DeletedUser42771
Guest
Novoroční oslavy a den poté v mé vesnici
Byl zimní večer, koně ve stájích již spali, první noční pták vylétl ze svého hnízda a hvězdy svítily na cestu potulným obchodníkům. Jen vzdálený smích lidí rušil klid a mír v tiché noční krajině. Ten večer byl něčím zvláštní, neobyčejný. Oslavoval se totiž příchod nového roku, na hranicí zavládl mír a klid, ve vesnicích se hodovalo, vesničané opékali kance a pili nejlepší víno, děti mimořádně nešly spát a natěšeně očekávaly příchod dalšího roku.
Ve vesnici "001 Spapaný Banán" byly oslavy v plném proudu už celé dva dny, sjeli se sem vesničané zblízka, například z "062 Tedík Plete Kakao
", "065 Tedík Maže Medík" nebo "075 Kočička Spadla do Trička", ale i hráči z daleka, například koblížek Ringišpir či medový král Sonnýček, kteří všichni dorazili, aby s frajerem Tadeášem společně oslavili příchod nového roku.Slavilo se již druhou noc, víno teklo proudem a zásoby kanců se značně zužovaly. Opilí vesničané opravdu vyváděli, z legrace zbourali část hradeb a v nedaleké vesnici "009 Toaletní Papír" zalili celý lom na těžbu hlíny medem.
Jen Tadeáš s Ringišpirem se toho zalévání medem nezúčastnili, co tu noc spolu dělali je tajemství.
Na nový rok ráno zavládla v celé vesnici kocovina. Bolest hlavy a novoroční předsevzetí "Už nikdy nebudu pít!" byly všudypřítomné. Vesnice vypadala jako satamovi vesnice po naší celokmenovce, hradby byly pobořené a na nádvoří polehávali zdánlivě mrtví vesničané.
Odpoledne přišla řada na sčítání obětí této velké oslavy. Dva lidé byli bohužel zavaleni při shazování hradeb, tři lidé spadli do studny při vylovování vajglů, na místního faráře prý spadl kostel když se snažil odpálit rachejtle (ale je to divné, na tomto světě kostely nejsou) a Sonýček se utopil v medu při zalévání lomu na těžbu hlíny.
No, vlastně to byl jen další obyčejný Silvestr, akorát Tadeášek bude letos plnoletý a konečně se mu ve kmeni nebudou smát
Závěrem bych chtěl předem poděkovat za první, druhé i třetí místo v této soutěži, vím, že mám opravdu talent na psaní příběhů podle skutečných událostí, ale i tak to zahřeje u srdíčka
také bych chtěl poděkovat své mamince, svému tatínkovi, své babičce i druhé babičce, svému dědovi a i druhému dědovi, svému bratrovi, své kočce, svému psovi, svému kocourovi, svému morčeti, své profesorce češtiny, svým spolužákům a hlavně a především paní bufíkové, protože bez nich bych nebyl nic S pozdravem tadeas ix.