DeletedUser2029
Guest
Výpočetní vzorec - jak se počítá boj, kdo vyhraje, počty ztrát.
Varování Výpočty platí pro světy s luky. Se třemi typy jednotek (pěchota, jízda, luky). Neplatí pro světy, kteří nemají lučištníky, které se počítají jinak.
Při výpočtu boje hrají obrovskou roli typy jednotek - pěchota, jízda, luky. Při útoku jde každý typ jednotek (pěchota, jízda, luky) sám za sebe, při obraně se brání mixovaně. (Příklad: Vždy útočí pospolu šermíři, sekerníci a beranidla. Obdobně, pospolu jede LK a TK.)
Dále jsou pro výpočet boje důležité už konkrétní hodnoty útočných a obranných čísel. Když dojde k boji, pro útočící jednotky se použijí pouze útočná čísla, pro bránící se jednotky se berou pouze obranná čísla dle typu, proti kterému se brání. (Poznámka: Znamená to, že obranná čísla jednotek v útoku se vůbec nepoužijí. A obdobně, útočná čísla bránících se jednotek nehrají vůbec žádnou roli).
----------
Teorie.
Jak probíhá vlastní výpočet boje.
Pro útočící jednotky se spočítá poměr síly útoku typů (pěchoty, kavalerie a luků). Tímto poměrem se rozdělí jednotky v obraně a každému typu útoku se brání odpovídající poměr jednotek v obraně. A pro každý typ jednotek útočících se dělá samostatný výpočet. Příklad. Je-li v útoku 60% síly kavalerie a 40% pěchoty, znamená to, že při výpočtu se bude 60% jednotek v obraně bránit "samostatnému" nájezdu kavalerie (a použije se obranné číslo proti kavalerii) a 40% jednotek v obraně se postaví útočící pěchotě. Rozdělení obrany je rovnoměrné na každou jednotku (tedy třeba 60% kopiníků, 60% TK, ...)
Síla útočících jednotek se už logicky počítá jako suma násobků počtu jednotek (seker,LK,...) a odpovídajícího útočného čísla. Síla obranných jednotek se obdobně počítá jako suma násobků jednotek a obranného čísla (přičemž obranné číslo se bere vždy proti odpovídajícímu typu útočných).
Proběhne tedy kolo tři nezávislých výpočtů - proti kavalerii, pěchotě a lukům. Každý typ, každý výpočet, bude mít své celkové útočné číslo a odpovídající celkové obranné číslo. Ten, kdo má vyšší vyhrává. Mohou nastat případy:
- Pro všechny tři typy vyhrál útočník. Pak je hotovo, jasno. Dojde jen k výpočtu ztrát.
- Obdobně, vyhraje-li všechny tři typy obránce, není potíž. Dojde jen k výpočtu ztrát.
- Nerozhodný výsledek pro některý typ, když se obranné číslo rovná útočnému, můžeme pro výpočty zahrnout jako jednoduchý případ - obě strany přijdou o všechny jednotky (pro daný typ útoku) a není třeba dalších výpočtů (daného typu). To platí i třeba když některý typ (třeba pěchota) v útoku chybí. Pak je to 0 proti 0. (Protože útoku se postaví jen odpovídající procento obrany - a má-li pěchota v útoku zastoupení 0%, postaví se proti ní zase jen 0% obranných jednotek).
- V případě, že některý typ (pěchoty, kavalerie, luky) vyhraje obránce a některý útočník, řeší se to tak, že se spočítají ztráty a proti sobě znovu nastoupí dvě armády (zbytků) jednotek a celé kolo se opakuje, klidně vícekrát, dokud jedna ze stran nebude mít na svém kontě 0 jednotek. Může tak interně proběhnout i několik kol, než je znám konečný výsledek.
--------
Výpočet ztrát.
Ztráty se počítají pro každý ze tří typů útoků samostatně. Nicméně pokaždé stejným způsobem. A také stejně, bez ohledu vyhraje-li obránce či útočník - styl výpočtu zbylých jednotek je stejný. Pro jednoduchost budu pro další výklad předpokládat, že vyhrál útočník - celkové útočné číslo pro daný typ bylo větší než celkové obranné číslo proti danému typu. Ale stejným způsobem by se počítalo, vyhrál-li by obránce.
Ztráty nejsou absolutní či dané prostým poměrem. Jsou menší, nelineární. Znamená to, že čím více převýšila síla útoku sílu obrany, tím menší ztráty bude mít. Koeficient ztrát je dán poměrem síly obrany a síly útoku (to by bylo lineární) násobené navíc odmocninou poměru síly útoku a obrany (nelinearita). Příklad. Bude-li síla útoku 100.000 a síla obrany 50.000, je výsledný koeficient roven 50.000/100.000 * sqrt(50.000/100.000) = 0.5 * 0.7071... = 0.3535... Tedy, dvojnásobně převyšující útok nebude mít ztráty 50%, ale jen 35.35%.
Ztráty jsou následně na jednotky rozděleny rovnoměrně. Útočila-li zároveň LK a TK (počítá se dohromady, jde o stejný typ - jízdu) tak je-li koeficient ztrát třeba 0.3535, dojde ke ztrátě 35.35% LK i ke ztrátě 35.35% TK. Tady už nehraje roli ani útočné číslo jednotky. Poznámka: Pochopitelně tento koeficient je jiný pro každý typ útoku - kavalerii, pěchotu a luky - každý probíhá v samostatném výpočtu a každý má jiná procenta ztrát.
--------
Pro informaci. Počty lidí ze selského dvora (kolik jaká jednotka zabírá) nehrají ve výpočtech boje roli. (Jen nepřímo - spolu se stupněm selského dvora určují horní limit jednotek útoku).
