Sardirius - Básně

[DeletedUser41586]

Sníh nachového rána


Nachového rána
bílým sněhem
si razí cestu pramínek,
pramínek rudé krve.
Jako tisíce bubnů
se rozezní rachot nábojnic
se slovy odpuštění.
K zemi padají těla obětí.
Lidí jež počitají v milionech
ale lidi nevidí.

Sníh se barví do ruda.
Přátelé i nepřátelé
ve společném obětí smrti.
Sníh jako rudé zrcadlo
v němž se zrcadlí
svět bez lidí
a kovové nábojnice z pušek
se slovy odpuštění.
Obětí lidí jež
počítají v milionech,
ale lidi nevidí.

Jako by se zastavil čas,
razí si pramínek krve cestu,
za sebou nechává
zničené světy a nábojnice
se slovy odpuštění.
Zločinci bez viny,
přátelé i nepřátelé
na splečné cestě,
poslední za smrtí.
Tak končí jejich dobrodružství.
Vsákl se prmínek do sněhu.

-Sardirius