výjimku, nebo slevu. Ale opět by to byla segregace.

Byly tu dotace na fotovoltaické elektrárny, teď EU zase dává dotace na kotle. To všechno je pěkné, jen do doby, když poskytne lidem jen část prostředků, nebo-li pokud nebudeš mít ze pár desítek tisíc korun vlastních, tak Ti dotace bude k ničemu. Navíc nebude stačit pro všechny domácnosti a do roku 2022 všichni nevyhovující kotle nevymění. Co pak? Pomůžeme jím tím, že jim napaříme pokutu? Tak jako ti co mají staré auto, tak zaplatí ekologickou daň?

Bloomberg v New Yorku, který bojoval proti kouření, tak zakázal prodej slazených nápojů v malých baleních, jen ve velkých, pak mu to zrušil soud, že je to v rozporu s Ústavou. U nás se smí prodávat krabičky cigaret minimálně po 20 kusech, všude v EU to neplatí, kusovky jsou dávno vlastně ilegální, i když je prodávají. Co si pamatuji, tak v Dánsku od roku 2009 zavedli daň na některé druhy masa, dál nevím jak to tam pokračuje. Nedávno jsem četl, že ve Švédsku nejvíce holdují alkoholu bohatí lidé. Při těch brutálních spotřebních daních se nedá divit, když se říká, že Švéd v Praze za dva týdny toho vypije více, jak doma za dva roky a snaží se různě možně pašovat do vlasti alkohol. Bohatý člověk si nakoupí alkohol a opije se doma, to nikdo nevidí a co oči nevidí, to srdce nebolí. Ten si nestoupne v šest hodin ráno před bufet na nádraží a nebude tam postávat a posedávat celý den jako bezdomovec nebo člověk z ubytovny.

Těch příkladů by se našlo více. Všechno je to vedeno k segregaci, přičemž rozhodujícím faktorem není barva kůže, nebo politická legitimace, ale peníze, a tak je to jakože apolitické. Když budu mít peníze, je mi to všechno jedno, koupím si jídla, pití, kuřiva atd. kolik budu chtít a ještě ze sebe mohu dělat sociálního člověka, jak přispívám státnímu rozpočtu a tím i druhým, oproti těm chudým, líným, hloupým, kteří tolik státu neodvádí, takže ti jsou ještě k tomu i asociální, v lepším případě málo sociální. Vytváření luxusních čtvrtích, tak jako chudinských ghett, která tu vymizela a obnovují se. Dá se to shrnout. Nemáš na můj životní styl? Chcípni.

U ČSSD si nemyslím, že by myslela na ty nejchudší, ne to už dávno ne. Módou se stalo, že se každý, kdo není bez práce nebo nedělá uklizečku, že je střední třída, a kvůli mizerně placeným pracím, které se mohou dělat za mizerné peníze, tak jsou potřeba pak cizinci. Ty státy je už potřebují, jsou na nich závislé. Ale i přesto, že žijeme ve 21. století a ve vyspělé zemi, tak narůstá lidí na okraji společnosti. Populace stárne, naroste nevraživost na důchodce, rodí se málo dětí a proč asi? Pomalá genocida, tak se to dá nazvat. Žádná střední třída není, to je skoro všechno nízká třída, pouhým slovíčkem si nikdo nepomůže, zvláště když propast roste mezi elitou a zbytkem, v Londýně se potýká chudobou i Chelasea, která patřila k těm lepším čtvrtím, resp. ke střední třídě. Propast nebyla nikdy větší a to kolik si koupíš mikrovlnek z výplaty na tom nic nemění. Tady kdysi Bethowen mě zaujal, když napsal, že ve středověku bylo více dobytka. Nebylo, bylo jeho méně, než dnes, i on se svezl na průmyslové revoluci, ale jde o ten kontrast, že chudina dělá s dobytkem a má otrhané šaty, na šaty jako šlechta nemá, zatímco dnes skoro každý má nějaký společenský oděv. Bohatí lidé, zvláště ti co se do bohatých rodin narodí, nemají tendenci dávat své bohatství najevo. Politici mají peněz dost, přesto to nedávají okázale najevo. To dělají lidé jako Rytmus co prožijí „sídliskovský sen“, vidět to šlo i na první polovině devadesátých let, kdy někteří a je jedno jak přišli k velkému jmění, tak to měli tendenci dávat najevo.

Jestli to tak půjde dále a rozjede se to na obrátky, tak ten Hampl to vystihl, spousta činností přejde do nějakého pološera, a tam začne společenský život, protože nebudeš moc grilovat, sekat v neděli trávník atd. Protože někteří jsou asi asociálové a nic nedělají po práci, tak to nebudou dělat ani ostatní. Mně se líbil výrok jednoho lékaře, že kouřit by se mělo jen doma, tak mě napadá a co děti? Vzpomněl jsem si na Benjamina Franklina, že kdo obětuje svobodu druhých za svoje bezpečí, nezaslouží si bezpečí ani svobodu. Tohle všechno napomůže ke vzniku a rozšíření mafie, to ukázaly dějiny USA, kde se mafii dařilo, ovšem nikoli kvůli zákazům, ale kvůli absenci poskytování služeb státem. Lidé si to zařídí sami, když jim to nezařídí stát. Navíc soukromé kluby jsou oblíbené mezi mládeží. A pro tu naši mládež začal v poslední dekádě února platit zákon, že za tmy v neosvětlené části obce musí chodec mít nějaký reflexní prvek. Blíží se léto, tak při vracení se ze zábav ze sousední vesnice si na ně může policie počkat, aby stát mohl získat peníze. Naprosto stupidní zákon, ale když mají na alkohol, tak mají mít 30 Kč na reflexní pásek, že?

Za chvíli budou mít ve VB referendum o odchodu z EU, argumentace pro zachování je postavena i na tom, že to poškodí ekonomiku, před pár měsíci v televizi místopředseda PS PČR za KDU-ČSL Jiří Bartošek říkal, že kdyby vystoupila ČR, tak by o práci přišlo 75 000 lidí. Čistě hypoteticky řekněme, že je to pravda, jen čistě hypoteticky. Tady před 27 lety proběhl převrat za svobodu a demokracii, budeme upřímní, je to kec, prostě si většina myslela, že jim budou potom padat pečení holubi do pusy, mít vilu s bazénem a dvě auta a prd, sami se dnes většinou cítí jako ti poškození. Ale přesto se tu s tím pořád operuje, že to jsou ty největší ctnosti - svoboda a demokracie (obzvláště když ta ekonomika nenaplnila ambice). Tak přece by ztráta zaměstnání, navíc stejně jen dočasná, měla přece stát za svobodu? O svobodě toho bylo dost, jak vypadá demokracie ukázal projekt Evropské ústavy, když neprošel, tak byl přebalen do nových desek a trochu zmírněn pod pojmem Lisabonská smlouva a všichni už nemuseli mít referendum, Irové si jej dali dvakrát a nakonec opuštěný Václav Klaus sám podlehl, tomu také vyhrožovali ekonomikou. Vždyť to už je závislost, to je argumentace závislosti a porobení. Co je ten jedinečný a výjimečný Západ a jeho hodnoty, které je potřeba chránit, rozvíjet a bojovat za ně, tedy v boji vyniká, protože zabil nejvíce lidí v celé historii, kam se hrabou všichni ostatní. Takže tak to je, demokracie jen dokud převládá ten správný názor, jakmile ne, tak už netřeba volit, jako u nás, jen jedno referendum a to jen protože ho po nás chtěla EU, a když poprvé v celých dějinách se mohla volit hlava státu, tak to bylo špatně. Takže to je demokracie a svoboda je to, když se zničí ekonomika, rozprodá, rozkrade, zadluží stát a podlomí se soběstačnost a sváže se země ekonomicky s jinými státy, pak se pohrozí ztrátou kusem žrance a je jasné co má přednost. Takže svoboda je mít na rukách okovy a propojit se co nejtěsněji, existenciálně s Bruselem. Přitom ve svobodném a právním státu člověk může dělat cokoli, pokud mu to zákon nezakazuje, což nevadí, protože zákonů zákazů co člověk nemůže dělat přibývá a s právem, především soudnictvím také žádná sláva. Slovan ne náhodou je odvozen od otroka a stejně nás mají za lidi nižší kategorie. Zbývá jen oprášit staré knihy a začít vysvětlovat, jak je super být otrokem. Tak vstříc k fašistickému politickému systému a nevadí, že nejste v elitě, hlavně když tam soused a kdokoli další koho znáte také není a vstříc i nové rase, tentokrát už ne blonďaté. Co by člověk neudělal pro bezpečí, lhostejnost, apatii a kousek žrance, hlavně že stupidní divadlo přetvářky, které prohlédne i malé dítě můžeme hrát stejné dále.:great[/SPOIL]

DeletedUser33829 · 12. čer 2016

Vzpomněl jsem si na Ladislava Jalka. http://jakl.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=312994
Celkem smutné, když si vzpomenu, kolik lidí to nepochopilo.

