MORAVA ... krásná zem

[DeletedUser]

Pajcline, můžu Tě ujistit, že moje vysvětlení nebyla jen slušnost
[SPOIL]Jak by mohla, když mám slovenské oba rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů no rpostě celé kořeny a zítra jedu na Slovensko[/SPOIL]

 

[Habrton]

Reportáž o vlajkové iniciativě v reportáži České televize.

Posuňte si to na čas 5:22 minut. :hi

 

[Habrton]

Právě jsem se vrátil z našeho národního Moravského posvátného místa Velehradu.
Jsem totálně po tělesné stránce zničen a nohy mne bolí.

Mám spoustu fotek a zážitků. :yeah

Zítra napíšu o tom reportáž.

 

[Biblos]

Jeden zajímavý článek k této tématice:

Pravdivý príbeh solúnskych bratov

 

[DeletedUser33829]

Oni to nazývali Thesalonika, ne Soluň.

Jen, tak když jsme u těch pravd..... Opět.:blush


Jen tak mimochodem jsem si na to jen vzpomněl, protože jsem slyšel dnes v noci při stolní hře otázku: Jaký je jiný název řeckého města, přístavu při Egejském moři, Thesalonika.:hi

 

[Habrton]

Reportáž z oslav příchodu sv.Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.

Jak jsem prožil tento den: :hi

Moravané dne 5.července 2013 si připomněli příchod věrozvěstů a zároveň si připomněli základy své státnosti a základy utváření svého národa.
Země Morava v tuto chvílu neexistuje,ale národ žije ...

Tyto svátky,ale nejsou jen oslavou Moravanství,ale též oslavou všech křesťanů z různých národů.

- Jako Moravan jsem si připomněl počátky našich dějin mého národa.
- Jako křesťan jsem oslavil a děkoval Bohu za dar víry,kterou nám zprostředkovali Solunští bratři.

S domu jsem jel autem do Brna a dále pokračoval vlakem do Břeclavi kde jsem přestoupil na Uh.Hradiště a pak na autobus.

V Brně se mnou nastoupila skupinka mladých Slováků se kterou jsem si hezky povídal o sv.Cyrilu a Metodějovi.
Na rozloučenou jsem věnoval každému samolepku vlajky Moravy.
Aby věděli do jaké země příště pojedou a nepletli si to s Čechy.
Rádi ji ode mne přijali ...
[SPOIL]

[/SPOIL]
Na Velehrad jsem dorazil před půl devátou.

Na pódiu hráli mladí křesťanské písně,které jsem znal.

Prošel jsem si stánky většinou prodávali rychlé občerstvení,frgále nebo literaturu,ale našli se i podnikavci se stoličkami na sednutí.
Koupil jsem si langoše a vyrazil nazpět na autobusovou zastávku,aby jsem se přidal jako dobrovolník k rozdávání Moravských vlajek přicházejícím poutníkům.
[SPOIL]

[/SPOIL]
Mnozí lidé si nesli svou Moravskou vlajku a ti co neměli sami za mnou přicházeli a žádali. :great
[SPOIL]

[/SPOIL]
Celkem bylo rozdáno více jak 3000 já sám jsem jim mohl udat více jak 300 kusů.

Potěšili mne poutníci z Lázně Bělohrad. :great
Muž středního věku mne povídá.
"Čechy přijeli podpořit Moravu" a všichni si ode mne vzali vlaječku.

Zde jsem na fotografii v modrém tričku jak čekám na poutníky ze Slovinska.

[SPOIL]

[/SPOIL]

Před bohoslužbou lidé hojně využili svátost smíření.
Jak v chrámu tak i venku ...

[SPOIL]

[/SPOIL]
Jak se začal přibližovat začátek bohoslužby lidé se tlačili čím dál více dopředu.
Pokud jste si nenašli místo hodinu dopředu neměli jste již šanci a museli jste vzít za vděk velkoplošné obrazovky.
Já tou svou umanutostí jsem se přesto dokázal prodrat dopředu,ale ne všem to doporučuju.
I když mne to organizátoři zakazovali ...

Hlavním koncelebrantem Bohoslužby byl papežský legát.
Záhřebský arcibiskup Josip Bozanić.

Přímý přenos jste mohli vidět na ČT nebo poslouchat v rozhlase. :yes

[SPOIL]

[/SPOIL]
Bylo moc milé,když přicházeli jak státníci tak i představitelé církve a lidé jim začali mávat.
Tolik moravských symbolů na jednom místě se jen tak nevidí a srdéčko při tomto pohledu poskočilo a zaplesalo.

[SPOIL]

[/SPOIL]
Během bohoslužby pořadatelé rozdávali vodu na pití.
Trochu mne ale zarazilo,že měli jen jeden kelímek ze kterého pili všichni.
Moc hygienické to nebylo,ale kdo měl žízeň aby sebou nešvihl na to asi nehleděl.

Modlil jsem se za mou vlast a zem a všechny lidičky co žijí na Moravě,aby jim Bůh požehnal a vyvedl svůj lid s temnoty hříchu i pozemského područí.
Bůh nás neopustí ,ale my Moravané nesmíme opustit jeho.
On je naše naděje i spása .... Jen s ním spojeni dokážeme znovu obnovit našu milovanou zem a vlast.

Po skončení obřadů přidali svou zdravici hosté i sám pan prezident Zeman.

Biskupové rozdali pamětní medailu za zásluhy a rozvoj společnosti..
Mezi nimi byl též Jiri Pavlica což mne potěšilo.

Tady mne můžete vidět s dalším Moravanem.
[SPOIL]

[/SPOIL]
Na cestě domů jsem se zastavil na chvílu v restauraci u Archonanzenu ,ale dovnitř jsem nezašel.

Kamarád mne ukecal,aby jsem s ním šel pěšky do Uh.Hradiště,že prý je to jen 3km.
To jsem naletěl bylo to mnohem delší. :wacko

Cestou jsem jel domů autem bylo to mnohem pohodlnější a rychlejší.
Domů jsem dorazil unaven ale spokojený.

Prožil jsem krásnou oslavu Moravanství a mohl jsem poděkovat Bohu za vše co nám v životě dává.
S pozdravem ... Tonda :hi

 

[DeletedUser]

Tondo napsal jsi to krásně :thumb na Velehrad jsem,ale nemohl jít.
U nás doma byla rodinná oslava.

Tento článek v regionálních novinách mne velice zaujal.:blush

Moravané vyvěsili svou vlajku a volají po nové ústavě.

Den slovanských věrozvěstů a Mistra Jana Husa jsou příležitostí se zamyslet nejen nad tím, kde se v uplynulých dvou stoletích při hledání smyslu našich dějin stala chyba, ale i nad funkční institucionální strukturou zahrnující zemské celky.

[SPOIL]Na svátek slovanských věrozvěstů a moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje opět významně vzrostl počet obcí, které na svých radnicích vyvěšují moravské žlutočervené vlajky jako symbolickou připomínku moravské kultury, historie a jejích svébytných tradic. Právě proto, že je celá iniciativa s využitím symbolického charakteru moravské vlajky od počátku koncipována jako sjednocující, v letošním ročníku ji 5. července hodlá vyvěsit minimálně 740 radnic, tedy více než třetina všech obcí na Moravě. Vlajka zavlaje i na budovách jihomoravského a nově i zlínského krajského hejtmanství.

Onu snahu o „jednotu v různosti“ symbolizuje i podpora tří obcí z Čech v čele s městem Vysoké Mýto, rodištěm Vojtěcha Šembery, českého autora moravských zemských barev z 19. století. Podpora moravským tradicím přichází i z pěti obcí na ryze historickém území Slezska, které bylo po roce 1945 znovu osídleno převážně obyvatelstvem z Moravy v čele s městem Jeseník.

Moravskou vlajku pravidelně vyvěšuje i slovenská obec Cífer, ostatně Moravané jsou na Slovensku právně uznávanou menšinou se svými zástupci v radě vlády a i slovanští věrozvěsti jsou rovněž patrony Slovenska.

