Děkuji Pajcovi, ale i LDK za kladnou reputaci, člověka to potěší.
Pavouku můžeš čekat generací kolik chceš, ale já budu sám zvědavý, kdy lidé budou zodpovědní. Nezodpovědnost je stará jak lidstvo samo a komunisté za ni nemůžou. Dovol mi citovat jednoho pruského filozofa z 19. století.
Ludwig Feuerbach napsal/a:
Všechny vlastnosti, které člověk považuje za dobré, připisuje Bohu. Naopak všechny vlastnosti, za něž na sebe není pyšný, připisuje lidskému rodu jako celku (čímž se zbavuje osobní odpovědnosti).
Lidé nebo většina lidí nepřiznává veřejně své omyly a prohry a podle mě je to jen z jejich vlastního egoismu.
pavouk123 napsal/a:
...je to prostě za ty léta natolik zakořeněné že bude ještě hodně dlouho trvat než se na tom něco změní to je prostě deformace která ovlivňuje veškeré dění kolem nás včetně toho co se děje v dnešní politice a dokud se tenhle způsob myšlení u většiny nezmění tak to jiné nebude
Kdyby to bylo, tak jak píšeš, potom by špatní politikové byli jen v zemích co zažily socialismus, jenže takoví jsou i v těch krajinách, kde socialismus neměly, i západně od našich hranic politici korumpují a zneužívají svých funkcích k vlastnímu soukromému užitku. Navíc zatímco v devadesátých letech politici jako Klaus a Zeman umožńovali krást svým kamrádům a lidem okolo, ti co nastoupili po nich začali rovnou obohacovat sami sebe. Z tohoto hlediska se to postupem času ukazuje ještě horší a horší.
pavouk123 napsal/a:
Samozřejmě že je dneska život v určitém ohledu složitější ale zase je na každém jak se k tomu postaví a jak se dokáže prosadit ale na rozdíl od té doby dneska tu možnost člověk má
Alexandr Veliký: „Nic není nemožné pro člověka, který se snaží.“
Víš pavouku, ten citát má jednu vadu, tak jako Tvé tvrzení, že není úplný. Kdyby Alexandrův otec Filip II. nevybudoval makedonskou armádu, kdyby Filipa v Korintu nezavraždili, a kdyby se Alexandr narodil jako pastevecký synek, tak by nikdy nedokázal to co dokázal, nebo-li nic není nemožné pro člověka, který se snaží, ale
musí mít k tomu prostředky. A to je to co dnešní vláda bere. ODS měla krásné heslo rovné šance. Jenže její politika a činy jsou dělány na čím dál tím větším házením klacků pod nohy, braní příležitostí a start dělat co nejvíce nerovný. Jen tak mimochodem, to heslo je staré už půl století a jedná se původně dokonce o levicové, nikoliv pravicové heslo, vymyslela ho v šedesátých letech v Západním Německu sociální demokracie.
To heslo je podle mě nadhérné, na první pohled dokonce hezčí jak to komunistické „Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“, protože Ti umožňuje dosáhnutí postavení vily, jaguára v garáži a letního domku v Karibiku, navíc lidi jsou líní, neschopní, jak už zaznělo nezodpovědní atd. Jenže při hlubším zamyšlením to heslo v kapitalismu aplikovat nejde, protože celý kapitalismus je založen na nerovném rozdělování bohatství. Dítě z dětského domova nemá stejné příležitosti jako dítě vlivného nebo bohatého člověka a v tomto státě se určitě neděje nic proto, aby se aspoň tyto rozdíly minimalizovali, natož vyrovnali. Svět je nespravedlivý a ani smrt není spravedlivá a toto věděli lidé dávno a toto se promítá opět v náboženstvích.
