-
Psst! Ano, Ty! Ještě nejsi zaregistrovaný na našem herním fóru? Přicházíš tak o možnost zapojit se do diskuzí a navíc si tu můžeš zkrátit čekání například při výstavbě nové budovy či jednotek. Zaregistruj se ještě dnes pomocí následujícího odkazu:
» Vytvořit účet na fóru
MORAVA ... krásná zem
- Zakladatel vlákna Habrton
- Vytvořeno
- Stav
DeletedUser
Guest
Špatně jsem to napsal a tím pádem jsi to pochopil jinak. Kdybychom si brali příklad z Německa, tak dle mnou zmíněných slovíček pro hranice při porovnání (ČR vs. svět) by celá Česká repubila byla německou spolkovou zemí :yes
Ptám se znovu: Proč by například Chodsko, kterému byla svého času poskytnuty také určitá práva, obyvatelé jsou hrdí na svůj původ, nemohla vzniknout samospráva?
Jinak Valaši by na to také měli právo, jak zmiňuji ve svém příspěvku výše
Přerozdělovat republiku kvůli snížení počtu úředníků? Neuváděl bych to jako arrgument. Proč? Jelikož ty počty se můžou snížit i nyní, jen musí být vůle
Naposledy upraveno moderátorem:
- Počet poděkování
- 30
Když se budou Valaši či Chodové za samosprávu snažit a prosazovat ji politicky.Ptám se znovu: Proč by například Chodsko, kterému byla svého času poskytnuty také určitá práva, obyvatelé jsou hrdí na svůj původ, nemohla vzniknout samospráva?
Jinak Valaši by na to také měli právo, jak zmiňuji ve svém příspěvku výše
Osobně nic proti tomu nemám. :hi
Tu jde o systém ,který je lepší jako současný. :greatPřerozdělovat republiku kvůli snížení počtu úředníků? Neuváděl bych to jako arrgument. Proč? Jelikož ty počty se můžou snížit i nyní, jen musí být vůle
V tomto stavu kdy je tu nesmyslně 12 krajů a tím defakto 12x zbytečných úředníků co se stará o tu samou věc.
Není možné ušetřit peníze. :cry
Vytvořením (Zz) a předání větších pravomocí okresním úřadům.
Dojde rapidně ke snížení počtu úředníků a státní kasa ušetří náklady. :great
Které bude moci použít jinde ...
- Počet poděkování
- 30
[YOUTUBE]18RaCsK8CkQ[/YOUTUBE]
Historie církve Moravští bratři
[SPOIL]Historie Moravských bratří se datuje od roku 1457, kdy z popudu bratra Řehoře ve východočeském Kunvaldu vznikla Jednota bratrská (Jednota českých bratří).
Po smrti učitele národů – J. A. Komenského jenž byl u Moravských bratří pastorem a duhovním otcem (1670) byla jednota v takovém úpadku, že téměř přestala existovat.
Samotní Moravští bratři uvádějí jako datum obnovení Jednoty bratrské 3. srpen 1727 v Horní Lužici – dnes německé Sasko, ve městě Hernhut (Ochranov). Do těchto oblastí přišli pod vedením jejich zakladatele Kristiána Davida, tesaře ze Ženklavy u Štramberka, narozeného 17.2.1692.
Tito lidé pocházeli převážně z moravských obcí Suchdol nad Odrou, Kunín, Rutavice, Mankovice, Šenov, Životice, Ženklava, Štramberk, Mořkov, Nová Ves, Karlova Ves atd. V Ochranově na panství hraběte Zinzendorfa, který jim pomáhal, začali Moravští bratři plánovat svoje misie.
Jméno Moravští bratři údajně vzniklo někdy kolem roku 1731 v Anglii. Pod tímto názvem jejich první výprava přijela do dnešního USA (1735) na úžemí Georgie do Savannah, kde v té době bojovali španělští a angličtí kolonisté. Britové, na jejichž území se Moravané nacházeli, nutili Moravské bratry, aby se z těchto bojů také aktivně účastnili.
