DeletedUser38106
Guest
tak i já bych si sem dovolil dát jeden příběh
Šlechtic a jeho nepříliš šťastný osud
Byla jednou jedna vesnice. Byla to úplně malá, zapomenutá vesnička bez jakéhokoli zmínění hodného významu. Nedělo se v ní v podstatě nic co by bylo nějakým způsobem odlišné o stovek dalších vesnic. Bylo v ní vytaveno několik domů a měla dohromady asi 20 000 obyvatel. Příběh který budu vyprávět se týká právě této vesnice. Vesnice která se jednoho dne proslavila i když ne příliš šťastně.
A zde začíná samotný příběh: Jednoho dne jeden z obyvatelů této doposud bezvýznamné vesnice v lese našel lesklý žlutý kov. Po důkladném prozkoumání mistrem kovářem bylo usouzeno že v lese nalezli zlato. Ačkoli se tato zpráva neměla rozkřiknou a všem bylo nařízeno aby se o této události nikde nezmiňovali,tak bohužel jako vždy se našel někdo kdo nařízení porušil. Starosta vesnice předpokládal že se tak stane jen nevěděl kdy to přijde, proto nařídil aby napsali jeho dobrému kamarádovi, šlechtici z Astemburku, aby k nim co nejrychleji přijel. V čase kdy na tohoto známého a slavného šlechtice čekali, se snažili věnovat svým obvyklým činnostem ale, nikomu to pořádně nešlo, všichni totiž neustále mysleli pouze na to kolik zlata asi ještě mohou najít a co z toho jejich vesnice bude mít. Starosta si byl vědom rizika že někdo by se mohl pokusit využít situaci ve svůj prospěch a proto rozeslal posli ke svým známým s prosbou o zapůjčení nějakých ,zcela loajálních, mužů na „přísně utajovaný úkol“. Posli byli poslání do 8mi vesnic bohužel zrádce který chtěl zlato pro sebe 2 z nich zlikvidoval takže dorazili pouze do šesti vesnic a z těchto vesnic se jen 2 poslové vrátily s kladnou odpovědí. Starosta byl sice zklamán ale z těch 2 vesnic které byli ochotny pomoct dostal na tento úkol dohromady 60 mužů což bylo dost na ohlídání. Některé z nich hned seznámil s problémem a 8 z těchto mužů zasvětil do utajovaného příjezdu šlechtice z Astemburku a pověřil je jeho ochranou. Doslova jim řekl aby tohoto šlechtice hlídali ve dne v noci. Do dne plánovaného příjezdu se nic zajímavého nestalo.
V den příjezdu šlechtice se udál první pokus o atentát hned při vjezdu do vesnice kdy na ho skoro trefil kus opevnění které spadlo z neznámých důvodů. Naštěstí se mu nic nestalo a mohli ho hned ubytovat. 2 z zasvěcených lidí byli ihned pověřeni prošetřením oné málem tragické události. Když se šlechtic ubytoval z nenadání na něho spadnul připravený stan. To šli vojáci okamžitě prošetřit a zjistilo se že stan někdo nařízl! Tímto zjištěním byli všichni překvapeni. No vlastně téměř všichni. Překvapen nebyl starosta vesnice tomu se pouze potvrdilo podezření a druhý kdo nebyl překvapen byl zatím stále neodhalený atentátník. Starosta šlechtici navrhl aby pokud to uzná za vhodné se pouze koukl na naleziště zlata a poté vesnici co nejrychleji opustil vzhledem k vlastní bezpečnosti. Šlechtic odmítl s tím že toto ho prý neodradí. A spolu se starostou si šli prohlédnout naleziště zlata. Naleziště vypadalo malé a šlechtic požádal starostu a několik lidí kteří by mu pomohli kopat. Starosta mu vyhověl a po několika hodinách kopání se jim povedlo prokopat do dutiny která byla pod nalezištěm a v této dutině se jim podařilo najít v podstatě celou jeskyni obloženou zlatem a uprostřed této jeskyně obrovský rubín. Podle hrubého odhadu šlechtice tento rubín měl hodnotu několika statisíců zlatých! Toto nikdo z vesničanů nečekal a vzhledem k tomu jaké byli jejich emoce a snahou s o to s někým podělit již starosta viděl že utajení je již zbytečné a proto se rozhodl nechat tento nález veřejně oznámit.