Ale jeden americký poslanec byl zajímavější, protože to myslel vážně.

[SPOIL]NEW YORK Lidé jezdící na kole znečišťují životní prostředí, protože zvýšená fyzická zátěž vyvolává intenzivnější dýchání a tím i zamoření vzduchu oxidem uhličitým. K takovému závěru došel poslanec Sněmovny reprezentantů v americkém státě Washington. Jak řidiči automobilů, tak i cyklisté podle něj zatěžují životní prostředí, a proto by se měli rovnocennou měrou podílet na úhradě investic do infrastruktury.

Orcutt se sice za svůj "sporný" výrok omluvil, ale pozornosti amerických médií neušel. Jeho slova umístil na internet jistý Dale Carlson, který s poslancem vedl spor o komunálních poplatcích. Argumentoval tím, že jízda na kole je nejekologičtějším způsobem dopravy, a proto by ji měli zákonodárci podporovat, nikoli zatěžovat poplatky.

Zamoření vzduchu oxidem uhličitým
Poslanec Orcutt měl ale jiný názor. "Jestli se nepletu, cyklista má rychlejší srdeční tep a bohatší výdech. A protože oxid uhličitý je považován za zamořující skleníkový plyn, cyklista ve skutečnosti při jízdě znečišťuje ovzduší," napsal. Později se omluvil s tím, že objem vydechovaných škodlivin "nestojí za řeč".

Carlson původně odpověď považoval za žert, ale později se vyzbrojil fundovaným názorem odborníků. Ti připustili, že oxid uhličitý je v lidském dechu skutečně obsažen a že v sedle bicyklu ho člověk produkuje víc než za volantem automobilu.

"Je to ale přirozený produkt látkové výměny, zatímco zamoření vzduchu je důsledkem uměle vyvolaného spalování fosilních látek," napsal v posudku profesor Washingtonské univerzity Thomas Ackerman.

Zdroj: http://relax.lidovky.cz/podle-ameri...vosti.aspx?c=A130305_155222_ln-zajimavosti_hm[/SPOIL]

Chudák, musel se omluvit, přitom jen předběhl dobu.

:cry
Připomíná mi to jednu studii, jak za oteplování může skot, především v Indii, kde je posvátný a počet narůstá, jak čpavek z jejich exkrementů způsobuje oteplování.
Zaujalo mě i toto a proto by ji měli zákonodárci podporovat, nikoli zatěžovat poplatky. To je přesně ono - poplatky, to jest nová forma odpustků.:great
U nás, když si neví s vymáháním pokut, tak to vyřeší jejich zvýšením. Letos mohou začít pokutovat mládež vracející se ze zábav, pokud nebude mít reflexní pásek.

DeletedUser33829 · 18. čer 2016

Evropská unie v koncích: Vyhlásila válku svobodě slova. Novodobí cenzoři internetu v akci.

Kodex, nebo index?

[SPOIL]Za minimálního zájmu médií došlo 31. května k události, která znamená de facto cenzuru sociálních sítí a vyhledávačů na Evropské úrovni. Jde o "Kodex boje proti šíření nelegálních nenávistných projevů". 31 května 2016 vydala Evropská komise tiskovou zprávu: "Evropská komise a IT společnosti představily kodex chování upravující boj proti online šíření nelegálních nenávistných projevů".

Válka proti svobodě slova

Podle kritiků tim vyhlásila válku svobodě slova na Internetu. Z jakéhosi povinného politicky korektního appeasementu mezi vládami a internetovými korporacemi se největší hráči na IT poli (FACEBOOK, TWITTER, YOUTUBE, GOOGLE, MICROSOFT) dohodli na sytému, kterým budou likvidovat (a pomáhat kriminalizovat) nahlášený "nenávistný" obsah. Jak nás ovšem historie učí, appeasment nepřinesl mír, ale světovou válku.
Je nechutné zaštítit se mrtvými při teroristických útocích k tomu, aby se svobodě slova teroristicky zakroutilo krkem
Ani není s podivem, jak málo mainstreamová média o věci informovala. A to navzdory dopadům, které takovéto opatření může na svobodu šířit informace a názory mít. Zde například o věci iformoval jen Technet. Cenzura v jakékoliv formě jest totiž výbušným tématem, a masivní diskuze o ní, o potlačování nechtěných názorů a hlavně nechtěných faktů, ta by žádnému politikovi, který ji prosazuje, neprospěla. Proto je třeba se větší veřejné diskuzi vyhnout jak čert kříži a doufat, že diskuze o této problematice bude uzavřena jen v úzkém kruhu IT odborníků a poučených laiků.

První oběti cenzury ve Švédsku

První významější obětí nových regulací, těsně po jejich schválení (již druhého června!), se stala členka newyorského Gatestone institutu, švédka Ingrid Carlqvist, neboť si dovolila o imigrantech, znásilněních a jiných problémech ve své zemi informovat jinak, nežli je schválený diskurz oficiální sluníčkářské propagandy. Její stránka na Facebooku byla proto zrušena. Poté co se v některých švédských médiích objevilo rovnítko mezi Facebookem a cenzurou, byla však stránka obnovena. Beze slova omluvy, samozřejmě. Gatestone institute o celé věci obšírně informuje zde.

Toto kontroverzní video, které málem stálo Ingrid Carlqvistovou existenci na sociálních sítích, přitom není v podstatě nic jiného, nežli video prezentace výzkumu Gatestone institutu Sweden: The rape capital of the West. Který zase vychází z oficiálních údajů OSN, jmenovitě z United Nation Office for Drugs and Crime. Z jejich stránek jdou stáhnout excelovské soubory se statistikami od roku 2003.
Poslední k dispozici jsou dokumenty pokrývající rok 2012. Z těchto materiálů vyplývá, že zatímco například ČR si drží dlouhodobě stabilní průměr sexuálního násilí 18,6 na 100 000 obyvatel, ve Švédsku je to mnohem horší a od 113,4 v roce 2003 došlo k nárůstu až na 177,9 / 100 000 obyvatel v roce 2012. Znásilnění senso stricto pak ve Švédsku stouplo za stejnou dobu z 25 na 69 /100 00 obyvatel. Naprosto alarmující je pak ve Švédsku nárůst sexuálních útoků na děti. Od 37 v roce 2005 na 77,5 /100 000 obyvatel v roce 2012. Podotýkám že toto jsou oficiální čísla OSN. A nezbývá se pozastavit na tím, proč na stejných stránkách nejsou k dispozici údaje za roky 2014 a 2015.

Smrtící dohoda s Evropskými komisaři

Ale vraťme se k onomu EU schválenému "kodexu chování". První, co vás praští do oka je, kdo s kým se vlastně dohodl.
Z anglické anotace:

The Commission together with Facebook, Twitter, YouTube and Microsoft (“the IT companies”) today unveil a code of conduct that includes a series of commitments to combat the spread of illegal hate speech online in Europe.

Zatímco z českého překladu Microsoft vypadl.

"Komise společně s Facebookem, Twitterem a YouTube (dále jen „IT společnosti“) dnes zveřejnily kodex chování, jehož součástí je řada závazků v boji proti online šíření nelegálních nenávistných projevů v Evropě."

Ačkoliv se v textu EU vyskytuje i reakce Googlu, a vyplývá z něj že i Google se stal signatářem této dohody, v nadpisu není Google zmiňován. Že by se Evropská komise bála, že její stránky Google ve svém vyhledavači zatrhne?

K čemu se korporace vlastně zavázaly?

Podívejme se, k čemu se IT společnosti pod tlakem EU zavázaly. Především k vytvoření infrastruktury, která umožní oznámení o nevhodném obsahu do 24 hodin prozkoumat a tento obsah zlikvidovat. No budiž. Zbytek se ovšem čte jako z Orwelova románu.

