DeletedUser2029
Guest
200% větší útočná armáda nic neznamená.
1) Bylo tam dost beranidel? (tedy 213 pro opevnění 20, ...)?
2) Obranná armáda, pořádná, se staví cca 2* déle než útočná (plus-mínus). Takže, s hradbami, by měla vydržet alespoň 2 plné útoky. (I když pravda, obrana jde stohovat, ale i tak). Aby nebylo vyloženě výhodné požít buď jen útočnou či jen obrannou strategii. A aby se to muselo rozřešit až schopností a šikovností hráčů využít místní podmínky.
-----
Někdy to stojí i za to riziko (že neprojde s menším počtem útoků na jednu ves), ale plošně pokrýt větší plochu, více vesnic útoky a vyjde to tak lépe. Někdy je lépe prorazit v pár konkrétních vsích stůj co stůj (tedy, v rámci možností) a z nich pak vést výboje (či šlechtu) místně dál. Prostě, přizpůsobení se místním podmínkám.
Bez štěstí by to byla jen hloupá počítačová úloha se silně redukovanou strategií znalostí "okolí", stylu jeho chování a podobně. Protože by nebylo kde jak případně zariskovat a jakou míru rizika volit. Vše by sedělo do posledního kopiníka. Protože i možné podpory se dají spočítat (do jaké vzdálenosti jaké dorazí) a i s tím, třeba pomocí on-line špehování, počítat.
-----
Ostatně, v té mé odkazované diskusi právě oponuji jiným hráčům, že štěstí nelze zprůměrovat pro větší počty útoků. Že DK to mají zařízené pěkně. A ve chvíli, kdy už by průměrovat šlo, tak nastává období "padání hradeb", kde se opět nedá průměrovat.
1) Bylo tam dost beranidel? (tedy 213 pro opevnění 20, ...)?
2) Obranná armáda, pořádná, se staví cca 2* déle než útočná (plus-mínus). Takže, s hradbami, by měla vydržet alespoň 2 plné útoky. (I když pravda, obrana jde stohovat, ale i tak). Aby nebylo vyloženě výhodné požít buď jen útočnou či jen obrannou strategii. A aby se to muselo rozřešit až schopností a šikovností hráčů využít místní podmínky.
-----
Ano, přesně proto je štěstí. Bez štěstí by stačilo třeba 6 nebo 7. Nebo, ještě lépe, vyšpehovat a obratem (při)poslat tak akorát. A zbytek použít na další vsi.
Někdy to stojí i za to riziko (že neprojde s menším počtem útoků na jednu ves), ale plošně pokrýt větší plochu, více vesnic útoky a vyjde to tak lépe. Někdy je lépe prorazit v pár konkrétních vsích stůj co stůj (tedy, v rámci možností) a z nich pak vést výboje (či šlechtu) místně dál. Prostě, přizpůsobení se místním podmínkám.
Bez štěstí by to byla jen hloupá počítačová úloha se silně redukovanou strategií znalostí "okolí", stylu jeho chování a podobně. Protože by nebylo kde jak případně zariskovat a jakou míru rizika volit. Vše by sedělo do posledního kopiníka. Protože i možné podpory se dají spočítat (do jaké vzdálenosti jaké dorazí) a i s tím, třeba pomocí on-line špehování, počítat.
-----
Ostatně, v té mé odkazované diskusi právě oponuji jiným hráčům, že štěstí nelze zprůměrovat pro větší počty útoků. Že DK to mají zařízené pěkně. A ve chvíli, kdy už by průměrovat šlo, tak nastává období "padání hradeb", kde se opět nedá průměrovat.
Naposledy upraveno moderátorem:
