DeletedUser
Guest
Tento příběh, který vám chci napsat vítr zanesl vysoko k útrobám hor, kde za železnou branou v hlubokých jeskyních dodnes mocně duní kovaná ocel.
Pozn. Černý stín - Je v tomto příběhu označen za hordu krvežíznivých vojáků, jejich identita není známá.
Když černý stín se probral k životu, země jenž byla rozkvetlá se náhle změnila v krajinu zpustošenou nepřítelem a nemocnou morem. Stateční muži umírali v těžkých bojích. Děti, starci, ženy, celé vesnice byli srovnáni ze zemí. Boj už dávno prohráli a ty co zbyli přežívali v jeskyních kam černý stín nedosáhl nebo je spíše nevystopoval. Jednoho krásného večera, kdy vzpomínali nad ohništěm na staré časy, kdy popíjeli medovinu a ženy plné krásy. Náhle povstal z ohně rytíř na mohutném koni co svými rohy na helmě připomínal samotného ďábla. Muži jen mlčky koukali o po dál na ten přízrak co znenadání se objevil a sledovali co bude dál.Najednou rytíř prohlásil "Válečníci. Sevřete v rukou meče, sekyry a štíty. Nastal čas zúčtováni. Než zbraně utichnou a poslední výbuch s ozvěnou se vrátí. Černý stín vás nemůže porazit". Muži však stáli a vzpomínají na své prohry, na prohry svého srdce, svého přesvědčení. Ty časy, ano ty časy už nikdo nevrátí pokud nic neuděláme a proto budeme bojovat až do samotného konce, musíme přijmout hrdinskou smrt. " Veď nás statečný rytíři podřídíme se tvému přání a v rukou opět sevřeme meče, sekery a štíty i předci v dávných dobách hrdě bojovali a umírali v boji za práva svých národů. My musíme jít po stopách svých předků, nesmíme nechat svou zem podlým nepřátelům a už ne těmto černým stínům už dávno jsme překročili svůj strach ze smrtí". Tajemný rytíř se jen mlčky pousmál a vedl hrstku mužů do bitvy, která měla rozhodnout o osudu celé země. Rychle se míhají meče, jako blesky, které zešílely a zběsile drtí helmy a štíty nepřátel na bojišti vládne zmatek a zní třeskot zbraní, dunění ostří těžkých válečných seker. Mnoho krve stálo vítězství. Unaveni a zesláblý bojem však dokázali porazit nepřítele a vydobyli si svou svobodu. Ale kam se poděl ten tajemný rytíř co je vedl do boje. Náhle se před nimi znova objevil a jeden muž se ho ptá. " Co jsi vlastně zač ? Vděčíme ti za naší svobodu, kterou jsi nám pomohl si vydobýt" Rytíř chvíli pozoroval onoho muže co se ptá a jen tajemným hlasem povídá." Před dávnými časy jsem se dostal do světa snů a propadl do nevšedních dnů, svou duši jsem upsal katu jménem strach dlouho jsem nemohl vidět bílou záři a pochod vítězstvím a přesto jsem měl ostrou čepel a pevný štít, přilbu s erbem a urozenou krev, však má smysl svobodná padla na kolena, kdysi jsem opustil bratry sví co padli pro vítězství. Se svou hlavou skloněnou jsem chodil nocí tmou měl jsem o svůj život strach a tak jsem utekl z boje sám až dodnes jsem splácel krutou daň, zahynul jsem v jiné bitvě osamocen, tak jako já nechal umřít bratry sví. Dostal jsem však šanci zbavit se prokletí a proto jsem se vrátil" A jen co dořekl tato slova zmizel a nikdo ho více nespatřil. Dlouho o něm putovali pověsti a lidé ho začali přezdívat " Temný šlechtic". Znovu nastala doba, kdy nepřítel útočí ze všech stran je čas opět pozvednout rezavé meče, sekyry a štíty a ať vystoupí ten co dovede nás k vítězství............
Jenže tajemný rytíř se už nikdy neukáže jelikož v bitvě, kde si i on vydobyl svou svobodu byl těžce raněn a před očima ostatních by umřel a proto náhle i zmizel.