"IT společnosti budou odborníky podporovat, aby prováděli oznamování a označování obsahu propagujícího podněcování k násilí a nenávistnému chování ve větším rozsahu, a to zejména v rámci partnerství s organizacemi občanské společnosti, poskytováním jasných informací o jednotlivých podnikových pravidlech a pokynech Společenství a pravidlech pro podávání informací a postupech hlášení. IT společnosti budou usilovat o posílení partnerství s organizacemi občanské společnosti rozšířením zeměpisného rozsahu těchto partnerství a případně partnerům z řad organizací občanské společnosti poskytnou podporu a školení, a pomohou jim tak v jejich úloze „důvěryhodného zpravodaje“ nebo úloze obdobné, s náležitým ohledem na nutnost zachování jejich nezávislosti a důvěryhodnosti.

IT společnosti jsou závislé na podpoře členských států a Evropské komise, které jim pomohou zajistit přístup k reprezentativní síti partnerů organizací občanské společnosti a „důvěryhodných zpravodajů“ ve všech členských státech, aby mohly poskytovat vysoce kvalitní informace. Je na IT společnostech, aby informace o „důvěryhodných zpravodajích“ zpřístupnily na svých internetových stránkách."

Tedy vytvoření jakési sítě informátorů, bonzáků, a hobbyšerifů, které budou IT společnostem závadný obsah udávat. Eventuelně seznamy takovýchto důvěryhodných zpravodajů poskytne STÁT A EU.

Orwelovské neziskovky

"IT společnosti a Evropská komise uznávají hodnotu nezávislé protiargumentace zpochybňující nenávistnou rétoriku a předsudky a současně svou budoucí činnost zaměří na identifikaci a podporu této nezávislé protiargumentace, nových nápadů, iniciativ, jakož i na podporu vzdělávacích programů stimulujících kritické myšlení.

IT společnosti zintenzivní spolupráci s organizacemi občanské společnosti, aby mohly na základě osvědčených postupů poskytovat školení týkající se boje proti nenávistné rétorice a předsudkům. Dále prohloubí dialog s organizacemi občanské společnosti, a podpoří je tak v organizování efektivních kampaní zpochybňujících uvedené projevy nenávisti. Evropská komise ve spolupráci s členskými státy přispěje k tomuto úsilí tím, že podnikne kroky vedoucí k vymezení specifických potřeb a požadavků organizací občanské společnosti."

Znamená to, že se IT společnosti zavázaly nejen ty "nesprávné" názory umlčovat, ale ty "správné a politicky žádoucí" protěžovat. To může být jakkoliv. Od sponzoringu těch správných neziskovek po zajištění třeba čelních míst ve vyhledávačích, které provozují (Google, Microsoft) nebo v ovlivnění algoritmů, jakým poměrem bude šance k zobrazení korektního versus nekorektního obsahu v sociální síťi (Facebook, Twitter). V podstatě si tak EU zajistila informační monopol na ty "správné" informace, a nastartovala politickou cenzuru. Podařilo se tím Evropu uvrhnout do dob tvrdé politické cenzury Bachova absolutismu - jen trochu rafinovanějšími prostředky.

Vláda platí neziskovky, vládou placené neziskovky označují vládě nepohodlné názory za "hate speech". IT firmy nepohodlné názory likvidují ze svých serverů. Zároveň se postarají aby vládě a EU příznivé komentáře dostaly čelní místa ve vyhledávačích a větší možnost šířit se sociálními sítěmi, nežli názory opoziční. Nepřipomíná vám to "vedoucí úlohu Strany", blahé paměti ?
Kriminalizace odpůrců EU

Podařilo se vytvořit nebo přinejlepším položit základy pro jakousi novodobou inkvizici, která se v souladu s nejlepšími tradicemi své středověké předchůdkyně postará o to, aby kacířské názory a nepohodlná stanoviska prostě zmizely z veřejného prostoru. A vzápětí potom mizeli i lidé, kteří je prezentují, o což se postará nepatrná zmínka v textu, vedoucí k postupu podle směrnice 2008/913/SVV, která přikazuije jakoukoliv tzv "hate speech" členským státům kriminalizovat.

Co v "kodexu" uvedeno není, ale co z celého textu mezi řádky přímo čpí na sto honů, je že zcela nepokrytě počítá s vyvoláním autocenzury a takzvaného chilling effectu, vyvolaného možností kriminalizace ale hlavně rizikem ztráty sociálních vazeb, budovaných přes sociální sítě. A jak víme, ztráta sociálních vsazeb je jednou z nejsilnějších vazeb, která umožnuje člověka držet v řadě, pokorně šoupat nohama a zavřít pysk.

Chilling effekt a komisařka Jourová

Chilling effekt je situace, kdy jsou lidé odrazeni, "zmrazeni" v uplatňování svých legitimních práv a svobod. Termín Chilling effect popisuje situaci, ve které jsou práva, například na svobodu názoru a projevu ohrožována možnými negativními následky při uplatnění těchto práv. To má za následek umlčení kritiky a svobody vyjadřování i tam, kde je kritika naprosto oprávněná. Tento efekt je zejména pozorován tam, kde organizace nebo jednotlivci mají dostatečnou sílu, aby učinily pro ostatní obtížné vyjádřit jiný názor. Kdo chce o chilling efektu a o mechanizmu vědět více, nechť si přečte tyto stránky, kde se nacházejí i konkrétní případy.

Není také bez zajímavosti, že podstatná část směrnice vychází z iniciativy České Eurokomisařky Věry Jourové, která je dokonce citována:
Komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla: „Nedávné teroristické útoky nám připomenuly, že je naléhavě nutné řešit nelegální nenávistné projevy online. Sociální média jsou bohužel jedním z nástrojů, které teroristické skupiny využívají k radikalizaci mladých lidí a rasisté k šíření násilí a nenávisti. Tato dohoda představuje významný krok k zajištění toho, aby internet zůstal bezpečným místem pro svobodné a demokratické vyjadřování, kde jsou dodržovány evropské hodnoty a zákony. Těší mě, že se IT společnosti zavázaly většinu platných oznámení o odstranění nezákonného nenávistného projevu prověřovat do 24 hodin, a pokud to bude nutné, odstranit nebo deaktivovat přístup k takovému obsahu."

Je nechutné zaštítit se mrtvými při teroristických útocích k tomu, aby se svobodě slova teroristicky zakroutilo krkem. Přicházejí opravdu zlé časy.

http://prasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=526102
[/SPOIL]

Nejúspěšnější propagandistická iniciativa: Jsi Konspirátor! Tajná operace Drozd - byla opravdu ukončena? Hlavní světová média jsou pod tvrdým vlivem CIA. Tréninkové kempy pro novináře v Evropě

[SPOIL]Dnes se odevšad ozývá, že svoboda slova nebo svoboda projevu je základem demokracie, avšak nikdo z "demokraticky" zvolených politiků na celém světě stále není schopen říci, co to ta svoboda slova nebo svoboda projevu vlastně je. Demokracie je vláda lidu, problémem však je, že to není lid, kdo vládne, naopak lidu chce neustále někdo vládnout a ovládat jej.

Pokud ty, kdo nám skutečně vládnou, někdo pojmenuje, je okamžitě považován za konspirátora. A přitom mnozí ani netuší, co se skrývá za výrazem konspirace a odkdy je tento výraz vlastně protlačován mezi obyčejné lidi. Lidi, kteří jsou vždy hbitě onálepkován jako konspirátoři, fašisté, xenofobové, náckové nebo rasisti, pokud chtějí poukazovat na skutečnou pravdu - ne na tu, která se manipulativně šíří světovými médii.

Konspiraci vzkřísila CIA

Výraz konspirace tu sice je již od 17. století a doslova znamená spiknutí (z lat. Conspirare, conspiratum: spiknout se, doslova „společně dýchat“), ale málokdo ví, že dnes již tento v podstatě hanlivý výraz rozšířila americká tajná služba CIA.
Americký politolog Lance DeHaven-Smith ve své knize Konspirační teorie v Americe (Conspiracy Theory in America) píše, že výrazy konspirační teorie a Konspirační teoretici uvedla do života CIA v souvislosti s vyšetřováním vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. A to proto, že mnozí lidé zpochybňovali nepřesvědčivé závěry Warrenovy komise, která atentát na amerického prezidenta vyšetřovala. DeHaven-Smith uvádí: „Kampaň CIA na popularizaci termínu „konspirační teorie“ a za přetvoření víry v konspirace na předmět zesměšňování a nepřátelství musí být bohužel považována za jednu z nejúspěšnějších propagandistických iniciativ všech dob.“
A právě CIA se týká tajná operace Mockingbird, tedy Drozd (drozd je schopen zpívat různými hlasy), která byla až do roku 1976 považována jen za další konspiraci, ale dnes je již prokazatelně potvrzena. O co v ní šlo? A skončila vůbec?
Operace Drozd