To však bratři odmítli, protože to bylo proti jejich náboženskému přesvědčení. Proto odešli do Pensylvánie, do údolí řeky Lehigh (1740), kde začali stavět svoji osadu. Do Pensylvánie šli pod vedením Moravana jménem David Nitschman ze Suchdolu, kterého v Berlíně vysvětil sám vnuk Komenského, Daniel E. Jablonský jako prvního biskupa církve Moravských bratří. Roku 1741 přijel do Pensylvánie i hrabě Zinzendorf, který přijel bratry navštívit. Byl ubytován v prvním postaveném domě jejich osady. Na štědrý večer 1741 pak hrabě slavnostně novou osadu pojmenoval BETHLEHEM.
Bethlehem se od té doby stal jejich hlavním sídlem a základnou, kde se věnovali především výchově mládeže. Založili zde dívčí internát, čímž dali základ k založení vysoké školy Moravian College, která funguje dodnes. Současná osada čítá cca 73 000 obyvatel. Můžete tu najít muzeum, archív a ústřední chrám Moravské církve.
Jak už bylo řečeno, hlavním cílem této moravské církevní komunity byly misionářské výpravy, tj. šíření křesťanství, vzdělanosti a míru. Moravští bratři jsou považováni za průkopníky misionářské činnosti mezi Indiány na americkém východě. Například v Ohiu David Zeisberger ze Suchdolu na Moravě jako první založil křesťanskou osadu a první školu pro Indiány. O této skutečnosti napsal i americký spisovatel Z. Grey román Duch pohraničí. V roce 1734 začínají Moravští bratři pronikat do oblasti Kanadských jezer mezi kmeny Mohykánů, Munse, Delaware, Mohawk, kde nachází svoje přívržence a stoupence. V té době byly Moravané mezi těmito indiánskými kmeny známi svou laskavostí a lidskostí. Indiáni, kteří přijali víru a nový způsob života, odešli s bratry do Pensylvánie, kde si vystavěli osady, farmy a kde se také mnohému učili. Indiáni se proto dobrovolně a s vděčností začali nazývat Moravian Indiens – Moravští Indiáni.
Je logické, že jejich postavení bylo velmi nelehké; jednak proto, že odmítali jakoukoli válku jako jejich učitelé, jednak proto, že byli pouze Indiány. Časem byli pomalu, ale jistě vytlačení bílými kolonisty do rezervací v nehostinných pensylvánských územích. Dnešní americká statistika říká ……z několika set Moravských Indiánů jich dnes žije asi sto! Mnozí z nich se dodnes hrdě označují za Moravany.
Roku 1753 založili bratři své druhé sídlo. Je to dnešní Winston – Salem v Severní Karolině s okolními bratrskými osadami: Bethalova, Bethanie, Friedlant. Salemská osada byla v posledních letech věrně zrestaurována na Moravský skanzen. Dále Moravští bratři přes 200 let působili mezi Eskymáky severního Labradoru (Kanada). Díky této misii se tito Eskymáci zachránili před krutým osudem Eskymáků z jižního Labradoru, kteří podlehli bělošské expanzi. Guvernér té oblasti Wiliam MacGregor o Moravských bratrech napsal: Protože jsem se na vlastní oči přesvědčil o misijní práci na Labradoru, cítím za svoji povinnost, abych pověděl, že neznám jiných mužů a žen, kteří by si zasloužili větší úcty a sympatie a povzbuzení za svou jedinečnou, naprosto altruistickou činnost plnou osobních obětí.
Naši bratři samozřejmě nepůsobili jen v Severní Americe, ale dostali se například až do indického DŽAMU a KAŠMÍRU, toho času pod anglickým koloniálním vlivem. V roce 1885 zde založili ve městě Leh ( 3500 metrů nad mořem) v Himalájích na indicko – čínských (tibetských) hranicích kostel. Nad vchodem je tabule s nápisem Moravian Church (Moravská církev). Dodnes zde také funguje Moravský institut (škola s internátem) pro nejchudší děti zdejší oblasti a uprchlíky z Tibetu.
Další zemí, kde působila moravská misie, byla Jižní Afrika. Zde Moravan Jiří Schmid založil v jedné hotentotské vesnici školu, kde černošské domorodce vzdělával. Dnes můžeme Moravské bratry najít například ve vesnici Elim, která byla založena 12.5.1824. V místním kostele jsou nejstarší hodiny v zemi z roku 1764, které pochzejí z německého Zittau. Černoši zde žijí v řadě barevných zděných domcích s typickými prvky staré venkovské architektury Moravy či jižních Čech. Elim je jedním ze dvou center Moravské církve v Jihoafrické republice (tím druhým je městečko Genanendal).
Roku 1849 byl Moravskými bratry pokřtěn nejpočetnější a nejsilnější indiánský kmen Miskitů, usazených na březích řeky Coco nikaragujského atlantského pobřeží. Bylo zde utvořeno místní duchovenstvo, které existuje vedle tradičních struktur (např. Rada starších). V dobách SANDINOVSKÉ revoluce (1959 – 1969 – 1979) proti diktátoru jménem Somoza, kdy proti sobě bojovali SOMOZOVCI – národní gardy a FSLN – SANDINOVCI, zůstali Miskitové věrni svému MORAVSKÉMU protestantskému vyznání a nebojovali.
Dále Moravští bratři působili nebo působí např. v Jihoamerických pralesích a na Aljašce. Je zajímavé a pozoruhodné, že tam, kde bratři prováděli svoji misionářskou činnost, se tamější lidé začali hrdě nazývat Moravany a ke vzdálené Moravě vzhlíželi jako k zemi vzorné a zaslíbené. Moravané však podporovali i kulturu. Vytvořili nejstarší americký symfonický orchestr, čímž položili základy k provozování vážné hudby v Americe.
Co vedlo Moravany k emigraci?
1625 – Císař Ferdinand II. vydal dekret, který uznával pouze římsko – katolické vyznání, nekatolíci byli mimo zákon a byli perzekuováni, stíháni nebo vyhnáni.
1620 – 1644 – Valašské povstání. Moravští Valaši povstali proti katolizaci.
1727 – Odchod Moravanů do Lužice (dnes Sasko).
1777 – Další povstání Moravských Valachů proti katolizaci.
Z těchto faktů vyplývá, že bratři pocházeli z těch části Valašska nebo jeho přilehlých oblastí kam ozbrojené povstání Valachů zasahovalo. Dále je faktem to, že Moravské Valašsko bylo v té době z převážné většiny evangelické a silně odbojné. Jelikož se někteří evangelíci nechtěli smířit s násilnou katolizací a tajným scházením v modlitebnách v beskydských horách či v sousedních slezských kostelích, odešli do Horní Lužice, kde za vydatné podpory jejich mecenáše a ochránce hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa založili osadu Ochranov, kde se k nim připojili další evangelíci nejen z Moravy, ale i z Německa a Čech.
Moravian Church – Moravian Brethren, současnost
Moravští bratři jsou evangelickou církví, která ze světového pohledu není příliš veliká, ale zato jejich práce a výsledky jsou neocenitelné a veliké. Jejich posláním je šíření křesťanství, míru a vzdělanosti do všech částí Země. Jejich činnost je v misiích a zakládání nových sborů. Ve své správě mají mnoho škol různých typů, internátů, nemocnic např. v Izraeli, domovů pro mentálně postižené, domovy pro bezdomovce např. Moravian Open Door (Moravské otevřené dveře) v New Yorku, atd. Bratři působili nebo působí např. v Kanadě, USA, Nicaragui, Hondurasu, Zairu, Malawi, JAR, Surinamu, Tibetu, Indii, Aljašce, záp. Evropě, karibské oblasti atd.
Moravská církev (Moravian Church) je jedna z mnoha, která je samostatnou součástí mezinárodní Jednoty bratrské latinsky zvané UNITAS FRATRUM (UF). UF tvoří svazek osmnácti provincií spjatých původem, vyznáním, učením a biskupstvím. Společné řády vytváří synod UF, který se schází jednou za sedm let a je nejvyšším řídícím orgánem UF. Předsedové jednotlivých provincií tvoří tzv. UNITY BOARD (společnou radu), která je výkonným orgánem synodu a zasedá v mezidobí synodů.[/SPOIL]
český rozhlas o Moravských bratří ... velice pěkné a poučné povídání. :hi
Na závěr moje osobní zkušenost:
[SPOIL]Byl jsem na jednom ekumenickém setkání více církví.
Při seznamování na mne jeden černoch vybafl plynule česky.
"Ahoj já jsem Moravan"
Zarazilo mne to jak je to možné.:blush
Tak jsem se dozvěděl poprvé o tom,že Moravští bratři jsou známí po celém světě.
I když jsem katolík práce Moravských bratří je velice chvályhodná. :hi :thumb[/SPOIL]
Historie církve Moravští bratři
[SPOIL]Historie Moravských bratří se datuje od roku 1457, kdy z popudu bratra Řehoře ve východočeském Kunvaldu vznikla Jednota bratrská (Jednota českých bratří).
Po smrti učitele národů – J. A. Komenského jenž byl u Moravských bratří pastorem a duhovním otcem (1670) byla jednota v takovém úpadku, že téměř přestala existovat.
Samotní Moravští bratři uvádějí jako datum obnovení Jednoty bratrské 3. srpen 1727 v Horní Lužici – dnes německé Sasko, ve městě Hernhut (Ochranov). Do těchto oblastí přišli pod vedením jejich zakladatele Kristiána Davida, tesaře ze Ženklavy u Štramberka, narozeného 17.2.1692.
Tito lidé pocházeli převážně z moravských obcí Suchdol nad Odrou, Kunín, Rutavice, Mankovice, Šenov, Životice, Ženklava, Štramberk, Mořkov, Nová Ves, Karlova Ves atd. V Ochranově na panství hraběte Zinzendorfa, který jim pomáhal, začali Moravští bratři plánovat svoje misie.
Jméno Moravští bratři údajně vzniklo někdy kolem roku 1731 v Anglii. Pod tímto názvem jejich první výprava přijela do dnešního USA (1735) na úžemí Georgie do Savannah, kde v té době bojovali španělští a angličtí kolonisté. Britové, na jejichž území se Moravané nacházeli, nutili Moravské bratry, aby se z těchto bojů také aktivně účastnili.
To však bratři odmítli, protože to bylo proti jejich náboženskému přesvědčení. Proto odešli do Pensylvánie, do údolí řeky Lehigh (1740), kde začali stavět svoji osadu. Do Pensylvánie šli pod vedením Moravana jménem David Nitschman ze Suchdolu, kterého v Berlíně vysvětil sám vnuk Komenského, Daniel E. Jablonský jako prvního biskupa církve Moravských bratří. Roku 1741 přijel do Pensylvánie i hrabě Zinzendorf, který přijel bratry navštívit. Byl ubytován v prvním postaveném domě jejich osady. Na štědrý večer 1741 pak hrabě slavnostně novou osadu pojmenoval BETHLEHEM.
Bethlehem se od té doby stal jejich hlavním sídlem a základnou, kde se věnovali především výchově mládeže. Založili zde dívčí internát, čímž dali základ k založení vysoké školy Moravian College, která funguje dodnes. Současná osada čítá cca 73 000 obyvatel. Můžete tu najít muzeum, archív a ústřední chrám Moravské církve.
Jak už bylo řečeno, hlavním cílem této moravské církevní komunity byly misionářské výpravy, tj. šíření křesťanství, vzdělanosti a míru. Moravští bratři jsou považováni za průkopníky misionářské činnosti mezi Indiány na americkém východě. Například v Ohiu David Zeisberger ze Suchdolu na Moravě jako první založil křesťanskou osadu a první školu pro Indiány. O této skutečnosti napsal i americký spisovatel Z. Grey román Duch pohraničí. V roce 1734 začínají Moravští bratři pronikat do oblasti Kanadských jezer mezi kmeny Mohykánů, Munse, Delaware, Mohawk, kde nachází svoje přívržence a stoupence. V té době byly Moravané mezi těmito indiánskými kmeny známi svou laskavostí a lidskostí. Indiáni, kteří přijali víru a nový způsob života, odešli s bratry do Pensylvánie, kde si vystavěli osady, farmy a kde se také mnohému učili. Indiáni se proto dobrovolně a s vděčností začali nazývat Moravian Indiens – Moravští Indiáni.
Je logické, že jejich postavení bylo velmi nelehké; jednak proto, že odmítali jakoukoli válku jako jejich učitelé, jednak proto, že byli pouze Indiány. Časem byli pomalu, ale jistě vytlačení bílými kolonisty do rezervací v nehostinných pensylvánských územích. Dnešní americká statistika říká ……z několika set Moravských Indiánů jich dnes žije asi sto! Mnozí z nich se dodnes hrdě označují za Moravany.
Roku 1753 založili bratři své druhé sídlo. Je to dnešní Winston – Salem v Severní Karolině s okolními bratrskými osadami: Bethalova, Bethanie, Friedlant. Salemská osada byla v posledních letech věrně zrestaurována na Moravský skanzen. Dále Moravští bratři přes 200 let působili mezi Eskymáky severního Labradoru (Kanada). Díky této misii se tito Eskymáci zachránili před krutým osudem Eskymáků z jižního Labradoru, kteří podlehli bělošské expanzi. Guvernér té oblasti Wiliam MacGregor o Moravských bratrech napsal: Protože jsem se na vlastní oči přesvědčil o misijní práci na Labradoru, cítím za svoji povinnost, abych pověděl, že neznám jiných mužů a žen, kteří by si zasloužili větší úcty a sympatie a povzbuzení za svou jedinečnou, naprosto altruistickou činnost plnou osobních obětí.
Naši bratři samozřejmě nepůsobili jen v Severní Americe, ale dostali se například až do indického DŽAMU a KAŠMÍRU, toho času pod anglickým koloniálním vlivem. V roce 1885 zde založili ve městě Leh ( 3500 metrů nad mořem) v Himalájích na indicko – čínských (tibetských) hranicích kostel. Nad vchodem je tabule s nápisem Moravian Church (Moravská církev). Dodnes zde také funguje Moravský institut (škola s internátem) pro nejchudší děti zdejší oblasti a uprchlíky z Tibetu.
Další zemí, kde působila moravská misie, byla Jižní Afrika. Zde Moravan Jiří Schmid založil v jedné hotentotské vesnici školu, kde černošské domorodce vzdělával. Dnes můžeme Moravské bratry najít například ve vesnici Elim, která byla založena 12.5.1824. V místním kostele jsou nejstarší hodiny v zemi z roku 1764, které pochzejí z německého Zittau. Černoši zde žijí v řadě barevných zděných domcích s typickými prvky staré venkovské architektury Moravy či jižních Čech. Elim je jedním ze dvou center Moravské církve v Jihoafrické republice (tím druhým je městečko Genanendal).
Roku 1849 byl Moravskými bratry pokřtěn nejpočetnější a nejsilnější indiánský kmen Miskitů, usazených na březích řeky Coco nikaragujského atlantského pobřeží. Bylo zde utvořeno místní duchovenstvo, které existuje vedle tradičních struktur (např. Rada starších). V dobách SANDINOVSKÉ revoluce (1959 – 1969 – 1979) proti diktátoru jménem Somoza, kdy proti sobě bojovali SOMOZOVCI – národní gardy a FSLN – SANDINOVCI, zůstali Miskitové věrni svému MORAVSKÉMU protestantskému vyznání a nebojovali.
Dále Moravští bratři působili nebo působí např. v Jihoamerických pralesích a na Aljašce. Je zajímavé a pozoruhodné, že tam, kde bratři prováděli svoji misionářskou činnost, se tamější lidé začali hrdě nazývat Moravany a ke vzdálené Moravě vzhlíželi jako k zemi vzorné a zaslíbené. Moravané však podporovali i kulturu. Vytvořili nejstarší americký symfonický orchestr, čímž položili základy k provozování vážné hudby v Americe.
Co vedlo Moravany k emigraci?
1625 – Císař Ferdinand II. vydal dekret, který uznával pouze římsko – katolické vyznání, nekatolíci byli mimo zákon a byli perzekuováni, stíháni nebo vyhnáni.
1620 – 1644 – Valašské povstání. Moravští Valaši povstali proti katolizaci.
1727 – Odchod Moravanů do Lužice (dnes Sasko).
1777 – Další povstání Moravských Valachů proti katolizaci.
Z těchto faktů vyplývá, že bratři pocházeli z těch části Valašska nebo jeho přilehlých oblastí kam ozbrojené povstání Valachů zasahovalo. Dále je faktem to, že Moravské Valašsko bylo v té době z převážné většiny evangelické a silně odbojné. Jelikož se někteří evangelíci nechtěli smířit s násilnou katolizací a tajným scházením v modlitebnách v beskydských horách či v sousedních slezských kostelích, odešli do Horní Lužice, kde za vydatné podpory jejich mecenáše a ochránce hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa založili osadu Ochranov, kde se k nim připojili další evangelíci nejen z Moravy, ale i z Německa a Čech.
Moravian Church – Moravian Brethren, současnost
Moravští bratři jsou evangelickou církví, která ze světového pohledu není příliš veliká, ale zato jejich práce a výsledky jsou neocenitelné a veliké. Jejich posláním je šíření křesťanství, míru a vzdělanosti do všech částí Země. Jejich činnost je v misiích a zakládání nových sborů. Ve své správě mají mnoho škol různých typů, internátů, nemocnic např. v Izraeli, domovů pro mentálně postižené, domovy pro bezdomovce např. Moravian Open Door (Moravské otevřené dveře) v New Yorku, atd. Bratři působili nebo působí např. v Kanadě, USA, Nicaragui, Hondurasu, Zairu, Malawi, JAR, Surinamu, Tibetu, Indii, Aljašce, záp. Evropě, karibské oblasti atd.
Moravská církev (Moravian Church) je jedna z mnoha, která je samostatnou součástí mezinárodní Jednoty bratrské latinsky zvané UNITAS FRATRUM (UF). UF tvoří svazek osmnácti provincií spjatých původem, vyznáním, učením a biskupstvím. Společné řády vytváří synod UF, který se schází jednou za sedm let a je nejvyšším řídícím orgánem UF. Předsedové jednotlivých provincií tvoří tzv. UNITY BOARD (společnou radu), která je výkonným orgánem synodu a zasedá v mezidobí synodů.[/SPOIL]
český rozhlas o Moravských bratří ... velice pěkné a poučné povídání. :hi
Na závěr moje osobní zkušenost:
[SPOIL]Byl jsem na jednom ekumenickém setkání více církví.
Při seznamování na mne jeden černoch vybafl plynule česky.
"Ahoj já jsem Moravan"
Zarazilo mne to jak je to možné.:blush
Tak jsem se dozvěděl poprvé o tom,že Moravští bratři jsou známí po celém světě.
I když jsem katolík práce Moravských bratří je velice chvályhodná. :hi :thumb[/SPOIL]
DeletedUser30368
Guest
Moravští bratři jsou takový, jací by měli být všichni. 
...
...DeletedUser
Guest
Včera jsem viděl dokument Když kámen promluví a krom jiného mě tam zaujala tato myšlenka.