Lidé volí jistoty a volí je snad doslova každý i ti zarytí pravičáci. Když budeš nespokojen v práci, stěžovat si apod., ale v okolí nebudeš mít nic lepšího, tak v té práci zůstaneš a říkat Ti, máš rovné šance, dnes pracovat nemusíš, dej výpověď atd. bueš brát jen jako červený hadr. Lidi můžou všechno, proto se taky zmůžou jen na nadávání -> nemůžou skoro nic. Kdyby to všechno bylo tak krásné a jednoduché, tak by se snad už skoro všichni odstěhovali, jenže ono to tak lehké není a hlavně, vždycky odcházeli nespokojenci nebo ti co nebyli vítáni, jak se říká všude dobře, ale doma nejlépe. Jsou to jen taková propagandistická hesla dnešní doby, která jsou dle mě naprosto trapná, ale kterými nás, ne již soudružky, ale paní učitelky v občanských výchovách a společenských vědách nádherně krmily krásná dlouhá léta.
Ono nejde o to jestli Ty nebo já máme nějaké šance (příležitosti), odpovědnost atd. Někdo prostě na tom fleku za 10 nebo 12 tisíc korun čistého skončit musí, a jak zde zanělo od pajca, s tímto příjmem a manželkou na mateřské si domeček takový člověk pořidít nemůže, přitom je to elementární lidská potřeba, a když už si tu hypotéku pořídíš, tak několik prvních let budeš platit jen úroky, že kdybys skončil, tak Ti banka řekne, že jsi jim nic nevrátil, zadlužíš se na celý život, nakonec začneš chodit za vlastními rodiči, aby Ti pomohli, a když to všechno v období strachu ušmouláš a zaplatíš, tak můžeš domeček přepsat na děti a říct, aby začali s opravami (třicet let je dlouhá doba). A ještě si odkládát na důchodvé pojištění (pokud neplánuješ poslední pracovní den v životě po oslavě zakončit sebevraždou) a pochopitelně ještě dětem spořit na studia a na jejich dospělý a samostatný život. Teď mi řekni, kde při současných příjimech a výdajích má na to brát většina lidí? Nebo řekneš dětem to pravicové heslo starej se sám o sebe. Co si o Tobě, pak všichni pomyslí. Dnes při vyjmenovávání milionu práv na svobdou projevu (ale i ta není absolutní), práva na vyznání, nemáš mít právo na bydlení, vzdělání, lékařskou péči? No jo ne všechna práva byla potlačována za socialismu a ne na všechna upozrňovali disidenti.
Mimochodem lidé volí jistoty i z biologických pudů, protože z neznáma strach člověk mívá. Je to dáno biologcky a tím, že se člověk vyvíjel v přírodě, která je plná nástrah a hrozí v ní smrt.
pavouk123 napsal/a:
Zrovna to co píšeš je právě to co se komunisté úspěšně snažili lidem natlouct do hlav,že je nejdůležitější to že máš ty plný stůl a to jestli někdo chcípá v Jáchymově nebo na jiných místech tě nemusí zajímat nebo bys o ten plný stůl
Víš Ty jsi to celkem dobře vystihl. Komunisti ničili lidi politicky, když jsi držel ústa, tak jsi byl v klidu, jenže dnes můžeš říkat co chceš (stejně nikdo z mocných neposlouchá) a nebo taky držet ústa, ale systém Tě zničí ekonomicky a to považuji za ještě horší.
Nesouhlasím s tím, že komunisté zavírali lidi kvůli svým odlišným názorům, které je kolikrát stejně ani nemohli nikterak ohrozit, ale jak jsem již napsal, tohle se dělo i západně od našich hranic, a i za Velkou louží.
Nejde jen o plný stůl, ale i o to, jak se to na ten stůl dostalo. Tak jako do jisté míry závisely ekonomiky socialistických zemích na levné pracovní síle vězňů, a to jak politických, tak normálních kriminálníků, tak ty vyspělé kapitalistické ekonomiky těží zplundorvání zemí Třetího světa. V době Studené války se Anglie, Francie, ale i USA angažovali v těchto zemích, Sovětský svaz v mnohem menší míře a přímo vojensky, až na Afghánistán, vůbec. Kolonialismus se rozpadl, Anglii a Francii dnes zůstaly jen zbytky a malá územička, toho co kdysi měly, jenže ty státy, ač získaly samostatnost politickou, tak nikoliv ekonomickou (tzv. neokolonialismus), a jak zde zaznělo papasse, tyto státy se probouzejí i v tomto. Sytá Evropa je vykoupená krví a chudobou jiných částí světa.
Východní Evropa, je ta Evropa, která je už od vrcholného středověku ekonomicky slabší, pouze ve starověku a v raném novověku tomu bylo opačně a tento historický vývoj zdědili komunisté plus samotné zničení během druhé světové války bylo ve východní Evropě daleko větší, jak v té západní, a to jak lidské, tak materiální, snad až 80 % německých jednotek rozdrtila Rudá armáda, na západní spojence připadlo jen něco přes 20 %. Samotný Marshallův plán na obnovu Evropy, kde největší část získala VB, neměl původně ani SSSR být nabídnut, a že byl nabídnut, tak jen protože, očekávali, že ho SSSR nepřijme, a tím nebudou špatní oni, nehledě na to, že se nejednalo o dar, ale by jim to museli splatit a samotný Marshallův plán nebyl veden nějakým humanismem - obzvlášť, když pro americkou zahraniční politiku, až do druhé světové války je typický izolocialismus, kdy se o Evropu nestarají (např. Kongres USA odmítl po první světové válce vstup do Společnosti národů) - ale tím, že měli strach z růstu vlivu z komunistů v celé Evropě a věděli, že s prázdným žaludkem Němec nebo Francouz za jejich ideály bojovat nebude, ale bude volit komunisty. Navíc po válce byla zima 1946/47 hodně krutá a v roce 1947 bylo nejsušší léto, že od té doby sušší nebylo.
Reaganovi se sice podařilo donutit Gorbačova zbrojením, aby vynaložil 40 % státního rozpočtu na zbrojení a tím nakonec položil jeho ekonomiku, přitom SSSR, a Rusko dnes, má více jaderných hlavic jak USA, jenže k čemu je má, když to nevyužije a začne to chátrat, a pak se to musí za další peníze zlikvidovat. Jenže USA na to přezbrojení neměla peníze, takže si půjčila. Když Reagan odcházel z Bílého domu v lednu 1989, tak předával Bushovi staršímu 3x větší státní dluh, než jaký byl v roce 1981. Ano USA se podařilo ekonomicky vyčerpat SSSR, ale na úkor zadlužení budoucích generací, kterým je celkem jedno kdo vládne v Kremlu, když na ně neútočí.
Když padal socialismus u nás, tak československý stát, některým státům dlužil, ale jiné dlužily nám, celková bilance byla pro ČSSR dokonce kladná a spousta státního majetku. Po dvou desítkách let zbylo z majetku torzo a státní kasa zadlužená.
Dnes jsi rád, když si postavíš domeček, dále bys měl si spořit na důchod, nejlépe dětem, zdravotnictví taky zajímavé, dále bys měl zaplatit státní dluh a ze solidarity a díku bys mohl přispět i na ten americký.
Tomáš Garrigue Masaryk se taky zavázal vítězným mocnostem, že nově vzniklé Československo, převezme část dluhu R-U, které bylo zadlužené u francouzských a anglických bank (ehm u nepřátelských států pro R-U!) a v prvních letech Československa se platila daň za osvobození, jenže to dnes už skoro nikdo nepamatuje.
Tady nejde o to, že ty státy jsou zadužené, ale že jim někdo půjčuje, takže na to evidentně prostředky jsou, ale podle mě ve špatných rukách. A já si dovolím připomenout Ceauseca, který dosti tvrdými, asociálními kroky dokázal v červnu 1989 splatit dluh Rumunska, přitom Rumunsko je dnes opět zadlužené a jakými prostředky se splatí ten náš dluh? Nebo budeme doufat, že se všichni tak zadluží, že věřitelé zkrachují, a tak nebudeme muset pak už nikomu nic splácet? To je dost absurdní si myslet. Ono dělat schodek s deficitem např. 3 % HDP je hezké, ale po 30 letech jsme na 90 % HDP s takovou filozofií.
