[SPOIL]Tak to je podle mě blbost. Ruku do ohně za to nedám, ale země, kde povinné zdravotní pojištění vstupuje v platnost, až DNES (1.10.2013) a ještě i tak to možná není, protože se o to demokraté s republikány hádají, země kde sociální pojištění zavedl až Franklin Delano Roosvelt v roce 1933 v rámci New Deal.
Nevím, kdy v USA byla zavedena osmihodinová pracovní doba, tedy zda-li tam vůbec zavedena byla, ale vím, že v takové Francii ji zavedli v polovině 30. let 20. století, a to protože ve volbách v době Hospodářské krize tam vyhrála volby levice, u nás osmihodinovou pracovní dobu zavedla až KSČ, tak jako volné soboty, byť že jich pár v roce zůstalo jako pracovních, protože u nás ve třicátých letech vládla pravice, kteár u nás krizi ještě prohlobuila a ČSR to odneslo dost špatně v porovnání s jinými státy, konec konců i s Mnichovskou dohodou souhlasila pravicová vláda, nějak mi to tak připomíná dnešní časy, a pak že se máme poučit z dějin co že to platí na tu hospodářskou krizi.:scratch V SSSR v roce 1931, takže za strýčka Joey, jak říkali Američané J. V. Stalinovi, při vstupu platnosti nové ústavy byla zavedena dokonce jen sedmihodinová pracovní doba, ale tu asi potom museli zrušit. Když tu byl vzpomínaný Baťa, tak nevím jak v jiných firmách, ale u Bati se za první republiky pracovalo od 7:00 - 12:00 a po polední pauze od 14:00 - 18:00, to je 9 hodin. Kdysi jsem viděl fotku, na které je Tomáš Baťa nebo Jan Antonín Baťa, teď nevím, jak stojí u píchacích hodin a vsunuje tam lístek jsou na nich přesně dvě hodiny, zatímco dnes to evokuje konec směny, tenkrát to znamenalo pokračování zpět do práce.
Většina lidí v té době dělala v zemědělství, a tam se pracovalo od úsvitu do soumraku, když lidi potom vstupovali do JZD, tak se jim dost rapidně zkrátila pracovní doba a nabyl volný čas, což si dnes málokdo uvědomuje.
Svátek práce je určitě blbost, ten v roce 1884 být nemohl, to si pamatuji moc dobře, že vznikl jako reakce na stávku švadlen v Chicagu, která byla v roce 1886 a nevím jak v USA, ale u nás byl poprvé slaven 1.5.1890 a tenkrát vyšel v novinách, dnes asi nejslavnější fejeton od Jana Nerudy „Kam s ním?“ a to si pamatuji z hodin českého jazyka a literatury.[/SPOIL]
Nicméně jsi mi krásně nahrál, protože
14.3.1883 ve 14:45 v Londýně zemřel na rakovinu plic člověk, jenž se podle Britů v anketě o největší osobnost 2. tisíciletí umístila na první příčce, a to už je co říct, být největším z největších, v plejádě lidí z nejrůznější oborů v uplynulých 1000 let. Člověk jenž stál za vznikem politické levice a z jeho myšlenek a názorů v dnešní době těží celé levicové spektrum od anarchistů, až po zelené (čeští zelení byli zvláštní, sice se odvolávali, že mají partnerské strany a starší v Evropě, jen jako jediní z nich nebyli levicoví). Trevírský rodák, jenž své nejslavnější dílo v roce 1864 dokončoval ve stoje a v londýnské knihovně mají dodnes židli na které sedával, Karl Heinrich Marx.
[SPOIL]
[/SPOIL]