Co je nového?

Nejnovější profilové příspěvky

Mladí vojáci se usmívali a šeptali si nevhodné věci o Larion. Ta dělala jako, že to nevidí a dívala se na trávu. Fujtajks si toho všiml a zařval. “Ticho vy hlupáci. Neumíte se pořádně chovat vy hovada.” všichni hned utichli. “To víte mladí hoši. Ti nemají způsoby.” zase se smál.
“Á, mladá lady se přišla taky podívat.” vzal Larioninu ruku a jemně ji políbil na hřbet. “Lady se zajímá o svoji zemi. Není jako její otec. Brzy země bude vzkvétat díky ní.” poznamenal Kraul. “Tak mi je ukažte.” Fujtajksl je vedl vchodem na cvičiště. Zrovna mladí vojáci klikovali. Jakmile, ale spatřili Larion hned se postavili.
“Nikdy nepřijdete pozdě pane správce. Už na vás čekáme. Říkal jste, že se stavíte před obědem, ale já věděl, že to bude tak o dvě hodiny dříve.” smál se hlasitě až se člověk musel smát s ním. Měl velmi vtipný smích.
“Ten zase přibral asi musíme zmenšit porce armádě nebo brzy místo toho aby chodili se budou kutálet.” poznamenal Kraul když se přiblížili. Měl pravdu Pan Fujtajksl byl opravdu taková kulička.
Vždycky se tam na ni mladí muži dívali tak divně, jak na kus masa. Jako by nikdy neviděli ženu. Už na ně z dálky mával pan Fujtajksl. Měl poněkud nevhodné jméno a často se musela Larion krotit aby se nesmála při vyslovování, ale mladí vojáci z něho měli velký respekt a báli se ho. Velmi se ho báli.