Pozn. Černý stín - Je v tomto příběhu označen za hordu krvežíznivých vojáků, jejich identita není známá.
Když černý stín se probral k životu, země jenž byla rozkvetlá se náhle změnila v krajinu zpustošenou nepřítelem a nemocnou morem. Stateční muži umírali v těžkých bojích. Děti, starci, ženy, celé vesnice byli srovnáni ze zemí. Boj už dávno prohráli a ty co zbyli přežívali v jeskyních kam černý stín nedosáhl nebo je spíše nevystopoval. Jednoho krásného večera, kdy vzpomínali nad ohništěm na staré časy, kdy popíjeli medovinu a ženy plné krásy. Náhle povstal z ohně rytíř na mohutném koni co svými rohy na helmě připomínal samotného ďábla. Muži jen mlčky koukali o po dál na ten přízrak co znenadání se objevil a sledovali co bude dál.Najednou rytíř prohlásil "Válečníci. Sevřete v rukou meče, sekyry a štíty. Nastal čas zúčtováni. Než zbraně utichnou a poslední výbuch s ozvěnou se vrátí. Černý stín vás nemůže porazit". Muži však stáli a vzpomínají na své prohry, na prohry svého srdce, svého přesvědčení. Ty časy, ano ty časy už nikdo nevrátí pokud nic neuděláme a proto budeme bojovat až do samotného konce, musíme přijmout hrdinskou smrt. " Veď nás statečný rytíři podřídíme se tvému přání a v rukou opět sevřeme meče, sekery a štíty i předci v dávných dobách hrdě bojovali a umírali v boji za práva svých národů. My musíme jít po stopách svých předků, nesmíme nechat svou zem podlým nepřátelům a už ne těmto černým stínům už dávno jsme překročili svůj strach ze smrtí". Tajemný rytíř se jen mlčky pousmál a vedl hrstku mužů do bitvy, která měla rozhodnout o osudu celé země. Rychle se míhají meče, jako blesky, které zešílely a zběsile drtí helmy a štíty nepřátel na bojišti vládne zmatek a zní třeskot zbraní, dunění ostří těžkých válečných seker. Mnoho krve stálo vítězství. Unaveni a zesláblý bojem však dokázali porazit nepřítele a vydobyli si svou svobodu. Ale kam se poděl ten tajemný rytíř co je vedl do boje. Náhle se před nimi znova objevil a jeden muž se ho ptá. " Co jsi vlastně zač ? Vděčíme ti za naší svobodu, kterou jsi nám pomohl si vydobýt" Rytíř chvíli pozoroval onoho muže co se ptá a jen tajemným hlasem povídá." Před dávnými časy jsem se dostal do světa snů a propadl do nevšedních dnů, svou duši jsem upsal katu jménem strach dlouho jsem nemohl vidět bílou záři a pochod vítězstvím a přesto jsem měl ostrou čepel a pevný štít, přilbu s erbem a urozenou krev, však má smysl svobodná padla na kolena, kdysi jsem opustil bratry sví co padli pro vítězství. Se svou hlavou skloněnou jsem chodil nocí tmou měl jsem o svůj život strach a tak jsem utekl z boje sám až dodnes jsem splácel krutou daň, zahynul jsem v jiné bitvě osamocen, tak jako já nechal umřít bratry sví. Dostal jsem však šanci zbavit se prokletí a proto jsem se vrátil" A jen co dořekl tato slova zmizel a nikdo ho více nespatřil. Dlouho o něm putovali pověsti a lidé ho začali přezdívat " Temný šlechtic". Znovu nastala doba, kdy nepřítel útočí ze všech stran je čas opět pozvednout rezavé meče, sekyry a štíty a ať vystoupí ten co dovede nás k vítězství............
Jenže tajemný rytíř se už nikdy neukáže jelikož v bitvě, kde si i on vydobyl svou svobodu byl těžce raněn a před očima ostatních by umřel a proto náhle i zmizel.
Naposledy upraveno moderátorem:
