DeletedUser40821
Guest
Šlechtic Marek z vesnice Osada
Dlouho předlouho trvají válečné spory mezi sir Janem Udatným a Lordem ze severu. Při bojích zemřelo již tisíce vojáků, ať už mužů se sekerami, či kavaleristé na koních. Konflikt neznal konce, i když to už několikrát vypadalo že vyhraje jeden či druhý. Mnohokrát se snažil usadit šlechtice Lord ze severu, ale Jan měl dobré a kvalitním vojevůdcem vedené vojsko.Přesuňme se jak se žilo v jejich vesnicích. Ve vesnici Osada, ve které vládl Jan Udatný, trpěli lidé velikou bídou. Král veškeré vytěžené suroviny dával do vojska. Král měl jediného spojence, který vojsko nikdy nikomu nedával. V této vesnici žil i venkovský chlapec jménem Marek. Ve druhé vesnici jménem Vesnice bohatýrů vládl Lord ze severu, který sem přišel z Ruska. Lidé ve vesnici žili dobře, byli bohatí a vojsko měli také silné. Dokonce narozdíl od Osady měli vystavěný dvůr na výchovu šlechticů.
Po bitvě, ve které umřeli Janpvi všichni vojáci, nevěděl, co má dělat. Přežil mu pouze jeho vojevůdce sir Paladin. Zkusil žádat svého spojence o vojsko, ale ten mu nevyhověl. Tak se rozhodl, že ho zkusí požádat o suroviny. Spojenec mu je byť nerad, ale dal, protože viděl v jaké svízelné situaci jeho spojenec je. Jan dal budovat velké vojsko a i pánský dvůr, aby zkusil alespoň jednou dobýt vesnici nepřítele.
Dal tedy ve své vesnici hledat muže, který je odvážný a schopný vládnout ve vesnici. V té době bylo Markovi právě osmnáct let, tak si ho Janovi poddaní vybrali, že ho vyučí, jak správný šlechtic býti. Celá rodina pro něj plakala, bála se jeho smrti. Marek však rodičům řekl, že se jistě vrátí. Na pánském dvoře ho přijali Jan a sir Paladin, se kterým by měl v budoucnu vyhrávat slavné bitvy.
Král a jeho poddaní mu řekli, co bude jeho úkolem. Nezbývalo nic jiného než začít výcvik. Samotný výcvik trval dva měsíce a další měsíc plánoval s Paladinem vojenskou taktiku. V této době i protějšek Jan Lord ze severu budoval ještě silnější armádu než kdykoliv předtím.
Lord ze severu pravidelně špehoval Osadu, aby mu Jan nemohl ublížit. Vždy Jan poslal vpjáky pryč, aby Lord nevěděl, jak velkou armádu skrývá. Tentokrát však se Jan zúčastnil městské slavnosti a nestihl vojáky poslat pryč za kopec. Lorda ze severu to silně rozhořčilo a chystal velký útok. Nejprve povolal všechny vojáky ať se připraví a posléze vojáci pochodovali směr Osada. Mezi vojáky byli ať už sekerníci a kavaleristé tak i muži s beranidlem.
Šlechtic Marek v té době pobýval u svých rodičů a také u své milé Magdaleny. Rodiče pozvali Marka a Magdalenu na velkou večeři. Když se začal podávat hlavní chod, přiběhl sir Paladin říct Markovi, že útočí cizí vojsko, a že musí okamžitě pryč s ostatními vojáky. Marek se zeptal, zda-li nemůže vzít i svou milou, ale Padin řekl, že jde jenom on. Inu, tak vojsko Jan Udatného kráčelo pryč z vesnice. Po dvou hodinách přiběhl za nimi náhodný obyvatel, že bitva skončila. Tak šli vojáci zpět. Už z dálky viděli jak vesničané stojí před vesnicí a za nimi je město v plamenech. První o co se Marek zajímal, jestli tady je Magdalena. Jeho matka mu řekla, že ji nějaký sekerník přepadl odvezl si ji do vesnice. Jakmile se to dozvěděl požadoval opětovný útok.
Když vojsko Lorda ze severu kráčelo směrem k jeho vesnici král je vítal už z dálky a poznal, že se vojáci Marka schovali. Po hodině k němu přišel sekerník nesoucí Magdalenu. ,,Kdo to je?" zeptal se Lord. ,,To je Markova milá'' odpověděl sekerník. Lord ihned pochopil, že je mrtvá a dal rekrutovat obranné vojsko, protože očekával velký útok. Učinil také velké zjištění, že vyšpehoval Osadu. Vycházelo mu že i s podporami vychází jeden jeho voják na dva nepřítelovi. Lord dal také Magdalenu do rakve a uložil do kostela.
V Osadě se projednávalo jak nejúčiněji zaútočit. Dohodli se na tom, že vojsko rozdělí na tři části-jednu vedenou Markem, druhou sirem Paladinem a třetí Janem Udatným. Po projednání strategie a termínu útoku se začali všichni vojáci plně zbrojit.
Nastal ten den, kdy vojsko Jana Udatného má zaútočit na Vesnici bohatýrů. Vojáci se brzy z rána shromáždili před hradbami a ujasnili si poslední nejasnosti a dodávali si navzájem sebevědomí. Jan věděl, že pokud prohrají tuto velkou bitvu, tak prohrají tuto dlouhou válku. Po hodině se již vydali vojáci na cestu.
Sotva se překročili kopec, už se ve vesnici nepřítele rozeznělo ostražné troubení, že se nepřátelé blíží. Polovina Lordových vojáků stála před hradbami a čekalo až se jedna část Janova vojska přiblíží. První se blížila část samotného Paladina. Bitva tedy začala, byla to velmi nelítostná řež, kterou by nikdo nechtěl zažít. Paladinovo vojsko nezvládalo odpor nepřátel a tak povolalo Janovo vojsko, aby mu pomohl v té chvíli se s Markem začali dít divné věci.
Marek cítil možnost proniknout do vesnice a osvobodit svoji milou, ovšem nevěděl, že je posmrti. Utekl tedy nenápadně od vojska přes bitevní pole se dostal až k hradbám. Vojáci jeho skupiny se rozprchli na všechny strany a nikdy se zpět do Osady nevrátili. Marek rozkázal zbořit hradby. Po těžké námaze se to mužům u beranidel povedlo. Marek neomylně zamířil ke kostelu, protože věděl z vyprávění, že se pod kostelem nachází úkryt.
Na bojišti se děli mezitím velké věci. Sir Paladin bohužel zemřel a s ním i jeho družina. S Janovým vojskem to vypadalo také bledě. Zbývalo mu už jen 100vojáků a okolo spoustu nepřátel. Netrvalo dlouho zbytek vojáků z Osady také padl.
Marek byl již u dveří kostela. Když uslyšel vítězné troubenï obránců, tak si z toho nic nedělal. Pomalu se dostal dovnitř kostela a uviděl rakev, řekl si, že někdo zemřel, ale nevěděl kdo. Dal se tedy do hledání vchodu do podzemí. Nic však nenašel. Náhle se otevřely dveře do kostela a v nich Lord ze severu. Jan už šahal po meči, ale Lord ukázal na rakev. Marek se do ní podíval a spatřil svoji milou Magdalenu. V tuto chvíli už vzal meč, ale místo útoku na Lorda, se sám sebe probodnul. Tak skončilo vyprávění o Markovi z vesnice Osada.
Jistě by vás zajímalo co bylo potom. Marek a Magdalena byli pohřbeni. Lord ze severu stihl dobýt Osadu. Ale potom přišel veliký mor, při kterém vymřeli všichni z Osady i Vesnice bohatýrů.
Doufám, že se vám můj příběh líbil a děkuji za pozornost Lord Keltus