Neblaze proslulou kapitolou světových dějin je studená válka, která začala někdy mezi lety 1946 až 1947, kdy se rozhořel skrytý konflikt mezi Západem (tedy USA a jejich západními spojenci) a východním blokem, který vedl tehdejší Sovětský svaz. Protože Spojené státy americké chtěly být v očích světové veřejnosti považovány za zemi demokratickou a s nejlepší pověstí, musely začít šířit své vize, postoje a ideje, aby se jejich politika dostala do co možná nejvíce zemí a doslova v nich zapustila kořeny. K tomu však byla zapotřebí mohutná propaganda, jejímž šířením byla pověřena americká CIA. Jen rok po svém založení, tedy v roce 1948, byla spuštěna operace Mockingbird, jejímž cílem bylo získat vliv nad všemi hlavními americkými médii v USA.
Tajnou operaci měl na starosti Frank Wisner, bývalý právník z Wall Street a odborník na země jihovýchodní Evropy, který byl jmenován ředitelem Úřadu pro speciální projekty OSP (The Office od Special Projects). Úřad se brzy stává tajnou divizí CIA. Po spuštění operace Drozd dostal Wisner na výplatní listinu CIA více než 400 novinářů a jeho pravou rukou byl vydavatel a spolumajitel deníku The Washington Post Philip Graham. Wisner tak dal Grahamovi zelenou, aby řídil operaci Drozd, o čemž psala i Deborah Davisová ve své knize Katharine the Great: Katharine Graham and The Washington Post.
Pod křídla CIA se tak nakonec dostali novináři a reportéři ze všech hlavních amerických médií - zmiňovaný The Washington Post, The New York Times, Time, Associated Press, ABC, NBC, CBS, Newsweek, United Press International, Hearst Newspapers, Scripps-Howard, Copley News Service, ale také britská zpravodajská agentura Reuters.

Monopol na pravdu

Na celou operaci dohlížel tehdejší ředitel CIA Allen Dulles (od roku 1951 až 1956), který obsazoval pracovní místa v CIA výhradně absolventy Ivy League, tedy sdružení osmi nejprestižnějších soukromých univerzit: Yale University, Princeton University, Harvard University, Columbia University, Brown University, Cornell University, Dartmouth University a University of Pennsylvania. CIA navíc, kromě novin a televizního zpravodajství, kontrolovala i Hollywood a produkci filmů.

Všechna velká americká média přijímala finanční prostředky od CIA, která si tak koupila monopol na pravdu (rozuměj propagandu) a do těchto médií dosazovala i některé své lidi. Americký investigativní novinář Alex Constantine o operaci Drozd, která byla nakonec odhalena v roce 1975 americkým senátorem Frankem Churchem, řekl: "Do konce 50. let bylo do operace Drozd zataženo kolem 10 000 lidí, kteří od CIA dostávali honoráře nebo byly přímo jejími smluvními zaměstnanci."
Presstituti ve službách tajné služby

Ten, kdo ovládá média, ovládá i myšlení lidí, a právě to se americké CIA podařilo. Celý svět se tak mohl od počátku 50. let minulého století dozvědět o jediné správné demokracii - té americké - ale i to, že celý východní blok v čele se Sovětským svazem a s jeho komunismem je špatný. Podplacení novináři však měli za úkol i krytí amerických tajných operací, a to nejen na území USA, ale i na území cizích států. Novináři měli zakázáno informovat o sledování vysokých představitelů cizích států, o americké špionáži i o odstraňování nepohodlných lidí, vysokých politiků či prezidentů. Spojené státy americké byly na krátkou dobu světovou veřejností vnímány jako nejdemokratičtější země na světě a americká politika byla protlačována do celého světa jako jediná správná.
Celou operaci Drozd by dnes i naši šiřitelé prozápadní propagandy označili pouze za další překombinovanou konspiraci - a ty, kteří by o ní mluvili, za konspirační teoretiky ? v duchu taktiky CIA, o nichž bychom nevěděli, nebýt amerického senátora Franka Churche, který v roce 1975 vyšetřoval aktivity CIA a zveřejnil o operaci Drozd mnohé detaily.
V roce 1976 proto Kongres USA zveřejnil zprávu, v níž se uvádí: "CIA spravuje celosvětovou síť několika stovek osob, které jí poskytují požadované informace a někdy se pokoušejí ovlivnit i lokální veřejné mínění pomocí skryté propagandy. Poskytují CIA přímý přístup do velkého množství novin a periodik, desítek tiskových a zpravodajských agentur, rozhlasových a televizních stanic, komerčních knižních vydavatelství a dalších zahraničních médií."
265 miliónů dolarů ročně

Churchova komise však zjistila i to, že celosvětová propaganda CIA vyšla v té době americké daňové poplatníky asi 265 miliónů dolarů ročně. Vyšetřování a zpráva Kongresu USA tak definitivně potvrzují, že hlavně ve velkých amerických médiích měla značný vliv CIA a nebyla to žádná konspirační teorie, jak se v té době o ní říkalo. Nebýt vyšetřování, pravděpodobně by se ve stejné operaci dnes i pokračovalo.
Spojené státy americké, které sváděly informační válku proti Sovětskému svazu a odsuzovaly všechna nesvobodná komunistická média ve východním bloku, tak ve skutečnosti používaly stejné propagandistické praktiky jako Sovětský svaz. Jeden druhému si tak nemuseli nic vyčítat. To platí samozřejmě i dnes, protože mediální propaganda pokračuje dál.
Nový ředitel CIA George Herbert Walker Bush, který byl ředitelem CIA od roku 1976 do roku 1977 (později byl 41. prezidentem USA a je otcem George Walkera Bushe, jenž byl posléze 43. prezidentem USA), v reakci na zprávu Kongresu USA v únoru roku 1976 oznámil: "Ústřední zpravodajská služba s okamžitou platností nebude vstupovat do jakéhokoli placeného nebo smluvního vztahu s žádnými americkými zpravodajskými agenturami, novinami, periodiky či rozhlasovými nebo televizními stanicemi."
Dá se však prohlášení G. H. W. Bushe věřit, když zároveň řekl i to, že CIA nadále uvítá dobrovolnou neplacenou pomoc a spolupráci novinářů. Navíc, když zmínil jen to, že CIA nebude vstupovat do amerických médií a agentur? A co ty další - britské, německé, francouzské, italské, české, slovenské a jiné? Týkalo se to i těch? Ani náhodou.
Podle amerických expertů operace Drozd oficiálně skončila, ale dodnes funguje pod různými krycími názvy nebo tajnými operacemi. A vlastně by v současnosti už možná ani nebyla nutná. Inu, posuďte sami.

Zájmy investorů jsou svaté

Mnoho Američanů, ale i Evropanů, Čechy a Slováky nevyjímaje, stále žije v přesvědčení, že máme svobodu slova. Přestože velké mediální domy jsou kontrolovány obrovskými korporacemi, které se zavázaly k tomu, aby zájmy svých investorů kladli na první místo, a odpovědnost novinářů odsunuli do pozadí.
Až do 80. let minulého století byla tištěná nebo televizní média většinou vlastněna a regulována pouze na domácí půdě - byla takříkajíc národní. Pozdější nátlak Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a americké vlády ohledně deregulace a privatizace médií vyústil do globálního komerčního mediálního systému, kterému dominuje 5 mediálních gigantů: Viacom, Time Warner, CBS Corporation, News Corporation a Walt Disney Corporation. Těchto 5 gigantů ovlivňuje téměř všechny informace na celém světě, a je třeba připomenout i to, že jejich majitelé jsou také vlastníky největších světových značek a korporací, případně jsou členy jejich správních rad.
The Washington Post a NBC jsou například provázány s firmou Coca-Cola Company, zbrojařskou společností Lockheed Martin a JP Morgan. The New York Times zase s korporací Ford, Pepsi a Johnson & Johnson. Disney a ABC s Boeingem, FedEx, Yahoo! A tak bychom mohli pokračovat.
Svoboda slova? Zapomeňte!