Podle mě by klíčové vlastnosti a sektory měly vlastnit státy, protože jsou ovladatelné občany, když to nevlastní, tak to převezme soukromý sektor, který je neovladatelný a kolikrát i neprůhledný a stát si nedovolí dost věcí nebo naopak udělá kolikrát i dost věcí pro lidi, které soukromý sektor nikdy neudělá. Chování státu je jiné jak chování firmy. Problémem ovšem socialistických států byl ten, že se samy staly neovladatelnými zhlediska občanů.
Celé to dvacáté století nebo přesněji řečeno už od druhé poloviny 19. století do osmdesátých let 20. století je směřování světa doleva a největší kroky jsou po obou světových válkách, což je i logické, když obě světové války zapříčinila pravice. A tady ten konzumní styl života, je obodbím, až po druhé světové válce, přitom i v západní Evropě tohleto většinou dělaly levicové vlády, i když ne komunistické. A otázkou je opět proč? Proč to dělali? Proč to nedělali už dříve? Dříve na to nebyly prostředky? Nebo je osvítil duch solidarity k vlastním občanům? Neříkám, že to musí být pravda, ale podle mě to dělaly ze strachu (strach je dost účinný motor a jak zde již někým zaznělo, že je potřeba pořád někým strašit) z východního bloku, měli strach z onoho strašidla komunismu, které obchází Evropou, jenže roku 1989 toto strašidlo v Evropě padlo, a tak kapitalismus a ti co ho řídí si dovolí to co by si před pár desítkami let nedovolili.
Gilles Perrault, francouzský spisovatel, scénárista, kritik a novinář
[SPOIL]Šťastný kapitalismus! Nic neohlašuje ani neslibuje. Žádný manifest ani prohlášení o dvaceti bodech s programem dodávky štěstí na klíč. Drtí vás, páře, zotročuje, trýzní. Klame vás? Máte právo být nešťastni, ale nikoliv zklamáni, protože zklamání předpokládá zrazený závazek. Ti, kdož ohlašují spravedlivější zítřky, se vystavují obvinění z klamáni, jestliže ohlašovaný záměr propadne do strašlivého nesouzvuku. Kapitalismus se rozvážně zaměřuje na přítomnost. Je tomu tak. Ale budoucnost? Tu milerád přenechává snílkům, ideologům a ekologům. A tak jsou jeho zločiny téměř dokonalé. Žádný písemný důkaz či stopa nedává důvod k rozmýšlení.
Hrůzovláda z roku 1793? Je snadné pro ty, kteří nemají rádi revoluce, aby si představili ty, jež jsou za ni zodpovědní - osvícence s pošetilou vůlí uspořádat společnost podle rozumu.
Pokud jde o komunismus, knihy se hroutí pod tíhou žalujících spisů. Ty se však netýkají kapitalismu. Jemu nelze vytknout, že by produkoval neštěstí, neboť nepředstírá, že přináší štěstí. Nepřipouští, že by měl být souzen z něčeho jiného než z jediné pohnutky snahy o dosažení maximálního zisku v minimálním čase. Jiní se zajímají o člověka, on se zabývá jen zbožím. Copak někdo kdy viděl šťastné nebo nešťastné zboží? Jediná bilance, která zde platí, je účetní rozvaha.
Mluvit o zločinech ztrácí v této souvislosti na průkaznosti. Připomeňme raději přírodní katastrofy. Stále se vám vtlouká do hlavy, že kapitalismus je přirozený stav lidstva.