Vlastenectví? Pro mě jsou ta slova zabarvený nějakým vytrháváním částí z toho celku. Pořád si spíš myslim, že je tady jedna planeta, země a že na ní jsme jako lidský druh, lidská bytost nebo lidská rodina. Všechno to soustředění na ty jakoby vlasti a hranice, vedou spíš k nějakýmu nepochopení, k nějakým roztržkám a k rozdělení. Myslím, že to vznikalo spíš ze strachu, z nějaké obavy, úzkosti, ze snahy se jakoby bránit před něčim a myslim, že ten strach tam pozom vyvolává i takovou tu idylu toho vlastenectví...
Myslim, že by bylo dobrý se i v tomhle naučit být velkorysejší, víc se jakoby rozmáchnout, než pořád zkoumat nějaký vaše a naše zájmy.
Kdo by to chtěl vidět, tak může třeba tady. Začíná to po 22 minutě.
Vlastenectví? Pro mě jsou ta slova zabarvený nějakým vytrháváním částí z toho celku. Pořád si spíš myslim, že je tady jedna planeta, země a že na ní jsme jako lidský druh, lidská bytost nebo lidská rodina. Všechno to soustředění na ty jakoby vlasti a hranice, vedou spíš k nějakýmu nepochopení, k nějakým roztržkám a k rozdělení. Myslím, že to vznikalo spíš ze strachu, z nějaké obavy, úzkosti, ze snahy se jakoby bránit před něčim a myslim, že ten strach tam pozom vyvolává i takovou tu idylu toho vlastenectví...
Myslim, že by bylo dobrý se i v tomhle naučit být velkorysejší, víc se jakoby rozmáchnout, než pořád zkoumat nějaký vaše a naše zájmy.
Kdo by to chtěl vidět, tak může třeba tady. Začíná to po 22 minutě.
- Počet poděkování
- 30
Díval jsem se na Tvůj odkaz a přijde mne to moc idealizované. :blush
Pro běžný a skutečný život s cela nepoužitelné.
Vlastenectví a pocit sounáležitosti k druhému člověku,skupině či místu kde žijeme.
... je základní potřeba člověka. :hi
- Počet poděkování
- 30
MEDIÁLNÍ BLOKÁDA MORAVY
Dne 29.9.2012 se konal v Brně DEN MORAVY
Osobně jsem Vás zde informoval a účastnil jsem se této AKCE.
Která byla velice povedená a měla dobrou účast. [SPOIL]
[/SPOIL]
O této významné moravské kulturní události. :great
Však celostátní deníky (Mladá fronta, Lidové noviny, Hospodářské noviny , Právo, Deník)
Nenapsaly ve dnech 1-7.10.2012 jedinou reportáž a stejně tak České televize a Český rozhlas neodvysílaly jedinou relaci. :wacko:wall
To je ukázkový příklad mediální blokády a mediální diskriminace Moravy a Moravanů v současné UMĚLE UNITÁRNÍ
tzv. České republice !!!
S potěšením jsem přijal názor R.Jona i když nejsem jeho příznivec v globálu.
[YOUTUBE]Yn0vN-St1CE&feature[/YOUTUBE]
Dne 29.9.2012 se konal v Brně DEN MORAVY
Osobně jsem Vás zde informoval a účastnil jsem se této AKCE.
Která byla velice povedená a měla dobrou účast. [SPOIL]
O této významné moravské kulturní události. :great
Však celostátní deníky (Mladá fronta, Lidové noviny, Hospodářské noviny , Právo, Deník)
Nenapsaly ve dnech 1-7.10.2012 jedinou reportáž a stejně tak České televize a Český rozhlas neodvysílaly jedinou relaci. :wacko:wall
To je ukázkový příklad mediální blokády a mediální diskriminace Moravy a Moravanů v současné UMĚLE UNITÁRNÍ
tzv. České republice !!!
S potěšením jsem přijal názor R.Jona i když nejsem jeho příznivec v globálu.
[YOUTUBE]Yn0vN-St1CE&feature[/YOUTUBE]
Naposledy upraveno:
DeletedUser23979
Guest
Tondo promiň, ale nějak si tu píšeš sám se sebou. Dáváš příspěvky a asi to nikoho moc nezajímá.
- Stav