Na rozdíl od minulého ročníku se této nové tradice zúčastňují obce již ze všech historicky moravských regionů, tedy i těch, kam se ještě loni informace o této iniciativě nedostala. Vlajku vyvěsí jak nejvýchodnější moravská obec Bílá, turistické středisko Moravskoslezských Beskyd, tak i obce na Telečsku – dokonce ty historicky nejzápadnější moravské obce patřící již do povodí Vltavy jako Kaliště nebo Klatovec. Podobně je tomu od jihu k severu: od Tvrdonic v Podluží, které mají na dohled slovenské Záhorie i rakouské Pomoraví až po pravděpodobně nejstarší moravské město Bruntál ležící historicky již na pomezí severní Moravy a Slezska.

Již tradičně se opakovala nejsilnější podpora na Moravském Horácku (tedy v kraji Vysočina), jižní Moravě, Olomoucku, Šumpersku nebo Boskovicku. Výrazně posílila podpora na Zlínsku, Kroměřížsku, Slovácku, Valašsku nebo hanáckém Záhoří. Zajímavá je i významná podpora na Moravskotřebovsku a Svitavsku, náležící administrativně k Pardubickému kraji, Jihlavsku a moravském Lašsku – Místecku i Novojicku. Zde vlajku vyvěsí např. obec Vražné, v jejímž katastru leží Hynčice, rodiště zakladatele genetiky J. G. Mendela nebo např. významné působiště Jednoty bratrské (v anglosaském světě známá jako Moravská církev) obec Kunín. Třešničkami na dortu je vyvěšení moravských vlajek ve 4 z 9 obcí v historicky moravském výběžku na jihozápad od Opavy (části tzv. moravských enkláv ve Slezsku).

Iniciativy se účastní i moravské obce na pomezí s Těšínským Slezskem (Frýdlant nad Ostravicí nebo obec Žabeň, předměstí Ostravy). Na druhém konci již potřetí se zapojuje moravské město Dačice, součást Jihočeského kraje. Dále bychom mohli jmenovat Chropyň, dle pověsti rodiště moravského krále Ječmínka nebo všechna tři pravděpodobná rodiště J. A. Komenského v čele s Uherským Brodem či obec Vlčnov s proslulou Jízdou králů. Z měst nechybí Uničov, Šumperk, Boskovice, Moravské Budějovice, Třešť, Znojmo, Mikulov, Břeclav, Kyjov, Valašské Klobouky, Frenštát p. R. nebo Budišov nad Budišovkou, tato všechna v čele s městem Brnem.

Tyto stovky vlajek zavlají nejen v době kulatého výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu (1150 let), ale v době aktuálních otázek nad českou ústavností, a tím i její státností a identitou. I evropská integrace bude v příštích měsících a letech hledat novou cestu, novou energii, která by ji posunula dále a posílila její legitimitu.

Moravská zemská vlajka společně se samozřejmě vyvěšovanými vlajkami evropských samosprávných i historických zemí nám může poněkud romantizujícím způsobem připomenout, že koncept národních jazykových států vzniklý v 19. století nemusí být již aktuálním stavebním kamenem budoucího evropského uspořádání. Alternativou mohou být historické země a regiony. A věřím tomu, že většina z nás na tyto myšlenky nebude reagovat jako dosloužilý prezident Václav Klaus na dotaz rakouského novináře na státní návštěvě Rakouska.

Reportér se loni v listopadu českého prezidenta zeptal: "Váš protinávrh je návrat ke spíše národním státům, národně státním modelům, k modelu, který vychází z 19. století a je zčásti zastaralý…“ Klaus tehdy reagoval opravdu, ale opravdu nestátnicky, tedy uraženým odchodem. Pokud si takovou reakci nechceme vzít za vzor, stojíme minimálně před problémem, jak vlastní děti vést ke státoobčanství, ale i evropanství a sounáležitosti s tradicemi země, ve které vyrůstají. Budeme jim stále říkat, že sice jsme úžasný stát a národ, jen ti Němci a komunisté nám to zkazili a kazí?

Obce o vyvěšení tohoto symbolu 5. července jistě všechny nerozhodly z jediného důvodu. Některým jejím představitelům šlo přímo o cyrilometodějské tradice, někteří chtěli vyjádřit svůj zemský patriotismus, mnozí ale i nespokojenost s tím, co předvádějí politici v Praze. Myslím, že nezkazíme nic tím, zamyslíme-li se nad trochu skrytě vyvěrajícím smyslem této aktivity.