Dá se tedy vůbec mluvit o svobodě slova a projevu - a tedy o svobodné společnosti?
Současný německý investigativní novinář Udo Ulfkotte, bývalý redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung, veřejně prohlásil: "Byl jsem asi 25 let novinářem a byl jsem vzděláván ve lhaní a zrazování veřejnosti a v zamlčování pravdy. Podporovala mě Ústřední zpravodajská služba (CIA). Proč? Protože jsem byl proamerický."
A proč se rozhodl říci pravdu o médiích, která jsou kontrolována finanční elitou? Protože má strach z války v Evropě: "Německá a americká média zkoušejí přinést Evropanům válku a vnést válku do Ruska. To je bod, ze kterého už není návratu [...] to, co jsem dělal v minulosti, nebylo správné, když jsem manipuloval lidmi a dělal propagandu proti Rusku. A není správné to, co dělají moji kolegové, protože jsou podplaceni, aby zrazovali lid. A to nejen v Německu, ale po celé Evropě. Mám velký strach z nové války v Evropě a nelíbí se mi, že je tu opět taková situace. Válka nikdy nepřijde sama od sebe - vždy jsou tu lidé, kteří podporují válku, a to nejsou jen politici, ale i novináři. My jsme zrazovali své čtenáře, jen abychom prosazovali válku. Už to nechci, mám té propagandy dost."
Ulfkotte také řekl, že většina novinářů korporačních médií v USA a v Evropě pracuje pro zpravodajskou agenturu. Podle něj to platí pro britských, francouzských, izraelských, australských a novozélandských novinářích, protože s nimi má CIA vybudovanou těsnou spolupráci.
Ještě stále věříte, že operace Drozd byla ukončena?
Nejnověji se o americké mediální propagandě rozpovídala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová, která 7. června 2016 v Kongresu USA prozradila, že na různých místech Evropy mají Spojené státy americké tréninkové kempy, kde cvičí novináře, aby psali proti Rusku.
Slovenská mediální impéria

Protože pochází tento článek z pera slovenského autora, je také tato problematika dále pojednána na slovenském příkladu. Informace jsou to však poučné i pro českého čtenáře, neboť kromě vzájemné blízkosti a podobných poměrů v obou zemích, je situace po celé Evropě vlastně analogická. O dalších specifikách českého mediálního světa zde pojednáváme průběžně (pozn. red. PP).
Slovensko dnes ovládají dvě největší finanční skupiny Penta a J & T, které se v posledních letech zaměřily na koupi téměř všech médií od deníků, týdeníků, měsíčníků až po komerční televize. Vyjmenovávat, co všechno vlastní Penta a J & T, by zabralo hodně prostoru, tak zmíním jen jejich mediální část. Penta má již pod palcem deníky Plus JEDEN DEN, SME, Korzár Uj Szó, týdeníky Trend, Plus 7 dní, ale i internetové portály jako aktualne.sk, centrum.sk, atlas.sk, pluska.sk atd.
J & T prostřednictvím firmy JOJ Media House vlastní televizi JOJ, JOJ PLUS, WAU a Senza, a také internetové portály jako noviny.sk, JOJ.sk, plus.sk atd. K nim se přidávají další mediální magnáti jako současný český ministr financí Andrej Babiš, který na Slovensku vlastní Hospodářské noviny a hnonline.sk, Ivan Kmotrík je zase majitelem TA3 a ta3.com. CME Slovak Holdings má pod palcem televizi Markíza a tvnoviny.sk. Všechna tato média včetně dalších deníků jako Pravda, Deník N, Nový Čas, týdeník Týždeň a v neposlední řadě i veřejnoprávní RTVS, ovlivňují veřejné mínění na Slovensku prozápadního propagandou.
Takže si to Shrňme: hlavní světová média (téměř všechna z USA) vlastní a ovládají obrovské finanční skupiny (oligarchové), kteří určují, jaké zprávy a "zaručené" informace média zveřejní. Z hlavních světových médií přebírají tyto informace téměř všechny masmédia včetně veřejnoprávních televizních kanálů na celém světě, slovenské nevyjímaje. Hlavní mediální proud (nejen na Slovensku) je současně ovlivněn "neziskovými" nevládními organizacemi a instituty, které financuje americká ambasáda, USAID, ale i různí „filantropové“, například světoznámý americký finančník George Soros.
K tomu si přidejme Kodex chování upravující boj proti on-line šíření nelegálních nenávistných projevů ze dne 31. května 2016, který představila Evropská komise a internetové korporace jako Google, Facebook, Twitter, Youtube a Microsoft, což je de facto válka proti svobodě slova a projevu.
Položme si proto otázku: Mělo vůbec nějaký smysl zrušení operace Drozd? Vždyť v současnosti by již takováto operace vlastně nebyla zapotřebí. Svoboda slova již totiž neexistuje. Je to jen zbožné přání lidí žijících v demokratických zemích. Těch, kteří dosud neprocitli a důvěřují nejen médiím, ale i svým politikům.

Žádná změna

Zkušený americký novinář Robert Perry ve své přednášce Fooling America, která se konala v Santa Monice 28. března 1993, řekl: „Úspěšnými lidmi, jimž se dobře dařilo, byli ti, kteří nepovstali; drželi se vzadu, nenapsali velké příběhy, dívali se jiným směrem, když se před nimi odehrávaly dějiny, a souhlasili s klamáním amerických občanů, ať již vědomě či ze zbabělosti.“
A nezapomenutelná jsou i slova amerického novináře Johna Swintona (1829-1901), bývalého šéfredaktora deníku The New York Times, které platily během jak jeho života, tak i ve 21. století. Jako čestný host na večírku pro novináře a šéfredaktory řekl slova, která všechny přítomné šokovala:

„V současné době neexistuje nic takového jako nezávislý tisk. Víte to stejně dobře jako já. Není mezi vámi ani jeden novinář, který by se odvážil upřímně vyjádřit svůj vlastní názor. Víte předem, že pokud by to udělal, nikdy by se to neobjevilo v tisku. Jsem týdně placený za to, že své upřímné názory nezveřejňuji v novinách, pro které pracuji. Vy ostatní jste placeni za stejnou věc - a kdo z vás by byl takový pošetilý, že by napsal svůj upřímný názor, brzy by se ocitl na ulici a hledal by si jiné zaměstnání.
Kdybych dovolil, aby se v jednom čísle mých novin objevil můj poctivý názor, do dvaceti čtyř hodin bych přišel o místo. Prací žurnalistů je zabíjet pravdu, bezostyšně lhát, překrucovat pravdu, hanobit, plazit se u nohou mamonu a prodávat svoji vlast za svůj každodenní chléb. Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazaly bohatých mužů za scénou. Jsme tančící loutky, oni tahají za nitky a my tančíme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.“

[/SPOIL]

DeletedUser33829 · 22. čer 2016

Evropská unie v zákazech nezahálí a připravuje zákaz zbraní pro lůzu:great

Jak odzbrojit občany - tak aby proti nim v případě "vzpoury" stály pouze po zuby ozbrojené sbory státní moci - toť jedno z hlavních témat těchto týdnů a dní. Vlády se stále víc a víc obávají hněhu svých totalitně ovládaných občanů. Islamistické masakry jsou zapomenuty, dokonce i ten poslední v americkém Orlandu již podléhá cenzuře: v policejních záznamech hovorů s vrahem jsou všechny zmínky o islamismu, respektive IS, začerňovány. Prezident Obama i Hillary Clintonová (která by ho měla podle plánu vládnoucího establishmentu vystřídat) hrají pouze jediné: Orlando = nutnost omezení držení zbraní občany. Včera to sice Senát opět odmítl, ale všeho do času...
Totéž, ovšem pochopitelně v daleko drsnější podobě, probíhá právě v Evropské unii. Dokonce i "bruselská" Sobotkova vláda protestovala (pochopitelně neúspěšně) proti návrhu "směrnice", která nám má vyrazit zbraně z ruky. Ovšem také u nás byl zneužit vražedný incident z Uherského brodu jako argument pro "zpřísnění" držení zbraní.

Kupodivu, jak asi mnozí zaznamenali, "nejslavnější" vražda posledních dní, která má udržet Británii v EU, žádnou takovou polemiku na Ostrovech nevyvolala. Ždímají se z ní pouze politické argumenty proti "nenávisti" a za sbratření všech a všeho uvnitř bruselského kotle národů. Proč britští politici nevyužili zastřelení Jo Coxové současně i k útoku na dosud legálně ozbrojené občany? Z jednoduchého důvodu: žádní nejsou.

https://www.novinky.cz/domaci/405367-eu-zvazuje-zakaz-olovenych-strel-i-rybarskych-zavazi.html

http://gunlex.cz/48-zbrane-a-legislativa/legislativa/713-velka-britanie-prisnost-nade-vse

DeletedUser33829 · 22. čer 2016

Byrokratickému aparátu složenému nikým nevolených feudálních úředníku z Evropské unie

[SPOIL]Tak je to tady: Britští voliči v referendu rozhodnou zda pošlou skomírající totalitní projekt "kotle národů" ke dnu, a otevřou tak pro další evropské státy cestu ke svobodě. Nebo jestli podlehnou ohlušující propagandě, strašení zkázou a samostatnost své země obětují.
Slovo Brexit mezitím Evropská komise zakázala na bruselské půdě používat. Stalo se totiž opravdovou noční můrou nadnárodních politických, bankovních a průmyslových elit, které postupně ovládly pod nevinnou značkou Evropské unie starý kontinent.