Lidstvo je v kapitalismu jako ryba na vzduchu. Chtít však změnit uspořádání věcí, k tomu je třeba arogance ideologů, jež se stejně ukáže zbytečná. Jsou známy její skličující cyklické důsledky - revoluce, represe, zklamání, lítost.
Takový je opravdový prvotní hřích člověka - onen věčný neklid, který jej nutí, aby setřásl jho. Ona lyrická iluze budoucnosti zbavené vykořisťování, požadavek změny přirozeného řádu: Nehýbejte se - kapitalismus se hýbe za vás.
Nuže dobrá, příroda má své katastrofy, kapitalismus také. Šli byste hledat ty, jež jsou odpovědni za zemětřesení, bouři, ničivou vlnu? Zločin přesto předpokládá zločince.
U komunismu se antropometrické záznamy snadno sestaví - dva vousatí, jeden s bradkou, jeden se skřipcem, jeden s knírem a též jeden, který přeplaval Jang-tse Tiang, jeden jenž rád kouří doutníky atd. Jsou to symboly, které je možné nenávidět.
Co se kapitalismu týká, jsou zde jen ukazatele a značky - Dow Jones, CAC 40, Nikkei atd. Zkuste nenávidět ekonomický ukazatel nebo značku.
Říše Zla má vždy zeměpisný prostor, hlavní města. Lze je označit, je o co se opřít. Kapitalismus je všude a nikde. Komu pak adresovat obsílku s předvoláním dostavit se před eventuální Norimberský soud?
Co je tedy kapitalismus? Zmatený archaismus! Zalistujte ve stránkách naučných slovníků a použijte odpovídající výraz - liberalismus.
Slovník Liltré definuje "liberální" jako "to, co je hodno svobodného člověka". Nezní to dobře? A slovník Petit Robert nám poskytuje přesvědčivý seznam antonym, slov s opačnými významy "lakomý, autokratický,
diktátorský, dirigista, fašista, totalitář". Našli byste si snad důvod k tomu, abyste se definovali jako antikapitalista? Ale přiznejte, že by bylo zapotřebí dost zvrácenosti k tomu, abyste se prohlásili za antiliberálního.
Nevidíte, že extrémy plodí podnikatelská ztřeštěnost a nadmíra úkladů?
Nejhorší masový vrah historie, to se dá říct. Ale vrah bez tváře, bez genetického kódu, působícího beztrestně po staletí v pěti kontinentech.
A k čemu je to dobré?
Neslyšeli jste úder gongu oznamující současně konec zápasu i historie? Vyhrál. Shromažďuje ve své robustní mafiánské versi kořist svých nepřátel. A jaký je na obzoru jeho věrohodný protivník?
Jaký protivník?
Obrovské zástupy lidu zastupující v daném procesu občanskou stranu. Mrtví i živí. Bezpočet těch, kteří byli odvlečeni z Afriky do Ameriky, rozsekáni na cucky v zákopech stupidních válek, upáleni zaživa napalmem, utýraní k smrti v žalářích hlídacích psů kapitalismu, zastřelení u zdi Komunardů, zastřelení ve Fourmies, zastřelení v Setifu, zmasakrovaní po statisících v Indonésii, téměř vyhubení jako američtí indiáni, masově povražděni v Číně, aby se zajistil volný oběh opia...
Z těch všech převzaly pochodeň revolty člověka popřeného ve své důstojnosti ruce živých. Ruce záhy bezvládné, ruce dětí Třetího světa, které podvýživa zabíjí každodenně po desetitisících. Ruce vyhublé na kost, ruce národů odsouzených k tomu, aby splácely úroky z dluhů, jimž loutkoví představitelé ukradli jejich kapitál. Třesoucí se ruce stále početnějších vyděděnců společnosti, kteří živoří na pokraji hojnosti. Jsou to ruce tragicky slabé a prozatím nespojené. Ale musí se jednoho dne spojit.
A onoho dne pochodeň, kterou nesou, zapálí svět.[/SPOIL]