Varování Výpočty platí pro světy s luky. Se třemi typy jednotek (pěchota, jízda, luky). Neplatí pro světy, kteří nemají lučištníky, které se počítají jinak.
Při výpočtu boje hrají obrovskou roli typy jednotek - pěchota, jízda, luky. Při útoku jde každý typ jednotek (pěchota, jízda, luky) sám za sebe, při obraně se brání mixovaně. (Příklad: Vždy útočí pospolu šermíři, sekerníci a beranidla. Obdobně, pospolu jede LK a TK.)
Dále jsou pro výpočet boje důležité už konkrétní hodnoty útočných a obranných čísel. Když dojde k boji, pro útočící jednotky se použijí pouze útočná čísla, pro bránící se jednotky se berou pouze obranná čísla dle typu, proti kterému se brání. (Poznámka: Znamená to, že obranná čísla jednotek v útoku se vůbec nepoužijí. A obdobně, útočná čísla bránících se jednotek nehrají vůbec žádnou roli).
----------
Teorie.
Jak probíhá vlastní výpočet boje.
Pro útočící jednotky se spočítá poměr síly útoku typů (pěchoty, kavalerie a luků). Tímto poměrem se rozdělí jednotky v obraně a každému typu útoku se brání odpovídající poměr jednotek v obraně. A pro každý typ jednotek útočících se dělá samostatný výpočet. Příklad. Je-li v útoku 60% síly kavalerie a 40% pěchoty, znamená to, že při výpočtu se bude 60% jednotek v obraně bránit "samostatnému" nájezdu kavalerie (a použije se obranné číslo proti kavalerii) a 40% jednotek v obraně se postaví útočící pěchotě. Rozdělení obrany je rovnoměrné na každou jednotku (tedy třeba 60% kopiníků, 60% TK, ...)
Síla útočících jednotek se už logicky počítá jako suma násobků počtu jednotek (seker,LK,...) a odpovídajícího útočného čísla. Síla obranných jednotek se obdobně počítá jako suma násobků jednotek a obranného čísla (přičemž obranné číslo se bere vždy proti odpovídajícímu typu útočných).
Proběhne tedy kolo tři nezávislých výpočtů - proti kavalerii, pěchotě a lukům. Každý typ, každý výpočet, bude mít své celkové útočné číslo a odpovídající celkové obranné číslo. Ten, kdo má vyšší vyhrává. Mohou nastat případy:
- Pro všechny tři typy vyhrál útočník. Pak je hotovo, jasno. Dojde jen k výpočtu ztrát.
- Obdobně, vyhraje-li všechny tři typy obránce, není potíž. Dojde jen k výpočtu ztrát.
- Nerozhodný výsledek pro některý typ, když se obranné číslo rovná útočnému, můžeme pro výpočty zahrnout jako jednoduchý případ - obě strany přijdou o všechny jednotky (pro daný typ útoku) a není třeba dalších výpočtů (daného typu). To platí i třeba když některý typ (třeba pěchota) v útoku chybí. Pak je to 0 proti 0. (Protože útoku se postaví jen odpovídající procento obrany - a má-li pěchota v útoku zastoupení 0%, postaví se proti ní zase jen 0% obranných jednotek).
- V případě, že některý typ (pěchoty, kavalerie, luky) vyhraje obránce a některý útočník, řeší se to tak, že se spočítají ztráty a proti sobě znovu nastoupí dvě armády (zbytků) jednotek a celé kolo se opakuje, klidně vícekrát, dokud jedna ze stran nebude mít na svém kontě 0 jednotek. Může tak interně proběhnout i několik kol, než je znám konečný výsledek.
--------
Výpočet ztrát.
Ztráty se počítají pro každý ze tří typů útoků samostatně. Nicméně pokaždé stejným způsobem. A také stejně, bez ohledu vyhraje-li obránce či útočník - styl výpočtu zbylých jednotek je stejný. Pro jednoduchost budu pro další výklad předpokládat, že vyhrál útočník - celkové útočné číslo pro daný typ bylo větší než celkové obranné číslo proti danému typu. Ale stejným způsobem by se počítalo, vyhrál-li by obránce.
Ztráty nejsou absolutní či dané prostým poměrem. Jsou menší, nelineární. Znamená to, že čím více převýšila síla útoku sílu obrany, tím menší ztráty bude mít. Koeficient ztrát je dán poměrem síly obrany a síly útoku (to by bylo lineární) násobené navíc odmocninou poměru síly útoku a obrany (nelinearita). Příklad. Bude-li síla útoku 100.000 a síla obrany 50.000, je výsledný koeficient roven 50.000/100.000 * sqrt(50.000/100.000) = 0.5 * 0.7071... = 0.3535... Tedy, dvojnásobně převyšující útok nebude mít ztráty 50%, ale jen 35.35%.
Ztráty jsou následně na jednotky rozděleny rovnoměrně. Útočila-li zároveň LK a TK (počítá se dohromady, jde o stejný typ - jízdu) tak je-li koeficient ztrát třeba 0.3535, dojde ke ztrátě 35.35% LK i ke ztrátě 35.35% TK. Tady už nehraje roli ani útočné číslo jednotky. Poznámka: Pochopitelně tento koeficient je jiný pro každý typ útoku - kavalerii, pěchotu a luky - každý probíhá v samostatném výpočtu a každý má jiná procenta ztrát.
--------
Pro informaci. Počty lidí ze selského dvora (kolik jaká jednotka zabírá) nehrají ve výpočtech boje roli. (Jen nepřímo - spolu se stupněm selského dvora určují horní limit jednotek útoku).
Naposledy upraveno moderátorem: