Lontro, to je zdejší problém, že prostě, když napíšeš cokoli negativního, tak je to tu bráno jako rýpání, bez ohledu na to, jestli to má logiku či dotyčnému přímo radíš, někdy je to házení hrachu na stěnu či pro dobrotu na žebrotu.
Ty i Biblos vytýkáte blbosti, kdybych tu měl napsat co mi vadí na uživatelích češtiny, tak bych tu musel napsat hodně dlouhý příspěvek, který by mi smazali, protože spamuji Lamačovi záložku, každopádně vadí mi jiné věci, ale je jich dost.
ardon
[SPOIL]Osobně beru slovo víš za lepší, než když někteří říkají viď, na to budu už za chvíli alergický asi já.
Na to mám taky dobrou vzpomínku, když jsem byl s Jollinar a během hodiny řekla to slovo po desáté, tak jsem se jí ptal, co to slovo znamená, podívala se na mě jak na idiota a řekla mi, že to je přece vidět, dívej, tak jsem jí řekl, že to slovo nepoužívám, ale že to podle mě je jednak rozkazovací způsob, ne oznamovací a není od slova vidět, ale vědět a spisovný ekvivalent je věz. Já to v ten moment nevěděl a šel jsem na to jen uvažováním, podle situací kdy lidi to slovo používají, a pak jsem si v časopisu Naší řeči našel, že se jedná původně o středočeský rozkazovací tvar slovesa vědět. To mě dostalo, jak jsem to já, který to slovo nepoužívá, vystihl význam toho slova, oproti někomu, kdo to říká celý život.
Škoda, že jsem se nevsadil, ale pochopitelně jsem si nevěřil a považoval jsem svoji pozici za horší.
ardon:cry
Tak to jsem napsal jenom k tomu, kdyby to někdo nevěděl a proč srovnávám daná slova, a že mi slovo víš až tak nevadí.
[SPOIL]Francouz protkává svou řeč stálým ‚n’est-ce pas‘ (není-li to?), na něž obyčejně ani odpovědi nečeká, Němec podobným ‚nicht wahr?‘, český měšťák, chce-li mluviti vznešeně, říká ‚není-liž pravda?‘, nespokojí-li se pouhým ‚ne?‘ nebo ‚pravda?‘ Jsou to vsuvky, jimiž vyzýváme posluchače aspoň k tichému, vnitřnímu souhlasu. Lid v středních Čechách říká ‚viď, viďte?‘ Je ku podivu, jak toto prosté slůvko našim povídkářům a romanopiscům není po chuti; i když vystihují prostý hovor, stále raději píší ‚že?‘ (na př.: Slečno, vy mne milujete, že? Zahradník-Brodský, Nové sebr. sp. 10, 210). To nešťastné viď je zkomolené stč. vědě (= vím), které se jako vsuvka v souvislé řeči již od dob stč. všelijak komolí ve všech našich nářečích (vedě, vedi, veď, viď, ved, vet a j.); proč na naše středočeské viď najednou zanevíráme? Pravda, je to slovo kleslé významem i zněním; ale je zkomolená věta ‚že‘, která řeč tak divně usekává, něco tak dokonalého?[/SPOIL][/SPOIL]