• Psst! Ano, Ty! Ještě nejsi zaregistrovaný na našem herním fóru? Přicházíš tak o možnost zapojit se do diskuzí a navíc si tu můžeš zkrátit čekání například při výstavbě nové budovy či jednotek. Zaregistruj se ještě dnes pomocí následujícího odkazu:

    » Vytvořit účet na fóru

Pocta bohyni Juno s přízviskem Moneta

Biblos

Zasloužilý veterán
VIP
Registrovaný uživatel
Počet poděkování
1.324
Jsem nejvyšší mincmistr našeho knížectví. Vraceje se spolu s knížetem z pravidelné obhlídky jeho držav spojené s výběrem daní, narazili jsme na podivného cizince zahaleného do šatu neurčité barvy i tvaru. Tvář měl ošlehanou deštěm a větry, bylo vidět, že cestuje již delší čas.

Nejdříve jsme usuzovali, zda nejde o nějakého válečného zběha, či snad dokonce cizáckého zvěda. Nicméně, vida, že je velmi unaven a k našemu hlavnímu městu to i koňmo bylo ještě nejméně dvě hodiny jízdy, nabídli jsme mu, že ho svezeme, pokud míří stejným směrem jako my. Během cesty se ukázalo, že jde o potulného mnicha Michaela dobrodružné povahy, který se rozhodl putovat různými kraji a zmapovat, jaká se kde používají platidla při obchodování. Po nasbírání poznatků pak hodlal o svém cestování sepsat obšírné pojednání, pokud mu to bude okolnostmi dopřáno.

Snad sama boží prozřetelnost zařídila, že nám zkřížil cestu. Nemohl totiž v našem kraji narazit na lepšího odborníka, než jsem já! Ale prozatím jsem se neprozradil. Vyptával jsem se Michaela na jeho zážitky z cest, abych i já získal nějaké nové poznatky, jak probíhá směnný nebo výměnný obchod jinde. Řeč plynula. Cesta ubíhala. Málem jsme nezpozorovali, že už jsme u zájezdního hostince před městskou branou. Poutník chtěl zde zastavit, aby si sjednal nocleh. Vyhověli jsme mu, ale na druhý den jsem si s ním dojednal schůzku, že ho provedu naším městem, zavedu na tržiště i další místa, aby co nejpodrobněji poznal, jak to u nás chodí.

Poutník pozvání rád přijal. Vyzvedl jsem ho v zájezdním hostinci a vydali jsme se k tržišti, kde právě probíhal výroční jarmark. Mnich ruch na tržišti se zájmem sledoval, tu a tam se na něco zeptal, dokonce se i osmělil požádat trhovce, zda si smí prohlédnout mince, které právě přijal. Trhovec byl tím dotazem mírně zaskočen, vida, kým je tazatel doprovázen. Ovšem já na něj spiklenecky mrknul a kývnul, aby cizinci vyhověl. Bylo vidět, že Michaela naše mince zaujaly. A to byla moje chvíle!

"Michaeli, vidím, že svoje předsevzetí poznat a popsat mince různých krajů bereš velmi opravdově. Mám pro tebe takové malé překvapení. Jsem nejvyšší mincmistr našeho knížectví a nabízím ti prohlídku naší mincovny, pokud máš zájem."
"Nebesa vyslyšela mé nejtajnější přání!", vyhrkl Michael. "Jistěže si velmi rád prohlédnu ražbu mincí."

Prohlídku mincovny jsme začali u pregnéřů, kteří právě připravovali ražbu nových mincí naší nejnižší hodnoty - lidově zvaných "moneťáčky", neboť je na nich zobrazena bohyně Juno Moneta. Oficiálně jsou to však juníky.

"Dvanáct těchto drobných lze směnit za jeden junec, nastřádaných dvanáct junců pak za jeden junon.", objasňoval jsem cizinci nominální hodnoty mincí. Během prohlídky pak Michaelovi vysvětluji, jak snadno jednotlivé hodnoty mincí rozeznat. Jak již viděl u mincíře, na hodnotově nejnižší a váhově nejlehčí minci je na reversu vyobrazena bohyně Juno Moneta. Vyšší a také o poznání těžší minci - junec - zdobí na rubu erb našeho knížectví, hodnotově nejvyšší a také nejtěžší minci - junon - pak podobizna našeho knížete Mnislava. Na aversu všech našich mincí je ve středu zobrazena knížecí koruna a v mezikruží název našeho knížectví.

Michael byl prohlídkou nadšen a ještě více mým dárkem - několika juníky, junci i junonem, aby měl na putování naším krajem ty nejlepší vzpomínky.​
 
Naposledy upraveno:
Nahoru