- Počet poděkování
- 73
Bylo šero, paladin Viktor Čistič se už tak tak chystal vrátit do svého tábora, když náhle zaslechl praskající větve a křupot sněhu. Zhruba 50 kroků před ním se ve svitu vycházejícího měsíce tyčil statný šestnácterák.
"Tebe mi seslali sami bohové", pomyslel si Viktor. Zkušeně a ladně vytáhl jeden šíp s ocelovým hrotem a vložil jej do kuše.
Tuto efektivní a moderní zbraň k nim přivezl po oslavách Ostary jistý jižanský obchodník. Viktor si ji nemohl vynachválit. Krátce zamířil a pak už jen zasvištěl letící náboj vzduchem. Trefil přesně mezi žebra pod pravou přední nohou. Šestnácterák byl v mžiku mrtvý a netrpěl.
Měsíc se na obloze posunul zhruba o 2-3 palce. Byla již úplná tma a ani památka po slunečním svitu. Viktor vracející se s kořistí, kterou naložil na sáně, blížil do středu osady, kde na něj netrpělivě čekali sedláci a ženštiny.
Viktor odešel lovit před třemi dny a obvykle se vracel již druhý den. Byli proto trochu znepokojení, kvůli jeho opoždění, proto viditelně vydechli úlevou, když spatřili Viktora zdravého a s jídlem.
Asi 20 můžu a žen a desítky dětí se shromáždili kolem ohně urpostřed osady. Nejprve vzdali hold bohům, za to jak se o ně starají. Šestnácterákovi tedy uřízli hlavu, krev nechali vytéct do dřevěné mísy a začali jí cákat a prasečími štětinami malovat na jediný smrk ve vesnici. Z hlavy vydloubali oči a vytrhli paroží. Hlavu pak pověsili do výše dospělého muže na strom a paroží připevnili na nejvyšší bod stromu, aby bylo co nejblíže bohům. Následně Jelena vykuchali a vnitřnosti, které nezpracovali, odkládali na oltář umístěný před onen smrk.
Když bylo vše připraveno, tak Viktor předstoupil před oltář s mísou obsahující jelení krev a polil veškeré ty vnitřnosti. Na to celé poskládal březovou kůru se smůlou a celé to zalil rybím tukem. Jeden z přítomných můžu podal Viktorovi hořící louč, kterou pak zapálil vše, co oltář obsahoval.
Tak byl vzdán dík bohům a večeře mohla začít.
----------------------------------------
Z análů Pogromy a Bogatýři, Z pera Gvarelda mladšího. 465. mrznutí od velkého pohybu.
"Tebe mi seslali sami bohové", pomyslel si Viktor. Zkušeně a ladně vytáhl jeden šíp s ocelovým hrotem a vložil jej do kuše.
Tuto efektivní a moderní zbraň k nim přivezl po oslavách Ostary jistý jižanský obchodník. Viktor si ji nemohl vynachválit. Krátce zamířil a pak už jen zasvištěl letící náboj vzduchem. Trefil přesně mezi žebra pod pravou přední nohou. Šestnácterák byl v mžiku mrtvý a netrpěl.
Měsíc se na obloze posunul zhruba o 2-3 palce. Byla již úplná tma a ani památka po slunečním svitu. Viktor vracející se s kořistí, kterou naložil na sáně, blížil do středu osady, kde na něj netrpělivě čekali sedláci a ženštiny.
Viktor odešel lovit před třemi dny a obvykle se vracel již druhý den. Byli proto trochu znepokojení, kvůli jeho opoždění, proto viditelně vydechli úlevou, když spatřili Viktora zdravého a s jídlem.
Asi 20 můžu a žen a desítky dětí se shromáždili kolem ohně urpostřed osady. Nejprve vzdali hold bohům, za to jak se o ně starají. Šestnácterákovi tedy uřízli hlavu, krev nechali vytéct do dřevěné mísy a začali jí cákat a prasečími štětinami malovat na jediný smrk ve vesnici. Z hlavy vydloubali oči a vytrhli paroží. Hlavu pak pověsili do výše dospělého muže na strom a paroží připevnili na nejvyšší bod stromu, aby bylo co nejblíže bohům. Následně Jelena vykuchali a vnitřnosti, které nezpracovali, odkládali na oltář umístěný před onen smrk.
Když bylo vše připraveno, tak Viktor předstoupil před oltář s mísou obsahující jelení krev a polil veškeré ty vnitřnosti. Na to celé poskládal březovou kůru se smůlou a celé to zalil rybím tukem. Jeden z přítomných můžu podal Viktorovi hořící louč, kterou pak zapálil vše, co oltář obsahoval.
Tak byl vzdán dík bohům a večeře mohla začít.
----------------------------------------
Z análů Pogromy a Bogatýři, Z pera Gvarelda mladšího. 465. mrznutí od velkého pohybu.
Naposledy upraveno: