- Počet poděkování
- 1
Ve středověkém království, v malebné vesničce Žirovnice, se rozkládal honosný panský dvůr mladého šlechtice Tomáše Štítného ze Štítného. Tento urozený pán, známý svou pohostinností a dobrým srdcem, se rozhodl pozvat svého přítele Marka Edelmana na soukromou zahradní hostinu. Marek byl statečným paladinem, který vždy stál na straně spravedlnosti a řádu, a proto si šlechtic řekl, že si takovéto pozvání Marek zaslouží.
Byl krásný letní den, kdy na nebi nebyl jediný mráček a Marek dorazil na dvůr v podvečer na svém ušlechtilém oři. Tomáš ho uvítal spolu se svými dvěma věrnými strážnými, se kterými měl šlechtic též kamarádský vztah a dovolil jim hostiny se zúčastnit. Všichni čtyři se usadili v rozkvetlé zahradě, kde na ně čekalo pečené prase a bohaté množství lahodných pokrmů. Hlavním bodem hostiny byla však výborná pálenka proslulá svou silou, jedinečnou chutí a pravilo se o ní, že ji vyrábí samotní trpaslíci ukrytí v nedalekých horách.
Všichni se celý večer náramně bavili a hodovali. Trpasličí alkohol byl však zrádný. Po několika sklenkách se statečný paladin Marek ocitl opřený hlavou o stůl a začal zvracet mezi nohy na zem. Tomáš, který byl také notně opilý, přicházel právě s dalšími dobrotami. Když spatřil svého přítele ve stavu tak neblahém, zvedl se mu žaludek také a hodil dlouhou šavli až k nohám svých strážných. Strážní, vyděšení z chaosu a notně ovlivněni silou trpasličího šnapsu, se rozhodli utéct a nechali svého pána i paladina napospas osudu.
Oba, značně omámení alkoholem, se po čase zvedli a podepírajíc se navzájem se dostali do Tomášova domu, kde se neschopni pokračovat dál k postelím, svalili na zem. Jejich stav byl žalostný, ale alespoň nezůstali pod širým nebem. Po krátkém spánku přišla do místnosti Tomášova matka. Když uviděla ten strašlivý výjev, zařvala:
"Proboha Tomino!"
Tomáš se sice probudil, ale nic neviděl, neboť měl na hlavě dřevěné vědro, čemuž se právě vzbuzený paladin začal burácivě smát. Smích mu ale vydržel jen chvilku. Matka, rozzuřená a pohoršená stavem, ve kterém našla svého syna a jeho přítele, popadla březové koště a začala je oba mlátit hlava nehlava. I statný Marek, který se nikdy nesetkal s tak silným protivníkem jako byla právě šlechtična, utíkal co mu nohy stačily.
Dokonce na dvoře nechal i svého koně, neb každý správný paladin ví, že ani zbytkový alkohol za otěže nepatří.
Byl krásný letní den, kdy na nebi nebyl jediný mráček a Marek dorazil na dvůr v podvečer na svém ušlechtilém oři. Tomáš ho uvítal spolu se svými dvěma věrnými strážnými, se kterými měl šlechtic též kamarádský vztah a dovolil jim hostiny se zúčastnit. Všichni čtyři se usadili v rozkvetlé zahradě, kde na ně čekalo pečené prase a bohaté množství lahodných pokrmů. Hlavním bodem hostiny byla však výborná pálenka proslulá svou silou, jedinečnou chutí a pravilo se o ní, že ji vyrábí samotní trpaslíci ukrytí v nedalekých horách.
Všichni se celý večer náramně bavili a hodovali. Trpasličí alkohol byl však zrádný. Po několika sklenkách se statečný paladin Marek ocitl opřený hlavou o stůl a začal zvracet mezi nohy na zem. Tomáš, který byl také notně opilý, přicházel právě s dalšími dobrotami. Když spatřil svého přítele ve stavu tak neblahém, zvedl se mu žaludek také a hodil dlouhou šavli až k nohám svých strážných. Strážní, vyděšení z chaosu a notně ovlivněni silou trpasličího šnapsu, se rozhodli utéct a nechali svého pána i paladina napospas osudu.
Oba, značně omámení alkoholem, se po čase zvedli a podepírajíc se navzájem se dostali do Tomášova domu, kde se neschopni pokračovat dál k postelím, svalili na zem. Jejich stav byl žalostný, ale alespoň nezůstali pod širým nebem. Po krátkém spánku přišla do místnosti Tomášova matka. Když uviděla ten strašlivý výjev, zařvala:
"Proboha Tomino!"
Tomáš se sice probudil, ale nic neviděl, neboť měl na hlavě dřevěné vědro, čemuž se právě vzbuzený paladin začal burácivě smát. Smích mu ale vydržel jen chvilku. Matka, rozzuřená a pohoršená stavem, ve kterém našla svého syna a jeho přítele, popadla březové koště a začala je oba mlátit hlava nehlava. I statný Marek, který se nikdy nesetkal s tak silným protivníkem jako byla právě šlechtična, utíkal co mu nohy stačily.
Dokonce na dvoře nechal i svého koně, neb každý správný paladin ví, že ani zbytkový alkohol za otěže nepatří.