„Jejich“ boj o život

Sledujeme tedy „jejich“ boj o život. Zatímco zastáncům Brexitu (i pokud se Bruselanům podaří odchodu zabránit) hraje do karet unijními krizemi zmítaná Evropa a především nezničitelná touha národů po svobodě, europeisté vědí, že musejí ještě jednou vyhrát stůj co stůj. V opačném případě by s největší pravděpodobností následoval dominový efekt, postupný rozpad impéria a ztráta moci pro „bruselský lid“, který se již dávno oddělil od svých národů, žije v praktickém komunismu, a všemi prostředky se proto snaží historické národy ve svých vlastích zlikvidovat. Tento dosud nevídaný sociální experiment aktuálně sledujeme v dějství zvaném Migrační invaze v přímém přenosu, v němž jsme komparsem i diváky.

Jak se vůbec mohlo stát, že se „všemocné elity“ do této riskantní operace nechaly vmanévrovat? Byl to především hluboký rozkol v britské Konzervativní straně, který je dnes vidět při kampani před referendem více než kdy předtím. Konzervativci totiž ve volbách v roce 2010 nezískali většinu a v průzkumech současně rychle rostla Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP), která dlouhodobě prosazuje odchod z Unie. Její lídr Nigel Farage se spolu s bývalým primátorem Londýna konzervativcem Borisem Johnsonem stali nejvýraznějšími tvářemi kampaně za znovunabytí svobody.

Za referendum může UKIP

V Konzervativní straně zavládl pocit, že premiér Cameron nebyl vůči EU dostatečně kritický. Cameron, který ve skutečnosti je a vždy byl pouhou figurkou v rukou nadnárodních elit spojených s Bruselem, se pokusil uklidnit stranickou opozici a současně zabránit růstu obliby UKIP. Prohlásil, že pokud vyhraje příští volby, vypíše referendum o vystoupení z EU.
Byl to jen volební tahák hlavně dovnitř Konzervativní strany. Málokdo si tehdy myslel, že by konzervativci mohli volby znovu vyhrát. Pak ale loni v květnu David Cameron ke svému vlastnímu úžasu získal dokonce absolutní většinu, a byl tak zavázán referendum uspořádat, protože se nemohl ani vymluvit na "nesouhlas koaličního partnera". Navíc v Konzervativní straně se naplno probudilo „thatcherovské křídlo“, které začalo Camerona tlačit do kouta. Nakonec - ke své hrůze - neměl jinou možnost než referendum vyhlásit. Současně se však postavil do čela kampaně za setrvání v EU, což většina jeho spolustraníků pokládá za zradu.
Cameron se pokusil ještě přesvědčit Brusel, aby před referendem alespoň formálně uvolnil otěže a přislíbil Británii větší míru autonomie, aby se mu lépe kampaňovalo. S tím však příliš neuspěl. V Bruselu ho rovněž považují za zrádce, který všechno totálně zpackal a dostal impérium do této riskantní situace. Každá diktatura je velmi citlivá na skutečné hlasování a veřejně projevenou autentickou vůli občanů. A má špatné zkušenosti s referendy k Lisabonské smlouvě ve Francii a spol. Chybička se totiž vloudí a hle - ptáček z klece ulétne!

Den nezávislosti pro Británii

Ve včerejší televizní debatě Boris Johnson prohlásil, že pokud Britové odhlasují Brexit, bude to vyhlášení „Dne nezávislosti pro Británii“: "Pokud nezlomíme jejich moc v referendu, EU bude pokračovat, nepotrestaná, neomezená a nedemokratická. EU se dál bude nemilosrdně proměňovat v superstát a bude stále více tlačit na podporu zavedení eura v celé Evropě," prohlásil populární politik, který podle mnohých nahradí Davida Camerona v čele Konzervativní strany i ve funkci premiéra.
Od začátku června, kdy se horká fáze kampaně rozeběhla naplno, se podle průzkumů kyvadlo přízně začalo nachylovat ve prospěch opuštění EU. Právě kampaň, která otevřela oči mnoha Britům a jejímž hlavním tématem se stala migrace, nahnala Bruselanům strach. Nechme nyní stranou, zda průzkumy (které jsou vždy zmanipulované) takto chtěly zmobilizovat kampaň za setrvání, pouze konstatujme:

Nezadržitelný nástup pro brexit

Ze zprůměrovaných šesti výzkumů zveřejněných na začátku června vyplynulo, že zastánci Brexitu mají převahu 51 procent. Průzkum z 10. června ukazuje stále více narůstající odpor Britů k setrvání v EU. Výzkum vypracovaný společností ORB pro deník The Independent uvedl už 55 procent voličů pro Brexit. Libra na zveřejnění výsledků výzkumu reagovala prudkým poklesem, což agentura Bloomberg vysvětlila tím, že investoři znejistěli, neboť někteří přestali věřit, že Cameronovi „největší hazard v moderních dějinách Velké Británie” vyjde.
Zdálo se, že již nic nemůže zastavit pochod Britů za svobodou. V polovině června už rozdíl dosáhl sedmi procent. Podle průzkumu agentury YouGov pro The Times ze 13. června by odchodz EU podpořilo 46 procent, zatímco setrvání jen 39 procent. Poslední ránu Bruselanům pak zasadil nejprodávanější britský deník The Sun, který své čtenáře na titulní straně vyzval, aby v referendu hlasovali pro odchod: „Tohle je naše poslední šance, jak se dostat z té nedemokratické bruselské mašinérie... a je na čase, abychom se jí chopili,” uvedl v redakčním úvodníku The Sun.
Jak tohle zastavit? Musela přijít nějaká "bomba". A "kupodivu" přišla. "Nepochopitelná" vražda ženy, matky malých dětí a postmoderní Matky Terezy v jedné osobě znamenala zlom. Cameron a spol. začali řečnit o boji proti nenávisti (myšleno na migranty, hlavní téma kampaně Brexitu), o "bratrství všech národů" (Britové si komunistický "internacionalismus" na vlastní kůži nezažili) - a současně ještě více strašit zhroucením britského hospodářství. Ať si o vraždě poslankyně Coxové myslíme cokoli (policie informace o vrahovi, jeho motivu a všem ostatním úzkostlivě - a možná navždy - tají), nelze nezmínit některé podivné indicie.

Obětní beránek

S jistotou už dnes můžeme říci, že v celé události je řada nesrovnalostí, které ukazují, že nešlo o "běžný" zločin. Vrah Thomas Mair, dvaapadesátiletý zahradník, který se představil u soudu jako „Smrt zrádcům!“ jednal ze svého vlastního pomateného rozhodnutí, nebo ho k činu přiměla či dohnala jiná síla a on byl pouze jejím nástrojem? Ať tak či onak, jeho čin zapůsobil na rozjetou kampaň pro brexit jako atomová bomba.

Přišla repríza z Paříže z ledna 2015: Všichni se musíme semknout, zapomenout na rozepře a hlavně ztišit nenávistnou kampaň (tehdy se jednalo o raketově rostoucí preference Národní fronty Marine Le Penové před regionálními volbami). Cameron uspořádal mimořádné zasedání parlamentu s "povinnou" tryznou a odevšad pršely výpady mediálních kanónů proti nenáviděným „brexitářům“. To cílilo především na "nerozhodnuté": Tváří v tvář této strašné tragédii přece nebudeme "dělat nenávistnou politiku" a znesvěcovat tak odkaz obhájkyně migrantů, mučednice porozumění a lásky mezi národy, znělo unisono z celé EU, která vyráběla jako suvenýry živé lidské řetězy a polibky studentů pro "zarmoucenou Británii".
Trend se obrátil a průzkumy po vraždě ukazují jednoznačný obrat ve prospěch Bruselu. Zázrak v přímém přenosu.

