DeletedUser32004
Guest
Moje vzpomínky...
Na vánoce 2008 si nejmladší syn vydupal jako dárek pod stromeček net. A starší brácha s rodinou ochotně přijel provést instalaci a zaregistrovat ho na dk ještě před ježíškem.
Zjistila jsem, že tuto hru hrají obě moje starší děti (ve hře : Fedra, vestkyně.cz, snacha- Katherina a nejmladší měl nick Nikodajl). Několik následujících dnů jsem koukala Nikodajlovi přes rameno a abych ho dostala vůbec do postele, stavěla jsem v noci jeho vesničku. Fedra mu posílal surky a vesnička by stála coby dup, jenže mi nechtěl dovolit postavit výš hlavní budovu
(Založ si svojí vesnici a stav si jí jak chceš, říkal.)
No počkej zajíci, řekla jsem si a nažhavila drát, aby mně Fedra přijel taky zaregistrovat, protože jsme to neuměli ani jeden. Když divoké kmeny, tak divoké jméno, chtěla jsem se stát hrdinou svého dětství - Vinetúem. Ale ukázalo se, že tento nick už vlastní moře jiných hráčů a registrace se nedařila. Pak jsem si vzpomněla na starého náčelníka z knihy Poslední mohykán. Fedra to při psaní trošku zkomolil a 1.cinc-gac-gug vesnice byla... na světě 6, na k40
Jen co přijel zpátky domů, už cestovaly ke mně surky. Za 3 dny jsem dostala své první prémium za 500 uhraných bodů. To bylo 27. prosince 2008. Byla jsem v akademii a.h.a, vedla ji má dcera. Hlavní kmen a.h. založil a vedl Fedra s Katherinou a Fedra pro akademii zpracoval na několika stránkách vše, co o hře věděl. Studovala jsem to jako evangelium a čemu jsem nerozuměla, to jsem s ním probírala při každé návštěvě.
Už 8. ledna jsem postavila 1. šlechtice a vypravila se dobývat svou 1. barbarku. Vyslala jsem šlechtice na cestu a nakoukl ke mně na účet Nikoudajl. "Tys ho poslala bez katapultů, jo? No... tak to ti ho ty barbaři sejmou a můžeš ho stavět znova", pronesl ponuře se skálopevným přesvědčením.
Krev se mi nahrnula do hlavy a ve svatém rozhořčení jsem vyhnala katapulty za šlechtou, že to těm hajzlíkům barbarským alespoň nedaruji. Rozdělila jsem je na 3 skupiny a každá šla demolovat něco jiného. Z původních asi tak 680 bodů zbylo 247 Barbaři pochopitelně šlechtice nezamordovali a 10.1. 2009 na mně na mapě žlutě zářila má první dobytá vesnice.
Na vánoce 2008 si nejmladší syn vydupal jako dárek pod stromeček net. A starší brácha s rodinou ochotně přijel provést instalaci a zaregistrovat ho na dk ještě před ježíškem.
Zjistila jsem, že tuto hru hrají obě moje starší děti (ve hře : Fedra, vestkyně.cz, snacha- Katherina a nejmladší měl nick Nikodajl). Několik následujících dnů jsem koukala Nikodajlovi přes rameno a abych ho dostala vůbec do postele, stavěla jsem v noci jeho vesničku. Fedra mu posílal surky a vesnička by stála coby dup, jenže mi nechtěl dovolit postavit výš hlavní budovu
(Založ si svojí vesnici a stav si jí jak chceš, říkal.)No počkej zajíci, řekla jsem si a nažhavila drát, aby mně Fedra přijel taky zaregistrovat, protože jsme to neuměli ani jeden. Když divoké kmeny, tak divoké jméno, chtěla jsem se stát hrdinou svého dětství - Vinetúem. Ale ukázalo se, že tento nick už vlastní moře jiných hráčů a registrace se nedařila. Pak jsem si vzpomněla na starého náčelníka z knihy Poslední mohykán. Fedra to při psaní trošku zkomolil a 1.cinc-gac-gug vesnice byla... na světě 6, na k40
Jen co přijel zpátky domů, už cestovaly ke mně surky. Za 3 dny jsem dostala své první prémium za 500 uhraných bodů. To bylo 27. prosince 2008. Byla jsem v akademii a.h.a, vedla ji má dcera. Hlavní kmen a.h. založil a vedl Fedra s Katherinou a Fedra pro akademii zpracoval na několika stránkách vše, co o hře věděl. Studovala jsem to jako evangelium
a čemu jsem nerozuměla, to jsem s ním probírala při každé návštěvě. Už 8. ledna jsem postavila 1. šlechtice a vypravila se dobývat svou 1. barbarku. Vyslala jsem šlechtice na cestu a nakoukl ke mně na účet Nikoudajl. "Tys ho poslala bez katapultů, jo? No... tak to ti ho ty barbaři sejmou a můžeš ho stavět znova", pronesl ponuře se skálopevným přesvědčením.
Krev se mi nahrnula do hlavy a ve svatém rozhořčení jsem vyhnala katapulty za šlechtou, že to těm hajzlíkům barbarským alespoň nedaruji. Rozdělila jsem je na 3 skupiny a každá šla demolovat něco jiného. Z původních asi tak 680 bodů zbylo 247
Barbaři pochopitelně šlechtice nezamordovali a 10.1. 2009 na mně na mapě žlutě zářila má první dobytá vesnice.
Naposledy upraveno moderátorem: