DeletedUser44186
Guest
NOCI UPIJE, DNE NEPŘIDÁ
"Máme nabroušená kopí?!" křiklavě zahýkal postarší hlas z nádvoří k mladému učni Kainovi, jehož píle byla inspirující, ovšem koho inspiruje sirotek. "Zde pane. Ostrých tucet kopí" vybídl urostlý tmavovlasý modrook.
Tehdy nic nenasvědčovalo tomu co přijde. Opak je pravdou. Přišli z nedaleké vsi, špehové. Ukrývajíc se za oknem nepovšimnutý, oni prošli kolem. To byla předzvěst neštěstí. Šest dní statečně město odolávalo. Sedmý den mladý Kain opustil svůj domov, nebyl nikdo pro koho zůstávat a čekat na smrt. Jediná památka dětská byl kapesník s iniciály “D.K.”.
Sever byl málo obydlen, rozhodl se začít znovu. Klaipeda, město rozkvětu a obchodu, mrazu a lesních plodů, banditů. A jednoho nevěstince. "Jednu medovinu" požádal v první den dívajíce se na jednu z žen. Byla zvláštní ta rudovlasá z panen. Vášnivá, nezkrotná, kurážná, jakoby nepatříce sem. Neoslovil ji. Po čase zjistil jméno, Lucie.
Jednoho večera vracejíce se z kovárny zaslechne křik. Křik! Nouze volání. Tasil meč a utíkajíc se mu honilo v hlavě “bandité? Průzkumníci? Špehové?”. Ona dívka nebyla nikdo jiný než Lucie.
Tehdy nic nenasvědčovalo tomu co přijde. Opak je pravdou. Přišli z nedaleké vsi, špehové. Ukrývajíc se za oknem nepovšimnutý, oni prošli kolem. To byla předzvěst neštěstí. Šest dní statečně město odolávalo. Sedmý den mladý Kain opustil svůj domov, nebyl nikdo pro koho zůstávat a čekat na smrt. Jediná památka dětská byl kapesník s iniciály “D.K.”.
Sever byl málo obydlen, rozhodl se začít znovu. Klaipeda, město rozkvětu a obchodu, mrazu a lesních plodů, banditů. A jednoho nevěstince. "Jednu medovinu" požádal v první den dívajíce se na jednu z žen. Byla zvláštní ta rudovlasá z panen. Vášnivá, nezkrotná, kurážná, jakoby nepatříce sem. Neoslovil ji. Po čase zjistil jméno, Lucie.
Jednoho večera vracejíce se z kovárny zaslechne křik. Křik! Nouze volání. Tasil meč a utíkajíc se mu honilo v hlavě “bandité? Průzkumníci? Špehové?”. Ona dívka nebyla nikdo jiný než Lucie.
Kolik hrdinů, kolik vrahů
nalezlo odvahu
ženu Lucii pomilovat,
svůj život obětovat.
I mladý Kain se pobláznil,
když krasavici zachránil.
Ona k němu plna vděku
nechtěla vlést pod deku.
Lucie však slabost měla,
po čase s ním souložila,
kdežto on nevědíc co se stane
bláznivě, zamilovaně,
život vzal si ze žalu,
když viděl jí zas u baru
jak vábí nové mládě.
V noci upila ta žena prokletá
z žalu, medovinou opitá.
Oči vyřízla si ze smutku,
však navzdory jejímu zármutku,
doufaje, že dne už nepřidá
se stala věc nezvyklá.
Ráno ovšem v záři slunce
Kaina mrtvého v řece, v hloubce
viděla.
I tentokráte noci upila
mladého statného zabila,
avšak dne mu více nepřidá.
Naposledy upraveno moderátorem:
