Já a brýle....
Nikdo nikdy z rodiny neměl problémy s očima... jen já vyžrala asi všechno co šlo.
Oči se mi začaly kazit v dospívání a teď mám na jednom oku 14 a na druhém 10 dioptrií a cítím dál, jak se to jen zhoršuje.
Kdysi mi mamka chtěla zaplatit operaci, ale očař to nedoporučil - prý jsem na to moc mladá a tělo je ještě ve vývoji. Pak již nebyly peníze a teď mi můj nový očař říkal, že by mi to stejně komplet neodstranili, takže se brýlý stejně nikdy nezbavím a navíc je tam při operaci určité riziko...
Ale mohu říct, že je důležitý správný výběr optického lékaře.
Já to štěstí neměla - můj očař se řídil teorií "čím víc dioptrií, tím víc peněz do jeho kapsy" a protože měl zrovna i svoji prodejnu s brýlemi, tak mi samozřejmě milerád doporučil i kontaktní čočky, které díky mému rozdílu dioptrií, mi tolik prý nenamáhají oči.
Nikdy jsem neměla žádnou slevu - všechno jsem platila v plné výši a ze všeho můj lékař slušně profitoval.
Čočky - jak psala již MonishkaH, ne každý si zvykne na "hrabání v očích a lovění čočky". Já byla z těch, co ani při nejlepší péči o čočky, je nemohli nosit.
Nákup kontakních čoček pro mne znamenal finanční krach, ale to jsem ještě netušila, že budu každý měsíc odkázaná na zakupování dezinfekčního nálevu za 550 kč a za 120 kč kapek do očí special na kontaktní čočky...
Kontaktní čočky rychle letěly do šuplíku a po mnoha letech je tam mám i dodnes.
Slouží mi jen jako takové provizorium, kdybych přišla o své brýle, což se (musím zaklepat) zatím nestalo.
Ty mám (také z finančního hlediska) jen a pouze jedny, protože v mém případě si pořídit ještě náhradní brýle, tak se mohu jít na celý měsíc jít pást někam na louku a to ještě nejsou nějaké extra - mají jen odlehčená skla.
Ale bojím se že je rozbiju, nebo že je poškrábu... Nevím co bych bez brýlí dělala.