DeletedUser35182
Guest
Svítá. Hlasitá, uši rvoucí rána otřásla vesnicí, která se rozprostírá okolo hradu. Dřevěné palisády, které obíhají vesnici se v místě zásahu kamenem z katapultu tříští na kusy. Z kasáren se valí zástup vojáků k hradbám pomoci zadržet neúprosně se valící nepřátelský dav vojáků.
"To je tedy probuzení." Hrozivě procedí mezi zuby kapitán hlídky. "Ještě nestihl roztát sníh a už se na nás hrnou barbaři a nepřátelské armády jiných vesnic," dodal kapitán a pozvedl své kopí připravené na každý jeho smrtelný výpad.
Po dlouhém a neúprosném boji se schovaní vesničané vrací zpět z lesa do vesnice. To, co uvidí je dožene k slzám. Téměř celá vesnice byla zpustošena. Hradby byly zničené, dalo se jimi procházet sem a tam. Slaměné chatrče byly v plamenech. Sýpka skoro prázdná. Zranění vojáci hrdě bránící hradby leželi na nádvoří, kde je ošetřovaly místní lazebníci. Těžce zraněný kapitán, sedící na kamenné římse u kovárny se snaží strávit všechno dění, které po svítání prožil. Lazebník, který se k němu přihnal s vědrem vody a pár hadry z něj nemohl dostat ani slovo. Kapitán byl bez sebe. Celou dobu sledoval sněženky u kašny a jak pomalu upadal do bezvědomí, jeho poslední myšlenky byly na oslavy každoročního příchodu Jara.
Ten den měl být dnes.
Plné korbely piva.Překrásné tóny vycházející z houslí. Smějící se krásné, mladé slečny v tanečním kruhu poskakujících do rytmu hudby. Mladí muži na půl opilí hlasitě se smějící si vyprávějí příběhy ze zimních lovů a strastí, kterým se už jen smějí. Vzduchem se vlnila vůně pečených prasátek, kuřat a uzených klobás. Byl to den stvořený pro štěstí a lásku. Den, který obrátí vše k lepšímu.
"To je tedy probuzení." Hrozivě procedí mezi zuby kapitán hlídky. "Ještě nestihl roztát sníh a už se na nás hrnou barbaři a nepřátelské armády jiných vesnic," dodal kapitán a pozvedl své kopí připravené na každý jeho smrtelný výpad.
Po dlouhém a neúprosném boji se schovaní vesničané vrací zpět z lesa do vesnice. To, co uvidí je dožene k slzám. Téměř celá vesnice byla zpustošena. Hradby byly zničené, dalo se jimi procházet sem a tam. Slaměné chatrče byly v plamenech. Sýpka skoro prázdná. Zranění vojáci hrdě bránící hradby leželi na nádvoří, kde je ošetřovaly místní lazebníci. Těžce zraněný kapitán, sedící na kamenné římse u kovárny se snaží strávit všechno dění, které po svítání prožil. Lazebník, který se k němu přihnal s vědrem vody a pár hadry z něj nemohl dostat ani slovo. Kapitán byl bez sebe. Celou dobu sledoval sněženky u kašny a jak pomalu upadal do bezvědomí, jeho poslední myšlenky byly na oslavy každoročního příchodu Jara.
Ten den měl být dnes.
Plné korbely piva.Překrásné tóny vycházející z houslí. Smějící se krásné, mladé slečny v tanečním kruhu poskakujících do rytmu hudby. Mladí muži na půl opilí hlasitě se smějící si vyprávějí příběhy ze zimních lovů a strastí, kterým se už jen smějí. Vzduchem se vlnila vůně pečených prasátek, kuřat a uzených klobás. Byl to den stvořený pro štěstí a lásku. Den, který obrátí vše k lepšímu.