Ošidné průzkumy

Je ovšem třeba poznamenat, že všechny předvolební průzkumy, které se objevily v posledním roce v různých evropských zemích, vždy podhodnocovaly euroskeptické síly a skutečné výsledky byly nakonec úplně jiné. Kandidátu rakouských Svobodných Norbertu Hoferovi před prvním kolem prezidentských voleb průzkumy předpovídaly až o deset procent nižší výsledek, než který dosáhl při sečtení hlasů. V druhém kole ho o prezidentský post připravily jen machianace s korespondenčními hlasy, které přiřkly o třicet tisíc hlasů více Alexanderu Van der "Bruselu" (Bellenovi).
Mimochodem - právě ve čtvrtek, tedy v den britského referenda by měl rakouský Ústavní soud vynést verdikt o tom, zda k falšování voleb došlo a zda se budou na podzim prezidentské volby opakovat. Ta koincidence je také "záhadná".
Podobné čarování s průzkumy skvěle demonstrovaly i slovenské parlamentní volby, kde se výsledky (8 procent pro Mariána Kotlebu a jeho euroskeptické Naše Slovensko) lišily od průzkumy předpokládaných 0,7 procent tak výrazně, že to i v médiích hlavního proudu vyvolalo "rozpaky". Podobně "podstřelené" byly i průzkumy v nedávných regionálních volbách v Německu, kde výrazně uspěla AfD, nebo v nedělních komunálních volbách v Itálii, kde průzkumy v Římě a v Turínu favorizovaly vládní socialisty, aby nakonec drtivě zvítězili euroskeptici z Hnutí pěti hvězd.

Kdy umírá Naděje?

A tak jediné, co lze říci s naprostou jistotou: Nevíme nic. I když se po vraždě "sluníčkářky" Coxové agentury shodují, že příznivci setrvání mají nyní v Británii navrh, realita při "ostrém" hlasování může být úplně jiná. Mnozí připomínají, že v těchto dnech se dotazovaní často neodváží přiznat, jak skutečně budou volit.
Existuje však ještě jeden mocný nástroj, na který bychom neměli zapomínat - alespoň ti z nás, kteří jej znají a používají: Tím je upřímná modlitba. Právě v těchto osudových chvílích pro Evropu je přímluva mocnou zbraní. Nejen proto, že v Londýně se hlasuje i za Prahu.
Možná ještě není nic rozhodnuto, možná, že je vše rozhodnuto už dávno - a divadelní představení, které sledujeme, je jenom matrix a kulisy, které mají vytvořit zdání autenticity "demokratického lidového hlasování".
Ať tak, či tak, říká se, že naděje umírá poslední. My někteří však víme, že je to nesmysl: Naděje neumírá nikdy. Touha po svobodě je nesmrtelná.

Václav Danda

[/SPOIL]

DeletedUser33829 · 24. čer 2016

Britské referendum

Neskutečné, co si to ten Albion dovolil!:shout :wall:madZastánci Brexitu museli ovládnout volební komise a řídit se Stalinovým výrokem, že volby nerozhodují voliči, ale ti co počítají hlasy. Ani podpásovka skotských nacionalistů natruc hlasující pro unii nestačila.:shout Z našeho eurototalitního spolku, žaláře národů, RVHP na steroidech se nevystupuje!!!:mad Jednou si rozhodli členství a to mají napořád!:diablo Co si teď Ostrované bez regulací počnou?:cryPřece dospělí lidé potřebují neustále regulace, směrnice, zákazy, kvóty, nařízení, protože jsou nezodpovědní, hloupí, netolerantní, sobečtí a musíme na ně a za ně myslet z Bruselu!:great To chce nové referendum, udělat si repete.

Ještěže u nás Bohouš Autista se se svojí vládou nedávno rozhodl, že pokud bude zákon o referendu, tak se nebude týkat výstupu z EU.:good

Nechtěl bych být Davidem Cameronem, ten až pojede do Bruselu, tak dostane pořádný výprask v kuloárech.:mocking Mě zaujalo, že propaganda těch zastánců pro setrvání VB v EU byla z největší a dominantní části založena na ideologii strachu, vyhrožování i to jak se někteří čertí, že referendum nemělo ani být. Tohle přesně ukazuje co se skrývá pod těmi honosnými pojmy, které si tu bere do huby posledních 27 let kdekdo a jsou to pojmy jako demokracie, svoboda, západní hodnoty. Cameron mě nejvíce nakrkl, když řekl, že se mají Britové podívat do očí svých dětí před hlasováním. Jak já to nesnáším, to tu také hulákali před 27 lety a určitě to říkali i v dobách, ze kterých už nikdo nežije, to jsou staré otřepané hlášky jako vraždy politiků. Ale zaujal mě i názor zastánců odchodu, že se jim nelíbí příval imigrantů, přičemž nemyslí muslimy, ale lidi z bývalého bloku Sovětského svazu, pořád jsme v očích mnohých podlidi, když jsou cizinci u nás a nemusí být ani zdaleka, tak tu také spousta lidí nadává a myslíte si, že na vás jsou Britové zvědaví?:rofl Doba se neustále mění, probíhají geopolitické změny, sociální, ekonomické, kulturní, ideové a spousta lidí mění názory, současný establishment ztrácí podporu, ale v praktikách udržení moci si klidně jde v rozporu se svojí propagandou a v ničem si nezadá s minulým, který tak kritizuje. Nejlépe to je vidět na neustále kritice co tu bylo před padesáti a třiceti lety i čím dál tím silnější oslavy na americkou armádu při osvobození vlastně ukazují selhávání.

Výsledek jsem takový nečekal, ale dopadl, tak jak jsem si přál. Otevírá se spousta možných cest do budoucnosti a takové okamžiky nebývají každý rok a je brzo dělat pravděpodobné scénáře, protože to může dopadnout jakkoli, ale Britové dali přednost svrchovanosti, nezávislosti a svobodě, a i kdyby měli ekonomicky si uškodit, tak co jako? Nejsem politik, tak si to mohu dovolit, jak řekl Benjamin Franklin, kdo obětuje svobodu druhých pro vlastní bezpečí, tak si nezaslouží ani bezpečí ani svobodu a stejně si myslím, že po počátečním bu bu bu, na to ekonomicky stejně nedoplatí.

Stovky let Anglie a posléze Velká Británie držela Evropu v šachu, aby se nevytvořil hegemon, možná se včera zapříčinili o rozpad hegemonie USA-Německo, možná ne. Bedřich Engels, napsal v jedné knížce, že pokud Němci nerozbíjí Rakousko, budou chápáni jako žalářníci národů, tak mě napadá dnes paralela s EU.