Když se toto dozvěděl zrádce okamžitě dal vědět několika knížatům v okolí kteří by měli o toto velký zájem a byli by ochotní obětovat cokoli aby se k tomuto „pokladu“ dostali. Šlechtic s tímto naštěstí počítal a proto po několika hodinách stihl dorazit početný šik jeho vojáků a pro další tyto vojáky nechal dále poslat. Přesně jak očekával přes noc se ocitla jejich vesnice v obležení. Naštěstí tato vesnice byla docela dobře ze 2 stran krytá skalami. Tam šlechtic již nechal rozestavět velmi početný šik lučištníků a k nim připojil i část kavalerie která měla lučištníky krýt pokud by se je nepřítel pokusil obejít. Tím získali v nadcházejícím boji velkou výhodu. Podle předpokladů se jim podařilo první vlnu zadržet skoro beze ztrát. Zároveň vlivný šlechtic kterého ve vesnici měli napsal svým přátelům kteří jim poskytli další vojenskou pomoc a dostalo se jim do vesnice dost katapultů i s kvalifikovanou obsluhou. Bohužel příští den již byli v obležení a tak již všichni tušili že další podpora se k nim nemá jak dostat. Po několik dní je obléhali bez nějakého příznivého výsledku ale poté obráncům pomalu začali docházet potraviny a tak zjistily že se budou muset pokusit prorazit nepřátelské obležení aby se z této smrtonosné pasti dostali a přivedli další pomoc. Pokusili se již poslat posla ale bohužel žádný nezvládl projít přes nepřátelské území aniž by byl chycen. Příští den ráno čekalo nepřátele nepříjemné překvapení. Když celý promrzlí chtěli začít znovu s pokusem o zdolání hradeb z ničeho nic se otevřela brána a méně početné vojsko soupeřů se na ně vrhlo tímto náhlým otočením rolí byli bývalí útočníci velmi překvapení a vzhledem k tomu že s takovýmto obratem situace vůbec nepočítali tak než se jim podařilo vůbec zformovat nějakou obranou pozici tak o třetinu vojska přišli ale šlechtic který s nimi byl při obléhání prozatím přežil i když byl zraněn. Vojska byla skoro vyrovnaná ,ale nepřátel bylo pořád více než obránců. I přes překvapivý útok se váhy začali naklánět spíše na stranu útočníků a i když se obráncům podařilo nějak stáhnout za opevnění útočníci do něj zvládly udělat za pomocí beranidel a obléhacích strojů které k nim v noci přišli značný počet děr které teď museli obránci bránit a i když útočníci měli ztráty mnohonásobně vyšší přesto obránců rapidně ubývalo a pořádně nestíhali bránit a občas útočníci i pronikali do vesnice i když toto se stával jen velmi vzácně a když už se jim to povedlo tak je velmi rychle vytlačily. Ke sklonku večera byl šlechtic zraněn ale dále žil a obráncům se podařilo vesnici udržet celou noc a ráno se útočníci s táhli aby se připravily na poslední a zdrcující úder. Šlechtic dostal skvělý nápad a tak postavily druhé malé opevnění a do prostoru mezi 1. Zdevastovaným a 2. Zatím celým opevněním rozmístily úctyhodný počet pastí který měl nepřítele zdržet zároveň šlechtic navrhl aby se z místního lesíka ve vesnici pokusily nasbírat co nejvíce smůly. Smůly v lesíku bylo velmi málo ale kovář občas smůlu používal proti zlodějům a měl jí plnou káď tuto smůlu roztavily a připravily na použití proti nepříteli. Šlechtic se tentokrát boje neúčastnil jelikož mu to jeho zranění neumožňovalo. Díky tomuto nápadu se s obrovskými ztrátami podařilo město ubránit a i když tento šlechtic bohužel po boji podlehl svým zraněním.
Ale dříve než se tak stalo vynachválil si jak statečně si počínali tito vesničané a nechal rozeslat posli se zprávami ke svým dostatečně bohatým přátelům, kteří se přijeli na tuto vesnici podívat a zároveň se přišli s padlým šlechticem rozloučit. Přátelé se dohodli že šlechtice pohřbí v této vesnici a na jeho památku z této vesnice udělají velké obchodní centrum což nebude příliš obtížné vzhledem k bohatství jímž tato vesnice disponuje. Díky tomuto kroku se z této vesnice opravdu stalo jedno z největších středověkých obchodních center vůbec. Vesničané na památku tomuto velmi statečnému šlechtici postavily obrovský pomník který byl na jeho počest pokryt zlatem a diamanty jakožto odměna za to jak se mu podařilo proslavit tuto, předtím zcela nepotřebnou a zanedbatelnou, a nyní velmi prosperující vesnici proslavit a život v ní od základu změnit k lepšímu i když bohužel za cenu mnoha padlých jak vojáků tak i prostých vesničanů kteří se zasloužily o to že vesnice dostala svou druhou šanci na existenci
doufám že se vám tento příběh líbil
s pozdravem 83528001
Šlechtic a jeho nepříliš šťastný osud
Byla jednou jedna vesnice. Byla to úplně malá, zapomenutá vesnička bez jakéhokoli zmínění hodného významu. Nedělo se v ní v podstatě nic co by bylo nějakým způsobem odlišné o stovek dalších vesnic. Bylo v ní vytaveno několik domů a měla dohromady asi 20 000 obyvatel. Příběh který budu vyprávět se týká právě této vesnice. Vesnice která se jednoho dne proslavila i když ne příliš šťastně.