Sám jsem několik radnic zapojených do této iniciativy navštívil a musím konstatovat, že ona nálada byla vždy, někdy až neuvěřitelně, podporující, stmelující a často i nadšená. Mnoho starostů a členů obecních rad reagovalo podobně jako starosta obce Tučín na Přerovsku: „Je hezké, že obce na Moravě něco spojí. Navíc, když se teď v politice tak handrkují…" Najednou se zezdola vynořil protiklad toho, co slyšíme v hlavních zprávách.


Během státních svátků – více moravského Dnu slovanských věrozvěstů a více českého Mistra Jana Husa máme možnost zamyslet se nejen nad tím, kde se v uplynulých dvou stoletích při hledání smyslu dějin a naší státnosti stala chyba, a především nad koncepcí nové ústavy. Koncepční i faktické nedostatky té narychlo šité z roku 1992, ve znění pozdějších změn především o způsobu volby prezidenta, vnímáme citelně právě v těchto dnech.

Důležitou otázkou ale také je, zda významné sociální a ekonomické problémy lze u nás vůbec vyřešit před vyřešením otázky státoprávní a veřejnosprávní. Tedy bez vytvoření skutečně funkční institucionální struktury. A nemusíme chodit daleko, stačí si všimnout zavedených středoevropských demokracií, kde mají zemské celky své opodstatněné místo.

Na závěr bych vzpomněl jednu nedávnou příhodu. U obhajoby bakalářské práce jedna studentka původem ze Slovenska žijící na Moravě vzpomněla své osobní trauma z rozpadu Československa. Zeptal jsem se ji, proč si myslí, že se naše federace rozpadla. Vinu přiřkla oběma národům a jejich reprezentacím. Na to jsem jí odvětil: „Nebylo tomu tak hlavně proto, že federace měla jen dva členy a chyběl tam stmelující prvek, tedy Země (či republika) moravskoslezská?“ Jak praví klasik – Trius facient collegium.

A proto bychom neměli zapomenout i na další letošní kulaté výročí, tedy 45 let od nerealizované koncepce československé trojfederace z roku 1968, kterou tehdy bylo silně slyšet z moravských i slezských akademických a politických kruhů v čele s tehdejším rektorem Masarykovy univerzity prof. Martincem a dalšími významnými osobnostmi jako byl básník Trefulka nebo spisovatel Tomeček. Nejen proto diskuse nad chybami našich minulých „státníků“ klidně vystačí i na další článek.

Takže abychom úspěšně nepokračovali v budování banánové republiky.
Budeme to muset vzít, jak se hezky česky říká, „z gruntu“.[/SPOIL]

 

[DeletedUser]

Zeman s vlajkou Moravy při letošních oslavách. :rofl :wacko

Jeho proti Moravské postoje jsou dobře známé.
Rohlíkem se od něj opít nenechám.

[SPOIL]

[/SPOIL]
Naopak tito kluci nejsou ještě zkažení. :great

[SPOIL]

[/SPOIL]

 

[Habrton]

Kolem tohoto KLIPU se strhla dost vášnivá DEBATA. :bye

[SPOIL]Nechápu proč lidé nadávajó na ROMY jen proto,že só spoluautory videa.
Rasová nesnášenlivost zapříčiněná špatným fungováním státu je logickým vyústěním flustrace mnoha lidí.
U nás v Brně je zatím klid a doufám,že to tak i zůstane.

Nikdo přesto nemůže tvrdit,že i u nás může nastat MÁJ jaký majó v Budějkách.[/SPOIL]Mne osobně se tohle VIDEO líbí ... :thumb
Ne vše je u nás v pořádku ... problémy jsou ,ale všude.

Pokud přijede turista na nádraží a první co vidí poblitého bezdomovce válející ho se na zemi.
Asi to není dobrý první dojem a jistě si tohle nikdo nepřeje. :wacko

Jak je to u VÁS ... :hi

[YOUTUBE]rYHwyZuaQAE[/YOUTUBE]

 

[Habrton]