DeletedUser33829 · 25. čer 2016

Británie na cestě ke svobodě: Prohrál Cameron, Brusel, Merkelová i Sobotka

Neuvěřitelné se stalo skutečností: Británie odchází z Evropské unie! [SPOIL]Totalitní spolek řízený nevolenými elitami dostal drtivou ránu, která se může změnit v celkový knock-out. Ve chvíli, kdy všichni svobodymilovní občané nejen Velké Británie, ale celé Evropy slaví dosud největší – a fakticky první skutečné – vítězství v boji na život a na smrt s obludou, která se ještě včera zdála většině neporazitelná, je třeba současně zachovat chladnou hlavu.
Vítězství britských občanů je samozřejmě ohromující. Je důkazem, že nic není „na věčné časy“, že má smysl bojovat za svobodu své země do poslední chvíle – i kdyby to již všichni vzdávali. Nemylme se však – berlínsko-bruselská obluda zdaleka není mrtvá. Jen těžce zraněná.
Uvěřila sice lži své vlastní propagandy, že Brexit není možný, že strašení nakonec natolik vyděsí nerozhodnuté voliče, že budou volit „smrádek, ale teploučko“. Současně však má připraveny scénáře, jimiž se pokusí zranění zacelit. A stejně jako ještě včera nevěří, že je to začátek konce. Že do rány už vnikla sněť. O to více bude nyní bude kopat. Nicméně pro dnešní den platí: I když není dobré nechat si zaplavit rozum triumfalismem, slavit musíme. To si nesmíme nechat vzít!
„Dobré ráno ze smutné Británie,“ ohlásil se v ranním vysílání „studia Brexit“ České televize její zpravodaj Jan Jůn. Oceňme, že soudruh moderátor se alespoň formálně podivil: Jak to, vždyť většina Britů určitě slaví... Není přesnější vyjádření zmatku, který „ohromující výsledek“ (New York Times) referenda v hlavách unijních propagandistů způsobil.
Bude nyní vyrobeno nesčetně komentářů s jediným úkolem: Vyložit tento dějinný okamžik mystifikačně. Interpretace se stanou důležitější než fakt sám. Hrůza současných „majitelů Evropy“ z dominového efektu je neskrývaná. Pokusí se však, aby ji brzy zahalila obvyklá mlha lží a manipulací. Diktátoři jsou totiž z definice nepoučitelní. Nejde to silou? Půjde to ještě větší silou. Ale mýlí se. Zase si lžou do kapsy. A budou až do hořkého konce.
Lhali si tak dokonale, manipulovali s průzkumy veřejného mínění a možná i s vraždou na objednávku, že nakonec sami uvěřili. Během volebního dne už jásali, že je fakticky rozhodnuto. Trend se prý obrátil, Britové prý zvolí setrvání v protektorátu. Sázkové kanceláře – údajně jediný správný zdroj reálného odhadu situace – vypisovaly už odpoledne neuvěřitelné kurzy. Z osmdesáti ku dvaceti procentům proti Brexitu, zvýšily na pětadevadesát ku pěti. Libra prý láme rekordy v posilování, trhy rostou, zlato padá.
A přece je všechno jinak. Po uzavření volebních místností ztráceli hlavu už i lídři kampaně za odchod z EU. Nigel Farage (UKIP) smutně konstatoval, že patrně prohrál. Boris Johnson, hlavní odpůrce premiéra Camerona v Konzervativní straně a zřejmě rozhodující tvář kampaně za svobodu už hlásil, že asi odejde z politiky. A hle: Jen pár hodin nato je pravděpodobně novým premiérem země, poté co Cameron ohlásil „pomalou“ rezignaci. Tohle je myslím jedno z hlavních poučení této dějinné chvíle: velkolepé manipulace našich žalářníků předstírajících demokracii – selhávají.
Totalitní elity a jejich obrovské mediální armády propagandistů už nevědí kudy kam: Zfalšované prezidentské volby v Rakousku (v těchto hodinách o nich rozhoduje Ústavní soud), „operace“ s průzkumy veřejného mínění v Americe, které měly zabránit Donaldu Trumpovi kandidovat na prezidenta – a nesčetně dalších příkladů z voleb, které probíhají či se chystají, vypovídají o tomtéž.
Lidé v Evropě i v Americe se probouzejí, začínají si uvědomovat, že právě nyní jde o vše. Že celý ten „internacionální“ vládnoucí establishment jedná pouze v zájmu finančníků, bank a průmyslových veleobrů – a protože si neví rady se sérií krizí, které způsobil, žene své občany do Velké války s Ruskem. Rozhodnutí britských voličů opustit tuto loď je proto zatím největším projevem voličské revoluce, která dává najevo, že se vůči politickým, hospodářským a hlavně mediálním manipulacím stává stále více imunní.
Strašení s odtržením Skotska, hospodářským zhroucením, vyhrožování izolací Velké Británie od evropského hospodářského prostoru a tak dále a tak dále, bylo pochopitelně rovněž jen blufování a součástí kampaně. Nic takového se nestane, navzdory tomu, že nyní budou mít Bruselané obtížný úkol: Současně dávat najevo, že opustit Čtvrtou říši znamená vystavit se trestu, ale současně udržet Británii co nejdéle uvnitř. Všechny následné manipulace se od této chvíle soustředí právě na toto. Jenže bruselští zločinci opět zapomínají, že kolem sebe mají státy s dlouhou historií boje za samostatnost. A že v nich žijí lidé - právě takoví jako v Británii.
První co nyní udělají – pokusí se zabránit referendům v dalších zemích. Okamžitě po něm volá Marine Le Penová ve Francii či Gert Wilders v Nizozemsku. Další se budou teprve probouzet. Nám už Sobotka s Dientsbierem a Babišem preventivně referendum o vystoupení z EU zakázali zákonem. Také oni jsou nepoučitelní. Dříve nebo později k němu tak jako tak dojde. Bez nich.
To se týká ostatně všech bruselských „elit“, které spolu s Cameronem prohrály tak, jako v posledních čtyřiceti letech nikdy. Jako obvykle k tomu poznamenal něco velmi příhodného europoslanec (a vlastně disident v ČSSD) Jan Keller:
"Pokud by Evropa fungovala skutečně jako standardní politický útvar, museli by dát nyní k dispozici své funkce přinejmenším pánové Juncker, Tusk a Schulz." (...) "Nikdo nevyhodnotí, kde se stala chyba. Právě tak jako nikdo nevyhodnotil chybnost asociační dohody s Ukrajinou či chybnost merkelovského přístupu k nekontrolované vlně migrantů.
Největší zoufalci budou naznačovat, že Brity přemluvil k odchodu Putin. U nás už něco takového naznačil v první reakci poslanec Kalousek. Kdyby Putin nebyl, museli by si ho vymyslet. Kdo jiný by snímal zodpovědnost z beder neschopných politiků?" říká Jan Keller v narážce na předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, který hystericky ječí tupý refrén havlistů „libra padá, Moskva slaví".
Střízlivý a přesný komentář poskytl také Václav Klaus, náš Farage i Johnson v jednom. Ostatně spolu s nimi také on v poslední chvíli přestal věřit, že se Brexit podaří – narozdíl od autora tohoto textu, který se s ním o to dokonce vsadil (ač jsme oba anti-sázeči). Z vrcholných (současných i minulých) politiků má jenom on právo na zadostiučinění. Nákladné politické investice, které za posledních dvacet let do doje proti Bruselu vložil, ho možná nyní předurčují, aby začal hrát významnou roli na celoevropské úrovni. Napsal:
„Velká Británie je a vždy byla pro Evropu klíčovou zemí. Nejen proto, že je kolébkou moderní demokracie a kapitalismu, ale hlavně proto, že se teď – již po třetí v moderní historii – rozhodla postavit megalomanským plánům na vytvoření celoevropského impéria (první dva případy byly v éře Napoleona a Hitlera). Teď její obyvatelé rozhodli o svém vystoupení z Evropské unie.
Z některých médií a od některých politiků, kteří do chybného projektu Evropské unie v minulých letech tolik nainvestovali, i dnes, v pátečním ránu, slyšíme slova o vítězství emocí nad zdravým rozumem, o nadcházející ekonomické katastrofě, o černém pátku pro Evropu, o nezbytnosti se v EU ještě úžeji semknout, atd. Jako by za fiasko EU mohli Britové, nikoliv Brusel a ti, kdo jej řídí. Jako by neexistovala katastrofa Řecka, marasmus na evropském jihu, migrační krize a její podivné „neřešení“. A stovky dalších věcí. Nespokojenost již léta rostla všude, napříč celou Evropou. Byla ignorována, zamlčována a mluvit o ní veřejně bylo znemožňováno.
Výsledek britského referenda není žádnou katastrofou. Je naopak ohromnou příležitostí. Je inspirací. Je nesmírně potřebným impulsem. Je důkazem, že dosavadní cestou nelze pokračovat. Pochopí konečně lidé v Evropě, že by sociálně inženýrské projekty elit za zády občanů měly skončit? Že by měla skončit umělá centralizace, regulace a byrokratizace všech sfér našich životů? Že by měl nastat konec potlačování demokracie a konec rozhodování nikým nevolenými a nikomu neodpovědnými úředníky daleko od lidí?“
Klausovy otázky jsou samozřejmě řečnické, ale odpověď na ně přesto existuje. Lidé si to uvědomovat začínají – a začínají také jednat. Samozřejmě ne všude a ne stejně. Konat se dnes referendum místo Británie u nás, Brusel by slavil. Jistě – nejsme evropská velmoc. Ale o tom zastánci Brexitu nehlasovali. Jejich heslo bylo: Chceme svou zemi zpět!
Také my ji jednou zpátky dostaneme. Bude to stát ale ještě hodně trápení a úsilí než přijde naše „svatojánská noc“. Mimochodem – tahle poslední otázka je docela pozoruhodná: Co asi přimělo velezrádného Camerona vypsat referendum právě na předvečer svátku svatého Jana Křtitele, onu svatojánskou noc, opředenou pověstmi o zázracích? Ať už mu „radil“ kdokoli (snad sám... Tomáš Halík?), byla to špatná sázka na „nevíru“: Zázrak se stal.
Jak si jinak vyložit, že na tu nejvýznamnější část Británie přišly záplavy a deště současně s otevřením volebních místností? Nelze než opakovat, co píšeme vlastně pořád: Nic není náhoda. A také: Žádný (lidský) plán nikdy zcela nevyjde.
Čím je propracovanější a podepřený lží a nenávistí vůči lidské svobodě, tím je chatrnější. Jen někdy – vzhledem k naší možná pochopitelné ale hříšné netrpělivosti – trvá trochu déle, než to „spustí“. Boží mlýny.
A tak snad jen ještě: Bůh ochraňuj královnu a Velkou Británii - ale teď hlavně nás. Modleme se za to.
Jsme na řadě.

Petr Hájek

[/SPOIL]

Novinky ze světového dění

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest

luki28n

Častý uživatel

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest

DeletedUser33829

Guest