A zde začíná samotný příběh: Jednoho dne jeden z obyvatelů této doposud bezvýznamné vesnice v lese našel lesklý žlutý kov. Po důkladném prozkoumání mistrem kovářem bylo usouzeno že v lese nalezli zlato. Ačkoli se tato zpráva neměla rozkřiknou a všem bylo nařízeno aby se o této události nikde nezmiňovali,tak bohužel jako vždy se našel někdo kdo nařízení porušil. Starosta vesnice předpokládal že se tak stane jen nevěděl kdy to přijde, proto nařídil aby napsali jeho dobrému kamarádovi, šlechtici z Astemburku, aby k nim co nejrychleji přijel. V čase kdy na tohoto známého a slavného šlechtice čekali, se snažili věnovat svým obvyklým činnostem ale, nikomu to pořádně nešlo, všichni totiž neustále mysleli pouze na to kolik zlata asi ještě mohou najít a co z toho jejich vesnice bude mít. Starosta si byl vědom rizika že někdo by se mohl pokusit využít situaci ve svůj prospěch a proto rozeslal posli ke svým známým s prosbou o zapůjčení nějakých ,zcela loajálních, mužů na „přísně utajovaný úkol“. Posli byli poslání do 8mi vesnic bohužel zrádce který chtěl zlato pro sebe 2 z nich zlikvidoval takže dorazili pouze do šesti vesnic a z těchto vesnic se jen 2 poslové vrátily s kladnou odpovědí. Starosta byl sice zklamán ale z těch 2 vesnic které byli ochotny pomoct dostal na tento úkol dohromady 60 mužů což bylo dost na ohlídání. Některé z nich hned seznámil s problémem a 8 z těchto mužů zasvětil do utajovaného příjezdu šlechtice z Astemburku a pověřil je jeho ochranou. Doslova jim řekl aby tohoto šlechtice hlídali ve dne v noci. Do dne plánovaného příjezdu se nic zajímavého nestalo.
V den příjezdu šlechtice se udál první pokus o atentát hned při vjezdu do vesnice kdy na ho skoro trefil kus opevnění které spadlo z neznámých důvodů. Naštěstí se mu nic nestalo a mohli ho hned ubytovat. 2 z zasvěcených lidí byli ihned pověřeni prošetřením oné málem tragické události. Když se šlechtic ubytoval z nenadání na něho spadnul připravený stan. To šli vojáci okamžitě prošetřit a zjistilo se že stan někdo nařízl! Tímto zjištěním byli všichni překvapeni. No vlastně téměř všichni. Překvapen nebyl starosta vesnice tomu se pouze potvrdilo podezření a druhý kdo nebyl překvapen byl zatím stále neodhalený atentátník. Starosta šlechtici navrhl aby pokud to uzná za vhodné se pouze koukl na naleziště zlata a poté vesnici co nejrychleji opustil vzhledem k vlastní bezpečnosti. Šlechtic odmítl s tím že toto ho prý neodradí. A spolu se starostou si šli prohlédnout naleziště zlata. Naleziště vypadalo malé a šlechtic požádal starostu a několik lidí kteří by mu pomohli kopat. Starosta mu vyhověl a po několika hodinách kopání se jim povedlo prokopat do dutiny která byla pod nalezištěm a v této dutině se jim podařilo najít v podstatě celou jeskyni obloženou zlatem a uprostřed této jeskyně obrovský rubín. Podle hrubého odhadu šlechtice tento rubín měl hodnotu několika statisíců zlatých! Toto nikdo z vesničanů nečekal a vzhledem k tomu jaké byli jejich emoce a snahou s o to s někým podělit již starosta viděl že utajení je již zbytečné a proto se rozhodl nechat tento nález veřejně oznámit.
