- Počet poděkování
- 1
V malé vesnici uprostřed zelených luk kontinentu 54 ve světě zvaném CZ94 se každoročně Velikonoce slavily s radostí a nadšením. Lidé se do této vesnice sjížděli z celého širého okolí, aby společně oslavili období obnovy a naděje. Ale letošní Velikonoce měly přinést i něco, co vesničané nečekali...
Na severním okraji vesnice stál starobylý panský dvůr, kdysi obydlí statečných rytířů, ale nyní pouze opuštěná ruina. V legendách se pravilo, že uvnitř stavby odpočívá poklad, který má moc změnit osud každého, kdo by ho objevil. A právě o letošních Velikonocích se pravdivost této legendy měla vyjevit.
Místní člen domobrany, mladík zvaný Houba, který večer na Velký pátek seděl v místní krčmě, chtěl od jakživa dokázat velké věci. S ostatními kumpány z domobrany to poněkud přehnali s medovinou a řeč přišla i na známou legendu o pokladu. Houba notně posilněný medovinou nakonec vyskočil na stůl a oznámil, že poklad pro vesnici získá. Poté upadl a omdlel. Ale když se probral, stále si svůj slib pamatoval a nejistými kroky vyrazil ven z krčmy.
Po chvíli bloudění doputoval Houba k tajemné stavbě na okraji vesnice. Vešel dovnitř. Dlouhé hodiny prozkoumával temné chodby budovy, vyhýbal se pastím a luštil záhady, které se mu stavěly do cesty. Pravdou ovšem bylo, že pasti a záhady mu chystala spíše jeho omámená mysl, než samotná stavba. Konečně nad ránem dorazil do síně, kde stál starobylý oltář obklopený závojem tajemství. Houba oltář prozkoumal a uvnitř něho odhalil zlaté mince lesknoucí se v záři světla pochodně.
Ale když už se zdálo, že jeho dobrodružství dosáhlo šťastného konce, ozval se hromový hukot. Podlaha se otřásla, a z trhlin v zemi se vynořil temný démon, strážce pokladu. Byl to černý rytíř, oživený starověkou kletbou, připravený ochraňovat poklad za každou cenu.
Houbovi se při tomto pohledu zatočila hlava, obsah žaludku mu stoupl až do krku a dostavilo se zvracení. Černý rytíř neohromen touto podívanou vyrazil vpřed. Ovšem hned při druhém kroku došlápl do obsahu Houbova žaludku, uklouzl, zavrávoral a přepadl do zadu. K jeho smůle a Houbově štěstí, dopadl tak nešťastně, že spadl zpět do trhliny, která provázela jeho příchod. Trhlina se s hromovým hukotem opět zavřela a rytíř byl fuč. Mladík pokrčil rameny a vydal se na cestu ven.
Když se Houba vrátil mezi vesničany s pokladem, byl přivítán jako hrdina. Zlaté mince byly použity na stavbu kostela a zlepšení života ve vesnici. A z mladého domobrance se stal hrdina vesnice, na náměstí mu byla postavena socha. Mladý muž se tak stal místním paladinem a pod jménem Sir Houba se stal legendou, o níž se vypravovalo po generace.
A tak Velikonoce pro vesnici znamenaly nejen oslavu víry, ale i příběh statečnosti a štěstí, který přinesl nečekaný poklad.
Na severním okraji vesnice stál starobylý panský dvůr, kdysi obydlí statečných rytířů, ale nyní pouze opuštěná ruina. V legendách se pravilo, že uvnitř stavby odpočívá poklad, který má moc změnit osud každého, kdo by ho objevil. A právě o letošních Velikonocích se pravdivost této legendy měla vyjevit.
Místní člen domobrany, mladík zvaný Houba, který večer na Velký pátek seděl v místní krčmě, chtěl od jakživa dokázat velké věci. S ostatními kumpány z domobrany to poněkud přehnali s medovinou a řeč přišla i na známou legendu o pokladu. Houba notně posilněný medovinou nakonec vyskočil na stůl a oznámil, že poklad pro vesnici získá. Poté upadl a omdlel. Ale když se probral, stále si svůj slib pamatoval a nejistými kroky vyrazil ven z krčmy.
Po chvíli bloudění doputoval Houba k tajemné stavbě na okraji vesnice. Vešel dovnitř. Dlouhé hodiny prozkoumával temné chodby budovy, vyhýbal se pastím a luštil záhady, které se mu stavěly do cesty. Pravdou ovšem bylo, že pasti a záhady mu chystala spíše jeho omámená mysl, než samotná stavba. Konečně nad ránem dorazil do síně, kde stál starobylý oltář obklopený závojem tajemství. Houba oltář prozkoumal a uvnitř něho odhalil zlaté mince lesknoucí se v záři světla pochodně.
Ale když už se zdálo, že jeho dobrodružství dosáhlo šťastného konce, ozval se hromový hukot. Podlaha se otřásla, a z trhlin v zemi se vynořil temný démon, strážce pokladu. Byl to černý rytíř, oživený starověkou kletbou, připravený ochraňovat poklad za každou cenu.
Houbovi se při tomto pohledu zatočila hlava, obsah žaludku mu stoupl až do krku a dostavilo se zvracení. Černý rytíř neohromen touto podívanou vyrazil vpřed. Ovšem hned při druhém kroku došlápl do obsahu Houbova žaludku, uklouzl, zavrávoral a přepadl do zadu. K jeho smůle a Houbově štěstí, dopadl tak nešťastně, že spadl zpět do trhliny, která provázela jeho příchod. Trhlina se s hromovým hukotem opět zavřela a rytíř byl fuč. Mladík pokrčil rameny a vydal se na cestu ven.
Když se Houba vrátil mezi vesničany s pokladem, byl přivítán jako hrdina. Zlaté mince byly použity na stavbu kostela a zlepšení života ve vesnici. A z mladého domobrance se stal hrdina vesnice, na náměstí mu byla postavena socha. Mladý muž se tak stal místním paladinem a pod jménem Sir Houba se stal legendou, o níž se vypravovalo po generace.
A tak Velikonoce pro vesnici znamenaly nejen oslavu víry, ale i příběh statečnosti a štěstí, který přinesl nečekaný poklad.
Naposledy upraveno: