Jak se cítíte při posílání útoků ?
Jako okamžitý vítěz, nebo máte vědomí, že vaše jednotky půjdou do betonu ? Já už jim při odchodu z vesnice rovnou hraji pohřební hudbu. A když se některý vrátí tak je z něj hrdina (vrátil se mi jen 1 katapult a tomu to bylo jedno - je hrozně drzý).
Myslíte si, že vaše útoky jsou zbytečnými nebo že si jen zvedáte off rank ???? Tak nějak obojí.
Útočíte rádi ? Já jo, ale být tím sekerníkem, tak se hodím marod.
Dokážete se vžít do kůže protivníka ???? Ano, je to hrozná sranda.
Necháte ho i dejchat, když dokáže že "umí" ???? Ne, začnu ho dusit polštářem a když se dohodneme na úplatcích, tak z něj vytěžím co to jde a pak je po něm stejně. Je to moc velká konkurence, když někdo "umí".
Jak se potom k takovému protivníkovi chováte ???? Dělám, že na něj hrozně nerad útočím :cry, obvykle i brečím.
Napíšete mu poklonu, nebo že to je stejně blbeček ???? Ani jedno, napíšu mu ve zkratce, že děkuji za vesnici a ať si to užívá někde jinde, tady si to užívám já!
Jak vlastně "deptáte" svého soupeře ?? Dávám jim falešný pocit naděje (zaútoč na toho a toho, vyčisti ho a já tě neobsadím - pak obsadím oba - geniální
) nebo se dohadujeme nad surovinami, kdy ale většina nesouhlasí (že mi nebudou stačit posílat 50 000 od každé suroviny denně mě vůbec nezajímá).
Udržujete s ním komunikativní vztah ???? (PM) Ano, obvykle se s nimi hádám, která beranidla jsou více čarovná. Logicky že ta moje.