Když se toto dozvěděl zrádce okamžitě dal vědět několika knížatům v okolí kteří by měli o toto velký zájem a byli by ochotní obětovat cokoli aby se k tomuto „pokladu“ dostali. Šlechtic s tímto naštěstí počítal a proto po několika hodinách stihl dorazit početný šik jeho vojáků a pro další tyto vojáky nechal dále poslat. Přesně jak očekával přes noc se ocitla jejich vesnice v obležení. Naštěstí tato vesnice byla docela dobře ze 2 stran krytá skalami. Tam šlechtic již nechal rozestavět velmi početný šik lučištníků a k nim připojil i část kavalerie která měla lučištníky krýt pokud by se je nepřítel pokusil obejít. Tím získali v nadcházejícím boji velkou výhodu. Podle předpokladů se jim podařilo první vlnu zadržet skoro beze ztrát. Zároveň vlivný šlechtic kterého ve vesnici měli napsal svým přátelům kteří jim poskytli další vojenskou pomoc a dostalo se jim do vesnice dost katapultů i s kvalifikovanou obsluhou. Bohužel příští den již byli v obležení a tak již všichni tušili že další podpora se k nim nemá jak dostat. Po několik dní je obléhali bez nějakého příznivého výsledku ale poté obráncům pomalu začali docházet potraviny a tak zjistily že se budou muset pokusit prorazit nepřátelské obležení aby se z této smrtonosné pasti dostali a přivedli další pomoc. Pokusili se již poslat posla ale bohužel žádný nezvládl projít přes nepřátelské území aniž by byl chycen. Příští den ráno čekalo nepřátele nepříjemné překvapení. Když celý promrzlí chtěli začít znovu s pokusem o zdolání hradeb z ničeho nic se otevřela brána a méně početné vojsko soupeřů se na ně vrhlo tímto náhlým otočením rolí byli bývalí útočníci velmi překvapení a vzhledem k tomu že s takovýmto obratem situace vůbec nepočítali tak než se jim podařilo vůbec zformovat nějakou obranou pozici tak o třetinu vojska přišli ale šlechtic který s nimi byl při obléhání prozatím přežil i když byl zraněn. Vojska byla skoro vyrovnaná ,ale nepřátel bylo pořád více než obránců. I přes překvapivý útok se váhy začali naklánět spíše na stranu útočníků a i když se obráncům podařilo nějak stáhnout za opevnění útočníci do něj zvládly udělat za pomocí beranidel a obléhacích strojů které k nim v noci přišli značný počet děr které teď museli obránci bránit a i když útočníci měli ztráty mnohonásobně vyšší přesto obránců rapidně ubývalo a pořádně nestíhali bránit a občas útočníci i pronikali do vesnice i když toto se stával jen velmi vzácně a když už se jim to povedlo tak je velmi rychle vytlačily. Ke sklonku večera byl šlechtic zraněn ale dále žil a obráncům se podařilo vesnici udržet celou noc a ráno se útočníci s táhli aby se připravily na poslední a zdrcující úder. Šlechtic dostal skvělý nápad a tak postavily druhé malé opevnění a do prostoru mezi 1. Zdevastovaným a 2. Zatím celým opevněním rozmístily úctyhodný počet pastí který měl nepřítele zdržet zároveň šlechtic navrhl aby se z místního lesíka ve vesnici pokusily nasbírat co nejvíce smůly. Smůly v lesíku bylo velmi málo ale kovář občas smůlu používal proti zlodějům a měl jí plnou káď tuto smůlu roztavily a připravily na použití proti nepříteli. Šlechtic se tentokrát boje neúčastnil jelikož mu to jeho zranění neumožňovalo. Díky tomuto nápadu se s obrovskými ztrátami podařilo město ubránit a i když tento šlechtic bohužel po boji podlehl svým zraněním.
Ale dříve než se tak stalo vynachválil si jak statečně si počínali tito vesničané a nechal rozeslat posli se zprávami ke svým dostatečně bohatým přátelům, kteří se přijeli na tuto vesnici podívat a zároveň se přišli s padlým šlechticem rozloučit. Přátelé se dohodli že šlechtice pohřbí v této vesnici a na jeho památku z této vesnice udělají velké obchodní centrum což nebude příliš obtížné vzhledem k bohatství jímž tato vesnice disponuje. Díky tomuto kroku se z této vesnice opravdu stalo jedno z největších středověkých obchodních center vůbec. Vesničané na památku tomuto velmi statečnému šlechtici postavily obrovský pomník který byl na jeho počest pokryt zlatem a diamanty jakožto odměna za to jak se mu podařilo proslavit tuto, předtím zcela nepotřebnou a zanedbatelnou, a nyní velmi prosperující vesnici proslavit a život v ní od základu změnit k lepšímu i když bohužel za cenu mnoha padlých jak vojáků tak i prostých vesničanů kteří se zasloužily o to že vesnice dostala svou druhou šanci na existenci
doufám že se vám tento příběh líbil
s pozdravem 83528001
Naposledy upraveno moderátorem:
